Skip to Content

This cache has been archived.

Mel-Man: [b][red] PROTOZE JSEM PRECHODNE V SITUACI, KDY SE UZ NEJEN NEDOSTANU K HLEDANI KESEK, ALE BOHUZEL ANI K DOSTATECNE PECI O TY SVE (stiham momentalne jen peci o svou babicku), JSEM NUCEN TO RESIT ARCHIVACI.
[br] MOZNA SE V NEKTERYCH PRIPADECH KE SVYM „SIROTKUM“ VRATIM, JESTLI PRO TO JESTE BUDOU PODMINKY. [/red] [br]

[blue]ZATIM SE TEDY NA TOMTO MISTE S VAMI LOUCIM - S OMLUVOU VSEM, KDO SE SEM TEPRVE CHYSTALI A S PODEKOVANIM TEM, KDO UZ SE SEM VYPRAVILI A USPESNE LOGOVALI. [br]
Melancholy Man
[/blue]

More
<

Johann&Johann

A cache by Mel-Man Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 07/17/2008
Difficulty:
1 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size: micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Vimperk byl v historii opakovane ceskym tiskarskym centrem. V 15.st. tu byl pri zrodu knihtisku Johann Alacraw a v 19. stoleti se na jihu Sumavy stal tiskarskym geniem Johann Steinbrener.



JOHANN ALACRAW
Vimperk byl po Plzni druhym ceskym mestem, ve kterem se jiz v 15. stoleti tiskly knihy.
V roce 1484, nedlouho po vynalezu knihtisku, zde pasovsky tiskar Johann Alacraw vytiskl dve knihy. Byly vydany v latine. Alacraw si uvedomil, ze knihy jsou potrebne nejen pro myslitele, ale i pro sirsi verejnost. Proto hned v roce 1484 vydal kalendar pro rok 1485. A tak spatril svetlo sveta prvni, cesky tisteny, kalendar - "Minuci" Vavrince z Rokycan, jakasi obdoba dnesnich nastennych kalendaru. Nazev byl odvozen z latinskeho slova "minutiv sanguinis", coz znamena pousteni krve. Kalendar totiz mimo jine urcoval dny, vhodne pro pousteni krve ze zil, ktere patrilo k tehdejsimu zpusobu leceni. Zajimave je, ze tento tisk byl v ceskem jazyce, ale s chybne vysazenymi slovy, coz muze svedcit o spatnem osvojeni si jazyka cizincem. Jednu cast tohoto kalendare nalezl opat Straka ve Strahovske knihovne. Pozdeji byla nalezena v klastere na Strahove v Praze i druha cast tohoto tisku a tak nam prvni v Cechach tisteny kalendar zustal zachovan. Johann Alacraw byl prvnim tiskarem v Cechach, ktereho zname jmenovite. Teprve v roce 1855 navazal na vimperskou tiskarskou tradici Johann Steinbrener...

JOHANN STEINBRENER
Johann Steinbrener, zakladatel firmy Johann Steinbrener, se narodil ve Vimperku 17. cervence 1835. V Krumlove se vyucil kniharstvi a po svem vyuceni procestoval jako tovarys mnoho mest v Rakousku a v Nemecku. Po svem navratu do Vimperka zalozil roku 1855 v dome sveho otce (U slona, c.p. 3) kniharskou dilnu a otevrel pri ni maly kram s knihami.
Roku 1860 si vzal za manzelku Annu, se kterou byl velmi stasten. S vernou obetavosti stala mu po boku ve vsech letech jeho krusneho a tezkeho zivota, hlavne v prvnich dobach po vzniku zavodu. Nedlouho po snatku stihla jej totiz kruta rana osudu. R. 1861 se stal jeho rodny dum a s nim i slibne zacaty obchod s veskerym majetkem obeti plamenu. On ale s odvahou prikrocil k nove vystavbe domu a k znovuzrizeni obchodu. Skoupil take okolni domy cp. 1, 2, 4, 5 a nektere dalsi a zacal rozsirovat svou tiskarnu. Jeho puvodne nepatrny zavod se zacal rozvijet. V roce 1870 si jiz mohl dovolit vlastni nakladatelstvi a v roce 1872 postavil na brehu Volynky novou tovarnu.

