Skip to Content

<

Slavicsky tunel/Tunnel in Slavic

A cache by I+B+M+H Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 08/26/2006
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Unikátní technická památka v obci Slavíc, vybudovaná v letech 1845 – 1846.

Zdený železnicní tunel eliptického prurezu je jediný na 275 km dlouhé trati tzv. Severní dráhy císare Ferdinanda. Ríká se, že byl postaven na prání císare, který prý si nedovedl predstavit železnici bez tunelu. Duvod jeho stavby je však mnohem prostší, a sice prírodní podmínky a majetkové vztahy. Podle nalezených historických dokumentu mel tunel zabránit pohybum pudy na svahu, které se zacaly projevovat pri stavbe. A k tomu ješte obcané Slavíce byli proti stavbe dráhy, protože rozdelovala obec na dve cásti. Puvodne mela trat obcí procházet na násypu nebo otevreným zárezem. Tunel, postavený z otevreného výkopu tak vyrešil oba problémy.

Technické parametry tunelu
Jde o orientovanou hloubenou tunelovou stavbu s portály, provedenou zrejme vzhledem k nepríznivým geologickým podmínkám technologií nemecké (tzv. jádrové) tunelovací metody. Ta spocívala ve vyhloubení dvou paralelních šachet v míste budoucích tunelových oper ("svislých sten") a jejich vyzdení do výše paty klenutí; poté se shora odstranila zemina mezi temito stenami, aby na ne mohla být nazdena klenba. Pak již jen zbývalo vyvézt zeminu z tubusu již hotového tunelu, vyzdít dolní klenbu a shora opet tunel zasypat zeminou.

délka tunelu 258,90 m
prumerná šírka 5,72 m
prumerná výška 6,30 m
tlouštka horní klenby 0,60 - 0,80 m
tlouštka spodní klenby 0,40 - 0,80 m
prumerná tlouštka oper 1,10 m
nadloží nad klenbou 0,90 - 1,40 m

Historie stavby
S myšlenkou dopravního propojení Vídne se Slezskem a Halicí prišel v roce 1829 profesor vídenské polytechniky Franz Xaver Riepel, který rozpoznal význam velkého nerostného bohatství techto oblastí (uhlí, sul). Navrhl vybudování železnicní trati protínající celou Moravu v délce asi 455 km, s jejíž stavbou bylo zapocato v zime 1836 ve Vídni a jejíž výstavba byla ukoncena o dvacet let pozdeji v Krakove (nikoliv až v halicské Bochnii, jak bylo puvodne plánováno). V linii Víden - Breclav - Prerov se v roce 1842 dostala trat až do Lipníka nad Becvou. Zde se postup prací zastavil pro nedostatek financí. Až pujcka Rothschildovy banky zajistila v breznu roku 1844 pokracování prací na další cásti Severní dráhy a 1. kvetna 1847 byl predán verejné doprave úsek trati z Lipníka nad Becvou do Bohumína.

Budování železnice bylo velkým zásahem i do podoby a života obce Slavíc. Pro pokracování stavebních prací v roce 1844 ve smeru z Lipníka nad Becvou na severovýchod byl rízením stavby poveren vrchní inženýr Karel Hummel. Ten je autorem úpravy projektu, jež spocívala ve zmene vedení trati obcí Slavíc tunelem namísto puvodne plánovaným otevreným zárezem. Tuto úpravu projektu si vyžádalo predevším nestabilní geologické podloží, jež by ohrožovalo trat v otevreném zárezu sesuvy pudy. Úredním rozhodnutím byl dne 8. srpna 1845 dán souhlas ke stavbe slavícského tunelu, jež byla vzápetí zahájena. Na stavbe tunelu se podílelo 2500 delníku - jednak z blízkého okolí, jednak z oblasti Jeseníku a Slezska. Dohledem nad dodržováním podmínek bezpecnosti byl poveren prerovský krajský úrad. Oproti puvodnímu projektu, který vyžadoval demolici peti selských statku a 12 chalupnických usedlostí, pri stavbe tunelu se pocet budov, jež bylo nutno strhnout a znovu postavit, snížil na dva grunty (Vašinkuv a Stržinkuv) a osm chalup. Zvýšené náklady na stavbu tunelu oproti otevrenému zárezu (zdivo, výdreva, kvalifikovaní pracovníci) byly do znacné míry kompenzovány zmenšeným objemem vytežené zeminy (zhruba 16 000 m3 oproti asi 30 000 m3 pri stavbe zárezu). Nová trat byla uvedena do provozu na podzim 1846.

