stoly u jezeri
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
Težba uhlí v okolí Jezerí byla prícinou zániku dvou vesnic a podstatné cásti zámeckého parku. Ovšem kvuli težbe uhlí tu také vznikly dve méne známé technické zajímavosti: Albrechtická štola a štola Jezerí.
----
V minulosti, když ješte v podhurí nebyla obrovská jáma hnedouhelného dolu, vody horských potoku protékaly nížinou vzniklou vysušením Komoranského jezera a na tzv. Jezerní louce ústily do reky Bíliny. V souvislosti s rozširováním težby hnedého uhlí se nekolikrát zmenil smer jejího toku a rovnež recište jejích prítoku. Pod horami bylo na konci 60. let vybudováno tzv. Drínovské jezero, do nehož ústila mj. reka Bílina a Šramnický a Albrechtický potok. Težba se však postupne dostávala stále blíž k úpatí hor jezero i voda z potoku jí zacala prekážet. Tok Bíliny byl preložen smerem k jihu a bylo potreba zmenit i recište potoku a odvést je po úbocí hor stranou. V oblasti okolo Jezerí však Krušné hory spadají do Mostecké pánve velice príkre a proto stavba otevreného koryta nebyla vhodným rešením. Z techto duvodu zde vznikly obe štoly. Odvádejí vody Šramnického a Albrechtického potoka stranou do Horního Jiretína.
----
----
----
----
Štola Jezerí
vede z údolí Šramnického potoka od zámku Jezerí do údolí Srncího potoka, což je krátké postranní údolí, které vytvárí jeden z pravostranných prítoku Albrechtického potoka. Štola je dlouhá 1014,5 m, má kruhový prurez o prumeru približne 2,2 m a je orientována zhruba rovnobežne s úpatím hor. Prvních zhruba 950 m ve smeru od zámku Jezerí je štola prímá, v záveru se mírne stácí k severu. Vstupní portál leží v relativní výšce asi 90 m nad úpatím hor, spád štoly je velmi mírný. Její nadloží je tvarove pomerne clenité: štola nejprve protíná Zámecký vrch, jeden z hrbetu spadajících z Mnišské hory smerem k horskému úpatí. Podle toho se také štola puvodne nazývala Mnišská. Maximální výška nadloží v této cásti je 106 m. Potom štola probíhá pod dnem údolí, které vytvárí Lískový potok (dríve nazývaný Nussgründlbach) tekoucí východne od zámku. Zde je výška nadloží jen 24 m. Poslední cást štoly vede pod dalším návrším - Brezovým vrchem - pri maximální výšce nadloží opet 106 m. První regulace Šramnického potoka zacíná ješte pred štolou, v rokli západne od zámku Jezerí, kde byly vybudovány dve betonové zdrže s cesly. Od nich tece Šramnický potok približne 100 m v dva metry hlubokém betonovém koryte, které stácí jeho tok smerem na východ. Toto koryto je zaústeno do štoly Jezerí. Po opuštení štoly se do Šramnického potoka zleva vlévá Srncí potok. Voda obou potoku pokracuje po dne údolí melkým vybetonovaným korytem a po 220 metrech, tesne pred Albrechtickou štolou, se vlévá do Albrechtického potoka.
----
----
----
----
----
----
Albrechtická štola
zacíná v dolní cásti Albrechtického údolí a ústí ve svahu nad zalesneným úpatím hor mezi Cernicemi a bývalými Albrechticemi. Je dlouhá 255 m, prímá, má rovnež kruhový tvar o prumeru asi 2,7 m. Je orientována šikmo k úpatí hor a protíná pouze jediné návrší - ostroh vybíhající smerem k jihu z Cernického vrchu. Na temeni tohoto ostrohu se nacházejí zbytky stredovekého hradu, tradicne (ale chybne) nazývaného Alberk. Podle nej dostala štola puvodní název Alberská. Maximální výška nadloží je zde 56 m. Rovnež spád Albrechtické štoly je pomerne mírný. Nižší z portálu leží v relativní výšce zhruba 40 m nad úpatím hor. I Albrechtický potok je na jižním konci údolí pred štolou zregulován dvema betonovými zdržemi a od spodnejší z nich tece v hlubokém betonovém koryte. Do tohoto koryta se tesne pred zacátkem Albrechtické štoly vlévá Šramnický potok. Vody obou potoku spolecne protékají štolou a po jejím opuštení tecou v umelém koryte po úpatí hor severne od Cernic až do Horního Jiretína. Zde se Albrechtický potok vlévá do Jiretínského potoka, který u bývalého Dolního Jiretína ústí do reky Bíliny.