Rozvoj zavodu
Roku 1873 se firma zucastnila souteze na svetove vystave ve Vidni a ziskala tak nova obchodni spojeni, takze roku 1875 bylo v zavode zamestnano jiz 40 osob. V tiskarne se pracovalo na 2 strojich pro rychlotisk a jednom rucnim tiskarskem stroji, v kniharstvi bylo v chodu 9 stroju a krome toho byla zrizena vlastni vyroba bronzoveho zbozi. Ve Vidni byl zalozen vlastni sklad, dosazeno spojeni se zavody v Americe.  Na trhu bylo knih malo, a proto byl o lidove kalendare velky zajem. Jiz v srpnu 1874 byly vydany prvni tri druhy lidovych kalendaru ve Vimperku. Kazdy z nich mel velke a male vydani a tak pro rok 1875 vydal celkem 8000 kalendaru. A nez uplynul rok 1874, byl tento prvni rocnik vsech tri druhu lidovych kalendaru z Vimperka uplne vyprodan... Sve zastoupeni mely i vojenske kalendare a zabavne tituly. Kalendare vydaval Johann Steinbrener take v cizojazycnych prekladech. Vydaval i knihy nabozenske s nadhernymi vazbami, pro ktere se vyborne uplatnila vzacna hadi kuze, perlet, dovazena slonovina a zelvovina. K teto unikatni vyrobe slouzila ve meste specialni rezbarska dilna, kde pracovalo 12 umeleckych pracovniku (jeste v roce 1970 zvladali tuto praci dva pracovnici v male dilnicce Drevopodniku).
Roku 1883 bylo v zavode v chodu jiz 47 stroju a zamestnano 230 osob, v roce 1890 jiz 400. Roku 1887 byla zbudovana nova tovarna "Janovo udoli" a k dosavadnimu malemu parnimu pohonu byl zaveden i pohon vodni energii.
Zatimco nakladatelstvi modlitebnich knih roku 1880 vydavalo modlitebni knizky pouze ve 3 recech, byla vydani vlastniho nakladu do roku 1890 jiz v 6 ruznych recech, r. 1900 byl rozsiren naklad jiz v 11, roku 1910 v 17 a po roce 1920 az ve 23 cizich recech.
Kalendare z Vimperka se staly velmi oblibenymi a dosahly velkeho rozsireni mezi lidmi.
Roku 1894 byla vybudovana skupina domu "Maria Pomocna" s novou budovou pro tiskarnu, ve ktere byl postaven jiz moderni rotacni stroj pro dvojbarevny tisk.
Roku 1898 zavedeno v celem zavode elektricke osvetleni z vlastni elektrarny a tim i mestu Vimperku byla poskytnuta moznost elektrickeho osvetlovani mesta.
Pro rok 1883 bylo vytisknuto a vydano 120.000 kalendaru, pro rok 1895 vic jak 500.000 a rocnikem 1907 jiz byl dosazen milion vydanych kalendaru!

Nejmensi modlitebni kniha,
ktera vysla v nakladatelstvi firmy, byla v madarstine. Byla to modlitebni knizecka pod nazvem "Gyemantok" ("Diamanty"), ktera byla pouze 63x45mm velka a mela 192 stran.
Nejvetsi z vydanych modlitebnich knih byl "Velky zlaty nebeklic" od Martina Cochema. Ten mel rozmery 190x130x38mm a mel 704 stran.

Vznikl tu i mistrovsky provedeny koran, ktery byl tak miniaturni, ze se lehce vesel do dlane. Jeho 832 stran ma rozmery 27x18 mm! Clovek jej nemusel pouze obdivovat, ale mohl si jej i precist, nebot byl doplnen malickou a presto funkcni lupou. Jeho vazba byla vyvedena v jemnem safianu a doplnena perleti.


