Skip to Content

<

Mušovská jezera - Musov lakes

Hidden : 07/23/2006
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
2.5 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Mušovská jezera - hráz - výhled na Pálavské vrchy, starý kostel / Musov lakes - the fragment of Communism ;-), nice view on Palava hills and old church.

BOBULE BOBULE Série Filmová místa

[CNW:Counter]

Nové mlýny

Soustava trí prehradních vodních nádrží pod Pálavou (Horní Mušovská, Strední Vestonická, Dolní Novomlýnská). Nejvetší vodní plocha na Morave, budováno v letech 1982-1988. Horní nádrž slouží pro závlahy a rekreaci (Pasohlávky), strední je vyhlášena prírodní rezervací s umelými ostruvky pro hnízdení ptáku, na jednom zachován románsko gotický kostel sv. Linharta, který je jediným pozustatkem zatopené vsi Mušov. Dolní nádrž slouží pro rekreaci, závlahy a výrobu elektriny. Vodní sporty, rybarení.
Legendy                                                                    Konec původního listingu

Zaniklá vesnice MUŠOV

... německy Muschau, je území patřící k obci Pasohlávky. Jedná se o dnes již zaniklou obec v Jihomoravském kraji na Mikulovsku. Byla to nejníže položená obec na okrese Břeclav. Založení se datuje v první polovině 13. století, v období německé kolonizace. Název obce je s největší pravděpodobností odvozen od německého "die Masche" ve významu pletivo, rybářská síť či sak na ryby, což by poukazovalo na rybářský charakter osady. Obec byla roku 1570 povýšena na městečko s právem výročního trhu v den svátku patrona kostela sv. Leonarda, tedy 6. listopadu. Od roku 1575 do roku 1848 byl Mušov v držení mikulovských Dietrichsteinů. V roce 1938 byl Mušov jako čistě německá obec (při sčítání obyvatelstva v roce 1930 se k české národnosti přihlásilo pouze 38 ze 730 obyvatel) připojen k Velkoněmecké říši. Po skončení 2. světové války byli téměř všichni němečtí obyvatelé Mušova odsunuti. V roce 1950 měl Mušov 559 obyvatel, přičemž z původních obyvatel zůstalo v obci pouze 7 osob, z nichž jen jedna byla německé národnosti. Zbytek tvořili noví přistěhovalci. Definitivní zkázu přineslo Mušovu i přes odpor svých obyvatel rozhodnutí tehdejších socialistických orgánů o vybudování Vodního díla Nové Mlýny, s nímž bylo započato v roce 1975. Obec byla spojena se sousedními Pasohlávkami a přestala samostatně existovat. Obyvatelé si mohli vybrat, buď dostanou byt, nebo si postaví rodinný domek v nově vyměřené ulici v Pasohlávkách. V roce 1980 došlo k oficiálnímu zrušení obce Mušov. Zcela nedotčeny zůstaly vinné sklepy nacházející se severně od vodní nádrže po západní straně silnice vedoucí od Pohořelic. Nad kdysi kvetoucí obcí se zavřela voda a jako poslední němý svědek zašlé slávy tu uprostřed rozlehlé vodní plochy zůstal stát jen kostel sv. Leonarda. Poslední den otevření pošty v Mušově byl 30. června 1978.

Kostel sv. Leonarda (sv. Linharta)

Původní mušovský kostel sv. Leonarda byl podle všech dosud známých poznatků vystavěn v první polovině 13. století, nepochybně v souvislosti se založením obce. Tento původní kostel zaujímal zhruba poloviční půdorys proti dnešnímu stavu. Následně prošel kostel velkou gotickou přestavbou ve druhé čtvrtině 14. století při níž byl podstatně zvětšen. Nová loď byla rozšířena. Starý presbytář byl nahrazen prostorným kněžištěm. Kostel se stal cílem poutníků putujících ke svatému Leonardovi, a tato poutní tradice trvala až do poloviny 17. století, kdy za třicetileté války zanikly nejen poutě, ale i zdejší fara a obec byla přifařena k Perné. Ve druhé polovině 18. století získal kostel barokní podobu. Nejviditelnější změnou byla výstavba nové severní věže, která nahradila věž románskou. Poslední významnou proměnou prošel vzhled kostela sv. Leonarda v letech 1911 - 1912, kdy proběhla celková regotizace při níž dostal mušovský kostel svou dnešní novogotickou podobu a věž byla zvýšena o 2,5 metru.