----
----
----
----
Puvodne se uvažovalo o tom, že voda obou potoku nebude prevedna štolami, ale otevreným korytem. Dokonce se v roce 1976 uskutecnil pruzkum pro tuto variantu; ta byla ale nakonec zavrhnuta. Pruzkum pro projekt štolového prevedení Šramnického a Albrechtického potoka se uskutecnil v roce 1977 a byl proveden témer bez sondovacích prací. I tak bylo zjišteno, že se v oblasti vyskytuje celá rada geologických poruch v horském masívu. Štoly projektoval pražský podnik Hydroprojekt a snažil se problematickým úsekum vyhnout posunutím ci pootocením trasy, ale nedosáhlo se tím podstatne lepších podmínek. Ražební práce provádel podnik VDUP Zbraslav, závod Horní Ždár. Zacaly v kvetnu 1978 u nižšího portálu štoly Jezerí a postupovaly proti spádu smerem k jejímu hornímu portálu. Pocátecní úsek, zhruba 28 m, byl ražen rucne, po dosažení pevné horniny v celém profilu se v práci pokracovalo razicím strojem. Pri profilu 2,7 m a dvojsmenném provozu byl denní postup casto vetší než 20 m. Vstupního portálu bylo dosaženo v prosinci 1978. Razicí souprava za sebou zanechávala pravidelne vysoustružený tunel kruhového prurezu, pokud nenarazila na silne porušené partie horského masívu. V takovém prípade byly uvolnené cásti hornin ve stenách i na strope zapažovány, prikotvovány, zabezpecovány pletivem apod. Behem prací byl prováden geologický dozor a zhotovována podrobná geologická dokumentace, což bylo vzhledem ke zpusobu ražby ponekud problematické. V tunelu dokonale vysoustruženém razicím strojem totiž okolní hornina pusobí jednotne a k identifikaci geologických zvláštností je zapotrebí velkého úsilí. Ražba Albrechtické štoly byla zahájena v prosinci 1978 a postupovala po spádu s profilem vetším než 3 m a byla dokoncena v kvetnu 1979. Provádela se klasickým zpusobem, tj. rucne. Pri tomtu zpusobu težby se v prubehu prací zretelne projevuje technická kvalita horniny, rozpukání a dislokace, což je pro tvorbu geologické dokumentace výhodné.
----
V obou štolách byly zjišteny plástevnaté ortoruly a žuly. Z geologického hlediska byly ale zajímavejší tektonické poruchy v horském masívu, které zpusobovaly problémy pri ražbe štol. Byly to jednak podélné poruchy rovnobežné s horským úpatím a prícné poruchy, vzniklé pri výzdvihu Krušných hor. Prícné poruchy byly omezeny dislokacními plochami vzájemne vzdálenými i více než metr, vyplneny stlacenou zjílovatelou drtí, která místy volne vypadávala. Poruch rovnobežných s úpatím hor bylo ve štole Jezerí zastiženo vzhledem její k orientaci méne, ale i tak byly ve stenách štol a ve strope sledovatelné i desítky metru. Mely vesmes povahu sevrených ohlazených dislokací, místy s jílovitou výplní o mocnosti nekolika centimetru, místy s rozevrenými zejícími kavernami. Albrechtická štola prochází nekolikametrovým podélným poruchovým pásmem, kde byla mezi vyhlazenými dislokacními plochami opet zjílovatelá drt a okolní hornina byla rozvolnená až sypká. Krome techto poruch byla ve štole Jezerí zastižena rozsáhlá poruchová pásma, kde rozpadavá hornina pusobila pri ražbe znacné obtíže. Tato pásma se vyskytovala v místech s nejnižším nadložím, kde štola podchází údolí východne od zámku. Nebereme-li v úvahu zmínená poruchová pásma, technická kvalita hornin v prevážné cásti štoly Jezerí byla dosti vysoká. Horniny nebyly témer vubec zvetralé ani rozpukané. V Albrechtické štole byly dobré pomery jen v cásti vzdálenejší od úpatí a technická kvalita hornin smerem k úpatí rychle kleslala. Pri vyústení na svahu však byla zastižena opet pevná a prekvapive málo rozpukaná ortorula. V blízkosti ruzných poruch byla hornina podstatne méne pevná a její kvalita se zretelne zhoršovala rychlým postupem zvetrávacích procesu behem nekolika mesícu mezi ražbou a definitivním vystrojováním.
