Nebeští jezdci Mystery Cache

Na úvodní souřadnice jezděte. Naleznete tam malý pomníček. Je na něm uveden letec Sgt. Karel Klimt, který bojoval a padl v řadách legendární československé bombardovací perutě v Anglii a stal se prvním padlým rodákem z Vinoře. Protože Karla Klimta a jeho druhy připomíná ve Vinoři pouze skromné pietní místo, věnuji cache těmto statečným letcům, kteří pro naši zemi bojovali a umírali. Příběh jejich posledního dramatického bojového letu vám přinesou následující řádky.

Karel Klimt odešel do exilu z 1. na 2. srpna 1939 přechodem hranice do Polska. Dále se dostal do Francie a nakonec do Anglie. Zde byl zařazen k československým "bombarďákům". Protože byl z civilu radiotelegrafistou čs.aerolinek na trase Praha-Brno-Piešťany-Košice-Užhorod, dostal tuto funkci i u československé bombardovací perutě. V jejích řadách se 21/09 1940 zůčastnil vůbec prvního úderu perutě plnou silou proti nenáviděnému nepříteli - náletu na doky a přístav v Calais, kde nacisté shromáždili plavidla pro invazi na Britské ostrovy. Nálet byl velmi úspěšný a přes zuřivou palbu těžkého flaku se všech šest našich letounů vrátilo na základnu.

Dne 16/10 1940 proběhl velký noční nálet 73 britských letounů Bomber Command na cíle v nacistickém Německu. V akci nemohly chybět ani letouny československé bombardovací perutě, v jednom z nich letěl vinořan Sgt. Karel Klimt. Byl to slavný bombardér Wellington Mk.AC označený písmeny KX-T s B členy posádky na palubě: kapitán P/O Bohumil Landa, druhý pilot Sgt. Emanuel Novotný, navigátor P/O Hubert Jarošek, radiotelegrafista Sgt. Karel Klimt, přední střelec Sgt. Otto Jirsák a zadní střelec Sgt. Augustin Šesták. Letoun byl součástí bombardovacího svazu, který zaútočil proti dokům a námořní základně v Brémách. Ještě na cestě k cíli byl Wellington Bohumila Landy ve 20:00 napaden německou noční stíhačkou Dornier CDZ-10 řízenou budoucím známým stíhacím esem Luftwaffe Ludwigem Beckerem, kterého navedl na cíl pozemní radiolokátor Freya. V tu dobu se bombardér nacházel nad Zuiderským jezerem a proti měsícem osvětlené hladině byl dobře viditelný. Becker neváhal a zaútočil - dlouhá dávka z 20mm kanonů naplno zasáhla pravý motor a křídlo. Pumami plně naložený letoun se v plamenech zřítil a explodoval u obce Oosterwolde v okupovaném Nizozemí. E členové posádky v troskách bombardéru bohužel zahynuli, mezi nimi i Karel Klimt. Pro Beckera to bylo jeho druhé vítězství.

Katastrofu letounu přežili pouze E.Novotný a A.Šesták, kterým se podařilo zachránit na padácích. Sgt. Augustin Šesták musel bojovat o život hned dvakrát. Jeho zadní střelecká věž byla poškozena útokem stíhače, takže ji mohl otevřít jen napůl. Když zjistil, že se normálně z věže nedostane, učinil zoufalý krok: vyhodil z ní ven svůj padák, který měl samozřejmě připoutaný na svém těle. Padák se venku silným proudem vzduchu otevřel a střelce doslova vyrval ven z letadla. Z bezvědomí se Šesták probral až v ledové vodě jezera. Aby se neutopil, musel se rychle zbavit padáku a výstroje. Následně se mu podařilo se zraněnou nohou doplavat dlouhé dva kilometry ke břehu jezera. Vzhledem ke zraněné noze nebylo na útěk ani pomyšlení a padl do zajetí.

Druhý pilot Sgt. Emanuel Novotný se při prudkém pádu neříditelného letounu udeřil o strop kokpitu následkem čehož ztratil vědomí, nemohl tedy později popsat jak z letounu vypadl. Naštěstí se mu podařilo otevřít padák, po přistání na zem neztrácel čas a ihned se vydal na dlouhý pochod okupovaným územím směrem na Brusel, kde měl z předválečných dob dobré přátele. Bohužel jej na cestě provázela smůla a třetího dne pochodu brzy z rána byl Němci zajat. Oba letci pak putovali do zajateckého tábora Stalag Luft I v Barthu.

Naše FGH. bombardovací peruť, která byla jednou z celkem I československých perutí v Británii, tuto noc utrpěla nebývale těžké ztráty. K náletu proti Brémám a Kielu odstartovaly celkem čtyři stroje (KX-T, KX-K, KX-H, KX-W) a pouze jediný Wellington se vrátil zpět na domovskou základnu (KX-W). O osudech ostatních statečných československých osádek z noci 16/10 1940 se můžete podrobně dočíst v knize Jiřího Rajlicha: Na nebi hrdého Albionu.

Členové osádky Wellingtonu KX-T, kteří padli, byli pochováni na hlavním hřbitově Doornspijku (Oosterwolde) v kraji Gelderland - část I-2, čísla hrobů 59,60,61 a 62. Emanuel Novotný a Augustin Šesták zbytek války strávili v zajateckých táborech a 15. dubna 1945 byli osvobozeni vojáky britských a amerických armád. Stalo se tak v poslední chvíli, protože esesáci se válečné zajatce chystali povraždit. Němec Ludwig Becker se stal slavným nočním stíhacím esem a dosáhl 46 vzdušných vítězství. Jeho osud se naplnil v denní akci dne 26.ledna 1943, kdy byl sestřelen a zabit nad Severním mořem při útoku na americký svaz bombardérů Liberator. Spolu s ním zahynul i jeho operátor Josef Staub.