Chtěla bych vám představit stavbu o jejíž existenci jsem se dozvěděla teprve nedávno. Ač si myslím, že mám okolí svého města celkem prolezlé křížem krážem, tento koutek jsem nenavštívila. Mnohokrát jsme projeli kolem, ale tato zajímavá stavba je velmi dobře ukryta. O artéské studni jsem již párkrát slyšela, ale nijak zvlášť jsem po ní neměla potřebu pátrat. Studna jako studna, že…J Tato stavba mě zaujala v reportáži místní televize, kde p. místostarosta sdělil, že se jí v brzké době dostane nová kovaná mříž a bude tedy ještě fotogeničtější. Měla by následovat celková rekonstrukce stavby i revitalizace okolí, po potřebných kontrolách snad i čerpání vody pro žíznivé pocestné.Co vlastně je artéská studna příp. artéská voda? Odborná literatura praví toto: „artéská voda je podzemní voda v napjaté zvodni, která má výtlačnou výšku hladiny podzemní vody nad úrovní zemského povrchu. Zvodeň tedy disponuje pozitivní piezometrickou výškou hladiny podzemní vody. V případě naražení takové zvodně vrtem nebo studnou proto voda z takové zvodně samovolně vyvěrá bez nutnosti jejího čerpání. Při proražení stropního izolátoru napjaté zvodně dochází k vývěru vody, což vede ke zmenšování tlaku ve zvodni a může skončit až zánikem artéského vývěru vody.Výskyt v pouštích dává vznik oázám.“
Název pochází z francouzské oblasti Artois, kde ve 12. století mniši kartuziánského řádu vybudovali velký počet takových studní. Nejstarší záznamy o artéských studních pocházejí ze Sýrie a Egypta.
Prvotně se voda pro Třeboň čerpala ze Zlaté stoky resp. její odbočky –Mlýnské stoky. Tato voda také roztáčela obecní mlýn na Kopečku u kaple sv.Víta. Z důvodu narůstající spotřeby, kvality vody i vý-těžnosti Zlaté stoky se kolem r. 1890 zavedl nový systém zásobování vodou.Výstavba městského vodovodu v roce 1909 přinesla zásadní zlom v zásobování Třeboně vodou. Věžový vodojem celkové výšky 37,3 metru postavila v témže roce pražská firma Karel Kress podle vlastního projektu. Architektonický návrh je z dílny Jana Kotěry a svým vzhledem připomíná vodojem v Praze-Michli. K napojení městského vodovodu na artéskou studnu došlo v letech 1922-1925, do vodojemu se čerpala benzínovým čerpadlem. Z Kotěrovy vodárny se voda dostávala k obyvatelům Třeboně samospádem. Vodárna je dodnes nepřehlédnutelnou dominantou Třeboně.Máte ji v dohledu, vyjdete-li z lesíka směrem k silnici č.34. Mimochodem- je u ní multinka.
Studna-podle průzkumů proutkaře- zřejmě čerpala vodu z ramena Lužnice, které tady mohlo být v dávných dobách.Tolik „původ“ pramene. Studna sama je asi 10 m hluboká, kopaná. O stavbě, která studnu obklopuje vám nepovím nic.
K této keši se dostanete z doporučeného parkoviště po polní cestě – asi 400m. Choďte prosím po okraji louky a vyhněte se poli. Pár kroků navíc vám jistě neublíží - mějte prosím ohled na plodiny a lidi, kteří zde hospodaří!!!
Nezastavujte u sjezdu na silnici č. 34!
ke dni 3.8.2018 je vyměněn lobgook. Studna resp. stavbička okolo má nová krásná dvířka, okolní nálety a část starých stromů a polomů je již chvíli odstraněna.
Vaše Amarylka