Diky svym kvalitam mela firma odbyt tisku nejen do velke casti Evropy, ale take do zamori. Spojene staty americke se staly v r.1911 nejvetsim odbytistem firmy - odchazelo sem az 30% produkce.
Jenze tezce dolehla na Jana Steinbrenera 1. svetova valka. Po tri roky byl nucen ridit cely zavod sam - jeho bratr a spolecnik v zavode byl jako dustojnik ve valce a mnoho zamestnancu bylo take povolano. Za valky byl nedostatek papiru a take vyvoz byl znemoznen a tak to byla zatezkavaci zkouska pro firmu, ktera byla odkazana prave na obchod s cizinou.
Roku 1924 byl Jan Steinbrener postizen zachvatem mrtvice, ze ktereho se uz nezotavil, a dne 9. cervna 1929 po tezke operaci v Mnichove zemrel
Rozvoj tisku pokracoval i po smrti Johanna Steinbrenera. Firmu prevzali jeho synove a pokracovali uspesne v tradici. Do roku 1930 bylo vytisteno pres 34 milionu kalendaru a pres 96 milionu modlitebnich knih ve vice nez dvaceti jazycich.
Ani 2. svetova valka vyrobu nezmarila a po roce 1945 se take plynule vyrabelo dal. Knizni vyroba se specializovala a proslavila miniaturnimi tisky, tzv. "kolibriky" a tiskem bibliofilii (vzacna dilka umelecky vypravena a vydana v malem nakladu).
Po privatizaci, ke ktere doslo v roce 1993, nemel vsak provoz jiz dlouheho trvani. V roce 2003 byla vyroba v tiskarnach zastavena...

Socialni a charitativni cinnost majitelu firmy
Jan Steinbrener, zakladatel firmy, usiloval po cely svuj zivot o ciste lidske vztahy a svazky. Nepokladal sve zrizence a delniky za nejake otroky, ale za lidi, se kterymi mel vrely vztah. Jiz roku 1878, tedy v dobe, kdy se jeste nikdo o potreby delnictva nestaral, zalozil Jan Steinbrener ve svem zavode pro vsechny zamestnance nemocensky a pensijni spolek. Roku 1898 vystavel pak vlastni dum pro pensisty a venoval jej pensijnimu spolku. Mnozi penziste a jejich rodiny v nem nalezli bezplatny byt.
Roku 1893 Jan Steinbrener vystavel prvni delnicky obytny dum, v nasledujicim roce jiz druhy a s rostoucim poctem zamestnancu dalsi az jiz bylo temer 30.
Hotel "U mesta Pasova" venoval J.S. ve svem odkazu nadaci pod nazvem "Jana Steinbrenera polivkovy ustav". Z vynosu teto nadace dostavali stare, nemocne, nebo prace neschopne osoby denne obedy nebo penezitou podporu.
Podobnym zpusobem zalozil nadaci "Jana Steinbrenera uhelna nadace". Z uroku teto nadace bylo kazdorocne nakoupeno uhli, ktere bylo v zimnim obdobi rozdelovano mezi stare, nemocne a prace neschopne osoby.
Kdyz byla v dobach valecnych bida a vzrustal pocet sirotku, zalozili tehdejsi majitele firmy Jan a Rupert Steinbrener v blizke dedine Hrabici valecny sirotcinec "Annensky dvur", kde bylo pecovano o 50-60 deti, vcetne skolni vyuky.
Roku 1928 byl vybudovan "Domov sv. Rafaela", kde byla kazdorocne poradana nekolikatydenni duchovni cviceni (exercicie), a po cely rok se tu zotavovaly osoby zejmena po dlouhotrvajici nemoci nebo po operacich.
Roku 1929 dali majitele firmy dosavadni lidove lazne "St. Rafael" prestavet a v roce 1930 v nich byl vybudovan domov a utulek pro spisovatele a umelce.

