Někdo stromy kácí, jiný stromy objímá, někomu to nedá a musí na ně šplhat. My je „jen“ obdivujeme a nejraději se na ně díváme nebo odpočíváme pod jejich kmeny. V naší malé sérii vás seznámíme se stromy, které jsou u nás od poslední doby ledové doma. O jírovcích, modřínech nebo akátech zase jindy. Sedáky, lana a karabiny také nechte doma, u našich krabiček zůstanete při zemi, přinejhorším se trochu namočíte… :-)

Jak už to u serií chodí, bývá dobrým zvykem je zakončit třešničkou na dortu. Máme pro vás takovou, takže hledejte indicie (A,B,C,…), ze kterých nakonec snadno dospějete k uložení bonusové krabičky.

Javor mléč

Javor mléč je hojný v listnatých lesích po celém území České republiky, velmi často je pěstován v parcích. Vyskytuje se však po celé Evropě. Původně se vyskytoval ve střední a východní Evropě, jeho přírodní areál se rozkládá od jihovýchodu Norska až na východ do Ruska. Roste ale i ve střední Itálii a na Balkáně.

Koruna je většinou pravidelná, kulatá a široká. Listy jsou vstřícné, dlouze řapíkaté, asi 10-15 cm dlouhé a téměř stejně široké, s 5-7 nestejně velkými špičatými laloky s tupými zářezy, dlanitoklané, dolní laloky jsou zřetelně menší než přední, protažené v řadu velmi tenkých a dlouhých zubů. Barva na líci je svěže až tmavozelená, matná, na rubu je světlejší, občas i modravě zelená. Utržený řapík mléčí. Na podzim listy mění barvu na žlutou. Borka starších javorů je mírně popraskaná, neodlupčivá a má tmavošedé zabarvení. Četné žlutozelené květy jsou uspořádány ve vzpřímených latnatých květenstvích. Rozkvétají dlouho před vyrašením listů a mizí až po olistění. Plody jsou dvounažky, jejichž křídla svírají tupý úhel.

Ke keši: přímo k javoru se dostanete obtížně, proto je keš nedaleko od něj u jného stromu. A jak se tam dostanete? Zaparkujte na doporučených souřadnicích. Obejděte kopec tak, abyste na něj šli od jihozápadu. Tam je zcela bez dřevinatého porostu. Výhledy jsou parádní.