     

Archeologická lokalita

Na vrchu zvaném Burgstall (dnes „Hradisko“) nad bývalou obcí a nad autokempem Merkur stával v 2. století n. l. římský vojenský tábor se zděnými stavbami velitelských budov a lázní. Římská 10. legie zde měla za úkol kontrolovat germánské kmeny poražené v markomanských válkách za vlády císaře Marka Aurelia. 21. října 1988 byl v blízkosti Hradiska nalezen hrob germánského velmože s bohatou výbavou, patrně spojence Říma ve válce. V té době se dělaly rozsáhlé terénní úpravy kolem nové silnice včetně předepsaného archeologického průzkumu. Bylo při nem zjištěno, že římská stanice byla mnohem větší, než se původně předpokládalo. Dále se zde na několika místech našly pozůstatky římských krátkodobých táborů a slovanské pohřebiště, ostatně četné jsou archeologické nálezy i výzkumy ze všech období pravěku.

Vodní dílo Nové Mlýny

Vodní dílo Nové Mlýny je kaskáda přehradních nádrží na řece Dyji. Nazývá se podle stejnojmenné osady pod poslední hrází. Tvoří ji tři přehradní nádrže:

Přehradní nádrž

Pořadí nádrže po toku

Rozloha [ha]

Hloubka [m]

 Mušovská - horní nádrž

Nové Mlýny I

528

4,3

 Věstonická - prostřední nádrž

Nové Mlýny II

1031

5,3

 Novomlýnská - dolní nádrž

Nové Mlýny III

1668

7,8

Byly postaveny v 70. letech 20. století, aby zamezily každoročním záplavám a zvýšily intenzitu zemědělské výroby. Hlavním důvodem výstavby byly plány socialistického hospodářství na rozsáhlé systémy zavlažovacích kanálů.

Využití

Horní nádrž slouží pro rekreaci, střední je přírodní rezervací s ostrůvky pro hnízdění ptáků a dolní pro závlahy, výrobu elektřiny a rybolov.

Dopady výstavby

Výstavba vodního díla a regulace Dyje měla dramatické účinky na životní prostředí, přičemž plány na rozsáhlé zavlažovací kanály byly po roce 1989 opuštěny, a její hlavní účel tak pominul. Následkem zaplavení oblasti došlo k zániku desítek hektarů původních lužních lesů, které zajišťovaly rozliv vody v krajině a měly značnou retenční schopnost. Po protestech některých ekologických organizací a odborníků na životní prostředí byla snížena hladina prostřední nádrže o 85 cm a vytvořeny 2 ostrůvky, na kterých se obnovily původní lužní lesy již během 5 let od ustoupení vody.

Vlivu výstavby nádrží na krajinu a faunu bylo věnováno několik odborných studií z nichž vyplývá, že novomlýnské nádrže jsou výrazným stabilizujícím prvkem ovlivňujícím velmi pozitivně klimatické prvky v krajině. V nivě jižní Moravy probíhají totiž procesy vysušování krajiny způsobené jak globálními klimatickými změnami, tak i intenzitou čerpání podzemních vod do vodovodní sítě. Samotná existence lužních lesů jižní Moravy tak může být v současné době podmíněna maximální funkčností vodního díla Nové Mlýny.


Doporučuji si udělat čas a podívat se na Zatopené osudy – Nové Mlýny, - dokument ČT, možnost online přehrání a dále je možné se podívat sem na pár dobových fotografií.

 

Zdroj: 1) Wikipedie, 2) vlastní


Additional Hints (No hints available.)



 

Find...

3,558 Logged Visits

Found it 3,435     Didn't find it 42     Write note 39     Archive 1     Needs Archived 1     Unarchive 1     Temporarily Disable Listing 9     Enable Listing 10     Publish Listing 1     Needs Maintenance 3     Owner Maintenance 12     Update Coordinates 2     Post Reviewer Note 2     

View Logbook | View the Image Gallery of 248 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.