Pribeh nemeckeho chlapce
Sumava byla v dobe Protektoratu za 2. sv.valky uchranena od primych boju. To byl hlavni duvod, proc se nemecka moc rozhodla umistit skolni mladez do techto regionu a mest. Nemecke deti zde mely byt v bezpeci, nebot spojenecka vojska provadela rozsahle nalety a bombardovani strategickych mest a cilu na uzemi Nemecka. Mezi vybranymi mesty byl take Vimperk, ktery musel dle narizeni prevzit urcity pocet deti z Norimberka a umistit je do predem vybranych rodin. K tomu se vaze pribeh jednoho vimperskeho obcana:
Pan W. mel ve Vimperku krejcovskou dilnu, ve ktere pracovalo dvanact zamestnancu. Sest obcanu ceske a sest obcanu nemecke narodnosti.
"V den prijezdu deti z Norimberka jsem byl ve meste a v tom na me vola starosta," vzpomina pan W. "Pro tohoto chlapce si nikdo neprisel. Budes si ho muset vzit! Nemate deti! Postarate se o neho! Tady mas adresu jeho rodicu! Nemel jsem na vyber. Chlapec byl prisne a dobre vychovavan. Brzy jsme si ho se zenou oblibili a meli ho moc radi. Byl ucenlivy, pilny a snazil se nam pomahat. Doma v Nemecku mel jeste nekolik sourozencu. Po nejake dobe nam prisel dopis, ze jeho otec dostal dovolenou a prijede z fronty domu. Projevil zajem videt sveho syna, a tak jsme chlapce pripravili na cestu s tim, ze po spolecne stravene dovolene se svymi nejblizsimi, se k nam opet vrati. Usil jsem mu batuzek na zada, zena napekla kolace a v den odjezdu jsme jej vyprovodili na vlakovou zastavku "Nad Sklepy". Pri louceni nas ani ve snu nenapadlo, ze chlapce vidime naposledy.
Dny plynuly a chlapec se stale nevracel. Sel jsem se dotazat na radnici, ale vratil jsem se domu s neporizenou. Tak jsem napsal dopis do Nemecka. Za nekolik dnu prisla obalka s tragickou a smutnou odpovedi. V den, kdy se cela rodina po dlouhe dobe sesla, byl uskutecnen jeden z rozsahlych naletu na mesto Norimberk. Zahynulo nekolik tisic lidi a s nimi i cela rodina naseho chlapce."
Konec 2. svetove valky
Na zaklade Kosickeho vladniho programu podepsaneho prezidentem Benesem a vladou bylo rozhodnuto vystehovat z naseho byvaleho pohranici ty nemecke obcany, kteri se dopousteli represi proti nasemu lidu. Nakonec vsak byli bezohledne vystehovani vsichni, vcetne tech, kteri otevrene nesouhlasili s okupaci. Jednalo se asi o sest milionu obyvatel cele Ceskoslovenske republiky, kteri byli odsunuti do valkou zniceneho Nemecka, hroziciho hladomorem. Veskery opusteny majetek zustal statu - byl konfiskovan.
Puvodni majitele odesli do Rakouska, kde se podarilo podnik za velkych tezkosti ozivit a uchovat firmu, byt v mensim rozsahu, ve meste Schärdingu blizko hranice s Bavorskem az do soucasnosti.
Ve firme Steinbrener ve Vimperku zacalo niceni majetku a tiskarskych stroju. Zasoby krasnych koranu a modlitebnich knizek byly ve velkem paleny. Jen zasluhou vernych zamestnancu, kteri milovali kniharske remeslo, se podarilo s vyrobou jeste nejaky cas pokracovat.
KSC vyhrala v roce 1948 volby a po zlomovem Unoru si upevnila svou moc. O velkych represich, nejen proti statnimu zrizeni, ale take proti cirkvi, sepsal verne a podrobne svedectvi byvaly zamestnanec tiskaren pan Josef Pek. Jeho kniha "Kronika sumavskych hvozdu" vsak spatrila svetlo sveta az po padu komunismu.

Rok 1968
Okupace naseho uzemi vojsky statu Varsavske smlouvy. V tomto kritickem roce byla ve Vimperku vytistena kniha Artura Londona "Doznani". Je v ni popsan proces s Rudolfem Slanskym, s Arturem Londonem a dalsimi vyznacnymi odpurci rezimu a ohavne zpusoby a praktiky, kterymi bylo vedeno vysetrovani a vyslechy. Za vydani knihy "Doznani", byl byvaly cestny obcan mesta a reditel tiskaren pan Frantisek Dolejsi zbaven funkce reditele. Kniha bvla okamzite zabavena a stazena z trhu. Pozdeji se naslo asi 200 kusu vytisku ve skladu Lidovych milic, ktere tam byly ukryty pred STB.

