Cimelice - GPO Traditional Geocache

Obec Cimelice leží pri silnici I. trídy (tzv. strakonické) z Písku do Prahy na toku rícky Skalice v nadmorské výšce 474 m. Archeologické nálezy dokládají, že zde žili lidé již v praveku. První písemná zpráva pochází z roku 1352. Na levém brehu Skalice byly zjišteny pozustatky keltské osady. Až do poloviny 15. století byla ves majetkem královské komory. V 16. století prešla do majetku Dejmu ze Stríteže. Ti zacali s budováním rozsáhlé rybnicní soustavy v okolí. Po roce 1620 byly Cimelice Dejmum zkonfiskovány. Od roku 1840 prešly do majetku Schwarzenbergu.

Jméno Cimelic
Pojmenování patrí do skupiny tzv. místních jmen celedních s koncovkou na - ice. Jsou to osady, které dostaly pojmenování podle osobního jména zakladatele osady. V prípade Cimelic to mohlo být osobní jméno Cmel, jež je ve staroceštine mnohokrát doloženo. Mohla to být ves lidí Cmelových, kterí byli nazýváni Cmelici, z nehož pro usnadnení výslovnosti mohlo vzniknout Cimelici. Podle toho pak jejich osada Cimelice.

Rozvoj Cimelic
Stavební vývoj obce postupoval jednak podle prastaré severojižní komunikace, procházející obcí, pri níž se vytvorila rozšírenejší náves a jednak pri ceste podél potoka. Na prelomu 15. a 16. století byl v severním cele návsi postaven kostel s ohrazeným hrbitovem. Oddelenou cást vsi vytvárela skupina budov bývalého cimelického manského sídla, od konce 15. století vrábsko-deymovské tvrze s poplužním dvorem. Po roce 1720, v souvislosti s výstavbou nového barokního bissingenovského zámku, vznikla východne od vsi za rekou další oddelená cást Cimelic, dvur Bissingrov (Bissingenhof). Krome Pivovarského a Kostelního rybníka v areálu zámeckého parku byla v oblasti bissingenovského dvora vybudována celá soustava zájemne propojených rybníku, z nichž nejvetší je Bissingenovský (23,6 ha), Nerestský (17,2 ha), Repice a Zástava. Podstatné zmeny v úprave a vzhledu Cimelic prinesla krátká stavební éra vratislavská v letech 1800 až 1820, kdy byl rozšíren cimelický kostel prístavbou nové veže, zrušen hrbitov okolo kostela, pristaveno jižní krídlo zámku v empírovém slohu a podél prístupové cesty k zámku nové budovy školy, fary a panského špitálu ve slohu pozdního baroka. Po roce 1815 byl v predepsané vzdálenosti od obce zrízen nový hrbitov a uprostred neho slohove cistá empírová hrbitovní kaple s vratislavskou hrobkou. Po roce 1850, kdy prevzali cimelické panství orlictí Schwarzenbergové, bylo prikroceno v daleko rozsáhlejší míre k úprave parku a vznikem nových alejí a brehových porostu v širokém okolí byl položen základ krajinársky a ekologicky hodnotné krajiny. V letech 1874 - 1876 byla postavena skupina drážních budov, v roce 1909 nová škola pri státní silnici. Nejvýznamnejší stavební rozvoj zaznamenaly Cimelice po 1. a 2. svetové válce, kdy vznikly celé ctvrte rodinných domu.

Držitelé Cimelic
Manství byla stredoveká feudální instituce, jejíž podstata spocívala v tom, že majitel (zpravidla král ci jiný svetský nebo církevní hodnostár) postoupil majetek k užívání za výkon urcité povinnosti, na príklad vojenské. Jaké povinnosti melo malé urozené manství cimelické, ke kterému patrila pouze ves Cimelice, nevíme. Víme však, že po roce 1400 drželi Rakovice i Cimelice Jan Jezovec z Rakovic a pozdeji jeho syn Markvart a ješte pozdeji Jan Lopata z Rakovic. Cimelické manství ovšem tehdy predstavovalo pouze drevenou tvrz s poplužním dvorem a zdenou gotickou kaplí. Každý z pozdejších držitelu Cimelic zanechal svuj otisk v historii vsi i okolí. Svoji roli sehrála i tehdejší politická situace, s níž se museli vyrovnávat. Témer žádné zprávy však nemáme o živote lidí, kterí Cimelice a ostatní poddanské vsi osídlili. Poslední vlastníci Cimelic jsou Schwarzenbergové, pod jejichž správou zustali Cimelice s prerušením v letech 1949 - 1994 dosud.

Novodobá historie
Po roce 1850 byla zmenena organizace státní správy. Základním clánkem se staly samosprávné obce, které se sdružovaly do tzv. spojených obcí. Tak vznikla spojená obec cimelická, tvorená z Cimelic, Rakovic, Krsic, Dolních Nerestec, Pohorí a Slavkovic a byla jí do roku 1874. V nedalekém mlýne U Diku (pri silnici z Cimelic do Orlíka nad Vltavou) byla 11. kvetna 1945 podepsána kapitulace nemecké Schörnerovy armády po porážce spojeneckými vojsky u Slivice. Zde byly tedy formálne skonceny poslední boje druhé svetové války v Evrope.

Více o Cimelicích naleznete zde.