Tunel sloužil doprave jen pul století - v polovine 90. let 19. století dospela Severní dráha k záveru, že tunel je zastaralý, bude opušten a nahrazen dopravou v obou smerech na rozšíreném telese druhé koleje zbudované roku 1873. To vzbudilo odpor mezi obyvateli Slavíce, kterí dle zápisu z jednání obecního výboru a predstavenstva obce ze 4. dubna 1895 požadovali, aby "tunel, cesty jdoucí nad ním i jeho okolí dráha nadále udržovala v dobrém stavu, aby obci nebyla prípadným zrícením zpusobena škoda, aby procházející železnice byla ohrazena vysokým plotem, aby nedošlo k úrazu, aby vlaky jedoucí pres Slavíc nehoukaly (nepískaly) a nekourily, aby nerušily a nedesily obyvatelstvo". Železnicní provoz byl v tunelu ukoncen 30. kvetna 1895. Tunel i s prilehlými pozemky se pak stal majetkem obce Slavíc - na koupi se usneslo obecní zastupitelstvo 21. brezna 1925. Železnice se tunelu vzdala z obavy z výdaju na jeho udržování. V roce 1965, kdy se uvažovalo o zrízení tretí koleje, zvažovala se opet možnost vést tuto kolej slavícským tunelem. Myšlenka obnovy funkce této železnicní stavby nebyla však nakonec realizována.

Hranice historický tunel opraví
Tunel byl opušten, postupne chátral a dlouhá léta sloužil jen k uskladnení brambor. Teprve na podzim roku 2005 se stavba dockala prvních oprav. Hranická radnice (Slavíc je místní cástí Hranic), chce postupne celý tunel opravit. Dosud byly z penez mesta a ministerstva pro místní rozvoj obnoveny poškozené portály na obou koncích tunelu. Investice dosáhla výše 1,4 milionu korun, celkové náklady na generální opravu této technické památky dosáhnou 20 až 30 milionu. Další tri etapy rekonstrukce zahrnují obnovu tunelového telesa, odvodnovacího systému a injektáž zdiva. Mesto chce na další opravy získat dotaci EU, cemuž má pomoci spolupráce s polským mestem Bialsko-Biala, kde mají také významné památky z dob budování Severní dráhy císare Ferdinanda. Hranice tak chtejí spolu s polským mestem využít dotacní tituly EU pro preshranicní spolupráci.

Uvedené souradnice vás dovedou k východnímu (drahotušskému) portálu. Poblíž nej najdete stacionární objekt a na nem souradnice finální keše. Ani jedna cást keše není uložena uvnitr tunelu!

Až keš najdete, nezapomente si opsat bonusové císlo.
Bude se vám hodit pri hledání prémiové keše „Železnicní historie“.


Prejeme príjemný zážitek a úspešný lov.

Ve dnech, kdy jsme se kolem tunelu pohybovali, byl volne prístupný a dal se s baterkou projít z jednoho konce na druhý. V kvetnu bývá dokonce osvetlen loucemi a vede jím trat cyklomaratonu. Je v nem trochu vlhko.

Additional Hints (Decrypt)

i xberarpu fgebzh/orgjrra gerr ebbgntr

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

635 Logged Visits

Found it 562     Didn't find it 32     Write note 18     Needs Archived 1     Publish Listing 1     Needs Maintenance 11     Owner Maintenance 10     

View Logbook | View the Image Gallery of 92 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.