----
Ražební práce prinesly množství poznatku, jaké není možné získat jinými pruzkumnými prostredky, zejména pak bližší poznání strukturních a tektonických pomeru v hloubce masivu krušnohorského krystalinika nedaleko horského úpatí. Tyto poznatky byly využity zejména pri rešení problému stability horských svahu v závislosti na težbe uhlí. Samotná existence štol ve svahu hor rovnobežne s jejich úpatím však z tohoto hlediska skýrývá i negativní prvek. I když protékající voda není tlaková, její prípadný únik do horninového masívu by mel na stabilitu svahu negativní vliv.
----
Další problém pri výstavbe štol predstavovaly prusaky podzemní vody. Byly vesmes nevelké, pouze v rozsahu asi 40 m v cásti štoly Jezerí vytékalo ze stropu a sten brzy po ražbe 5 - 10 l/s. Tato puklinová voda rychle zbarvila steny štoly rezavými a cervenými povlaky a vynutila si vybudování odkalovací nádrže a nástrik betonu na steny. Zdálo se, že postup prací bude znacne ztížen, pokud by nadále docházelo k podobným problémum. Prusaky však po nekolika týdnech postupne ustaly až na slabé okapávání nebo zamokrení sten, s výjímkou jednoho stálejšího výveru rádove desetin l/s v prostredních cástech štoly. Prusaky puklinové vody mohly znacne zkomplikovat výstavbu Albrechtické štoly, která byla provádena po spádu. Vetší prusaky se zde však objevily jen podél nejvetších dislokací a rovnež po nekolika dnech ustaly.
----
Projekt prevední Šramnického a Cernického potoka predepisoval jednotné definitivní ostení obou štol z armovaného betonu. Štoly mají tvar betonové roury, kde ostení je spojeno s okolní horninou pripojovací injektáží. Tento zpusob úpravy byl zvolen kvuli pomerne znacné rychlosti protékající vody, kdy vyhovuje hladký povrch sten bez tvarove komplikovaných úseku. V porušených partiích štol bylo použito pažení a betonové injekce. V místech, kde byly problémy s prosakující vodou, byly do sten a stropu zapušteny železné trubky, odvádející podzemní vodu dovnitr štoly. Práce na projektu prevedení obou potoku byly dokonceny behem let 1979 a 1980, kdy zacaly štoly sloužit svému úcelu.
----
Díky prosakující vode vznikly ve štolách krasové jevy. Ve štole Jezerí jsou krasové jevy soustredeny do oblastí zhruba 200 m od obou portálu a pak do cástí, kde do štoly pritéká podzemní voda z trubek ze stropu. Vyskytují se zde mlécne bílé krápníky a náteky tvorené uhlicitanem vápenatým, vylouženým prosakující vodou z betonového ostení. Visí v podobe až nekolik centimetru dlouhých brcek ze stropu štoly. Další zajímavostí jsou až nekolik desítek centimetru dlouhé útvary cervenohnedé barvy, které v pokrývají steny v podobe povlaku a na nekolika místech visí ze stropu v podobe krápníku. Vyskytují se opet zejména v oblastech, kde ze stropu stéká voda a v místech spoju mezi cástmi betonového ostení. Tyto útvary jsou tvoreny hydratovaným oxidem železitým, uvolneným jednak z okolních hornin, a nejspíš i ze železné konstrukce spojující betonové ostení s okolní horninou. Jsou tvoreny gelovitou sraženinou a pri pokusu o ulomení se rozetrou v ruce. Na pocve štoly jsou splachovány protékající vodou. Vzhledem ke kruhovému tvaru štoly a protékající vode se krasová výzdoba omezuje pouze na stalaktity. V Albrechtické štole jsou krasové jevy podstatne menšího rozsahu. Vyskytují se spíše v její jižní cásti a omezují se v podstate jen na vápenité náteky. Vápencové krápníky se tu vyskytují jen velmi vzácne (pouze na nekolika místech), železité náteky a krápníky vubec. Je to zpusobeno malým množstvím ze stropu prosakující podzemní vody.