17. listopad 1989
Skoncila dlouholeta era komunismu. Take ve Vimperku prozivali obcane historicke zmeny. Rozpadla se RVHP a dochazi k likvidaci podniku. Je ukoncena vyroba v byvalem Sumavanu, v Jitone, ve sklarnach Bohemia, v Drevopodniku, v tiskarnach a konci take Statni statky. Na druhe strane doslo k navraceni nemovitosti, zemedelske pudy a majetku vlastnikum, ktere bez sebemensiho ostychu okradla KSC.
Ve meste byly postaveny nove tiskarny a to za arealem byvaleho Sumavanu. Jejich provoz se odvijel od schopnosti a zkusenosti ridicich pracovniku.
Velkou ranu firme zasadil majitel z Ceskeho Tesina. Behem jednoho vikendu nechal odvezt vetsinu stroju a zarizeni, potrebneho k vyrobe. Zamestnanci nemeli v pondeli nejen na cem pracovat, ale prisli take o praci - byli propusteni.

Frantisek Eduard Hrabe
Narodil se 4. rijna 1895 ve Vimperku, na predmesti zvanem Mariahilf, a 9. srpna osudneho roku 1938 tam i zemrel. Byl redaktorem u tamnich Steinbrenerovych tiskaren a napsal pro jejich sumavske kalendare vice nez 400 pribehu, takze dostal prezdivku "Sumavsky Karel May". Kdyz po roce 1990 probehl pokus o obnoveni firmy alespon nekolika knihami, prva z nich byla prave od Franze Eduarda Hrabeteho a studenti vimperskeho gymnazia provedli tenkrat (1992) po mnoha letech dokonce i oslavnou hru tehoz autora pod nazvem "Johann Steinbrener - jeho dila v celem svete". Sbiral i povesti a lidove pisne z vimperskeho okoli a zanechal po sobe zpevnik "Lieder aus dem Böhmerwald."

SOUCASNOST
Po velke rekonstrukci tiskaren slouzi cast novym majitelum jako prodejna nabytku, ve druhe casti je umisten penzion "Volynka.".
Dum zakladatele tiskaren Johanna Steinbrenera je dnes v zalostnem stavu. Pouze pametni deska pripomina genia tehdejsi doby.
Budovu firmy Steinbrener, ve ktere byly vyrabeny bedny k odesilani knih do zamori a africkych statu, po valce vyuzival objekt Drevopodnik, ktery zanikl po roce 1989.
V dome rodiny Mudr. Hozera (manzel dcery J. Steinbrenera) se nachazelo po valce zdravotni stredisko. Nyni je tento objekt v majetku reditelstvi NP Sumava.
Dum naproti poste vlastnil Dr. Rupert Steinbrener, ktery byl po odsunu prijat v rakouskem okresnim meste Schordingu. Dum byl po valce vyuzit jako detske jesle, pozdeji jako posadkova sprava. V prizemi cukrarna, nyni hostinec a drobnejsi zivnostnici.
Budova postavena v roce 1909 firmou Steinbrener se nachazi v Kaplirove ulici. Sveho casu slouzila zamestnancum firmy, kteri odesli do duchodu. Veskere naklady na bydleni hradila tehdy firma.
Dalsi budovou byvale firmy Steinbrener je penzion, ktery byl vybudovan pro zamestnance firmy. Dnes slouzi k ubytovani obcanu Vimperka.
Firme Steinbrener slouzila dalsi budova jako prodejna nabytku. V 50. letech v ni byla vyrobna uzenin. Po rozsahle rekonstrukci se v ni dnes nachazi hotel "Anna".

Hrabice - ustav pro telesne a mentalne postizene zalozila Fa. Steinbrener. Provoz ustavu dlouha leta zajistovaly s velikou peci radove sestry.

Hrob zakladatele Johanna Steinbrenera a jeho manzelky na vimperskem hrbitove
V roce 2005 zde bylo mestskym uradem slavnostne pripomenuto 520. vyroci od prvniho vytisku ceskeho kalendare Minuci. Pozvani byli i dosud zijici potomci z rodiny Steinbreneru z Nemecka a Rakouska.
Dalsi hrob je poslednim mistem odpocinku Ruperta Steinbrenera, ktery se zaslouzil o vybudovani dnesniho ustavu pro mentalne postizene v Hrabicich. Pece temto lidem byla venovana od radovych sester, ktere zde tuto praci zastavali az do 80. let minuleho stoleti.
I kostel na vimperskem hrbitove nechal postavit Johann Steinbrener.