----
Jižní portál Albrechtické štoly se nachází poblíž stejnojmenného rozcestí na modre znacené turistické ceste vedoucí z Horního Jiretína k zámku Jezerí. Severní portál této štoly je rovnež viditelný z turistické cesty, konkrétne z mustku, kterým cesta prechází umelé koryto Šramnického potoka v Albrechtickém údolí. Vydáme-li se od tohoto mustku smerem proti proudu Šramnického potoka, približne po 200 metrech prijdeme k východnímu ústí štoly Jezerí. Západní portál této štoly se nachází poblíž dolního parkovište pod zámkem Jezerí, kousek nad silnickou vedoucí z tohoto parkovište smerem vzhuru na opacnou stranu než je zámek. Do štol je vstup pochopitelne zakázán. Portály sice nejsou nijak zajištené, ale je velmi rozumné zákaz vstupu respektovat. Uvnitr štol celkem nic zajímavého není, zato pri vyšším stavu vody je tam dost silný proud a pokoušet se chodit dovnitr by bylo velmi nebezpecné. Za nižšího vodního stavu se sice štolou Jezerí projít dá, je však treba dávat pozor na uvolnené retezy, díry v podlaze a vodu stékající ze stropu. V Albrechtické štole je podlaha v ješte horším stavu, tece tam podstatne víc vody a navíc se na jižní strane dá vyšplhat ven z betonového koryta jen s obtížemi. V obou štolách je na stenách každých 10 metru oznacena vzdálenost od portálu, u kterého zacala jejich výstavba.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
zdrojem popisu cache
----
rangiroa.sweb.cz
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
pri návšteve finálky prosím dodržujte pravidla geocachingu, vždy smenujte CWG za CWG a jiné drobnosti které jsou obsahem
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
Doporucuji si pred vstupem procíst stránku clena Barandoffské dinastie. Doctete se tam o zásadách pohybu v podzemí, o doporucenném oblecení a výbavy a o nebezpecích, které tam na Vás mohou cíhat.
----
Antonio.cz
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
tak a ted jak postupovat a tím získat finální souradnice
----
POZOR POZOR POZOR POZOR
jelikož nám ve štolách pres zimu prespávají netopýri kterí jsou ohroženým savcem a pri jejich rušení zimního spánku muže dojít k jejich úbytku potrebné energie a následnému usmrcení, zimní spánek netopýru trvá od listopadu až do brezna, po tuto dobu bude cache vždy disablovaná
POZOR POZOR POZOR POZOR
----
zpusob odlovu je možný pouze v období od dubna do ríjna, z duvodu zimního spánku netopýru, pruchodem pres štoly, dodržujte prosím tyto pravidla at nejsme nuceni cache archivovat
----
když dorazíte geovozítkem, tak ho zaparkujte na míste oznaceném jako parking 1 nebo parking 2, je jedno na jakém parkingu ho ponecháte, vždy se k nemu budete muset vrátit, když prijedete na geokolech, mužete si je vzít s sebou do stoly, stola je natolik veliká že se dá geokolo též protáhnout, je to vyzkoušeno.
----
V míste oznaceném jako stage1 vstoupíte do stoly jezerí, touto štolou je nutné projít až na místo oznacené jako stage2, v prubehu této procházky je duležité se pozorne rozhlížet a posbírat indicie
A, B, C, D
Po výstupu ze stoly jezerí se dejte k bodu oznaceném jako stage3, v tomto míste se nachází jak vstup do albrechtické štoly tak i bezpecný výstup z této štoly, oznaceno jako stage4, v albrechtické štole je potreba posbírat další indicie
E,F
----
Nedoporucuji vystupovat z albrechtické štoly v míste oznaceném jako stage5, nachází se zde ostrý sráz.
----
Mimochodem cestu jsme absolvovali s našema geoprckama 6 a 10 let, vše probehlo hladce a kácatum se to velice líbilo.
----
Doplnení finálových souradnic
N 50° 33.
ABC
E 013° 30.
DEF
----
Na záver bych chtel požádat pri vašem odchodu o rádné zamaskování finálního umístení krabky, preji pohodový odlov, doufám že se bude líbit
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
Na vytvorení a odzkoušení této cache se podíleli
dada, paja, lena, iveta
----
dále owner
----
wurdy
----
----
kucism
----
----
----
----