Budovy starych tiskaren

Historicka budova dostala novy kabat, zejmena zasluhou majitelu z Ceskych Budejovic. Vytvorili dilo, ktere se stalo chloubou mesta.
Take dum pod Mestskym uradem, kde sveho casu bydlel zakladatel firmy Johann Steinbrener, uz nehyzdi mesto, jako jeste nedavno. Proto bych vas chtel pozvat prave sem, k domu U slona. Dum snadno najdete mezi namestim Svobody a mistem, kde je ulozena cache.

ROZMERY A ULOZENI CACHE
Klasicka mikrofilmovka, s pomuckou k vytazeni.
Keska byla zalozena ve vyrocni den narozeni pozapomenuteho muze, ktery z Vimperku ve sve dobe udelal vehlasne mesto.
V miste ulozeni se seznamite s dalsimi pamatkami davne doby - drevenymi sruby, ktere jsou soucasti mestske prohlidkove trasy.  Ve meste se posledni dobou pilne pracuje, takze budou brzy zrejme i namesti a dalsi mista stat za navstevu.
Cache obsahuje tuzku vzdy pri zakladani a po mych kontrolach. V ostatnich pripadech za jeji pritomnost nerucim. Doporucuju nosit radeji svou. Navstevovat sve kesky jen kvuli vkladani dalsich a dalsich tuzek opravdu uz nebudu… Diky za pochopeni.
Zamereni souradnic: zatim nedostatecne overeno.
(mereni pomoci Garmin eTrex, odchylka: min. 11 m, porovnano s mapou),
dostupnost signalu – nizka)
Pokud budete mit pocit, ze vami namerene souradnice jsou presnejsi, vyuzijte moznosti pridat je do sveho logu. Diky.
Casova narocnost: do 20 minut
Dostupnost autem: cca 5 metru od kesky (ale parkovani jen na namesti), drive-in: ano.


TYP CACHE
- pohodova, mestska
Zvlastni pozadavky: ne, technicke pomucky – aktualne ne

DEUTSCH
Vimperk kann stolz darauf sein, dass es die zweite tschechische Stadt war (nach Pilsen), wo schon im 15. Jahrhundert Bücher gedruckt wurden. Im Jahr 1484 kam der Drucker Jan Alacraw nach Vimperk und druckte hier seine zwei Bücher in latainischer Sprache - Selbstgespräch des Hl. Augustin, das Buch Summa de Eucharista Sacramento von Albertus Magnus im wunderschönen Lederband, und den ersten tschechisch gedruckten Kalender mit dem Titel Minuci für das Jahr 1485. An die Tradition des Buchdrucks knüpfte Johann Steinbrener im Jahr 1855 an. Zuerst wurden Gebetbücher gedruckt, später auch Kalender. Zu seiner Produktion gehörten auch kleine Koranbücher (Größe 18 x 27 mm, 832 Seiten).
(andere info http://www.steinbrener.at/chronik.htm)

ENGLISH
Johann Steinbrener built a printing empire in Vimperk, which produced books in many languages, and exported them to countries over all the world.

ZDROJE
Miloslav Lukes - Tiskarny na Sumave a trochu z historie (Vimperk 2007)
Mgr. Roman Hajnik - Zmizele Cechy Vimperk

Historie verzi

Posledni kontrolni navsteva: 2.7.2009
Posledni editace listingu: 2.3.2010
Aktualni verze: 1.1 (od 17.7.2009)
 
KARMA

Misto i provedeni se osvedcuji. Zmeny neplanujeme.


Z RODINNYCH DUVODU MOHU DOCASNE O TUTO CACHE PECOVAT PREVAZNE JEN V LETNIM OBDOBI.
PROSIM PROTO O SHOVIVAVOST A DEKUJI ZA PRIPADNOU VYPOMOC.

KEŠKY

 *** DEKUJEME VAM ZA NAVSTEVU ***

Additional Hints (Decrypt)

[CZ] xhyngl bgibe
[D] ehaqr ybpu

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.