Skip to content

Kaplicka u Malovid Traditional Geocache

This cache has been archived.

Strasidlo59: Led ukradena.

More
Hidden : 11/9/2014
Difficulty:
1 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size:   small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Jednoducha tradicni kes u obce Malovidy


Obec Malovidy

 

Poněkud jihozápadně tři kilometry od Hrazených Rataj, pod vrchem 357 m n. m. leží po obou stranách malého potůčku osada Malovidy. Patří k historicky velmi starým obcím. První záznam z roku 1291,

kdy byli jmenovány ve zboží, které český Král Václav II. dal biskupu pražskému Tobiáši z Bechyně. Musela tedy existovat již před tímto rokem. Potom o Malovidech není mnoho let žádných zpráv, až roku 1469 je osada uváděna ve zboží knížete Viktorina, nejstaršího syna krále Jiřího z Poděbrad. Viktorin měl v držení hrady Polná, Přibyslav, Ronov, Pirkštejn a Rataje a byl význačným a statečným vojevůdcem své doby.

25.6.2008         15.9.2012

                Král Jiřík měl po husitských válkách v zemi neposlušné poddané i panstvo a jedním z nich byl i Zdeněk Šternberka. Z uražené ješitnosti a hrdosti se šternberský připojil k uherskému králi Matyáši, který usiloval o českou korunu. A tehdy Viktorin, kníže z Mintenberska, vojskem oblehl hrad Šternberk a ten byl pak v červenci 1467 dobyt.  Viktorin však těsně před tím musel odtáhnout proti Slezanům do Kladska, nad nimiž zvítězil. Pokračoval dál na Moravu, osvobodil Špilberk z obležení a porazil Brněnské. Roku 1469, dne 27. Července při cestě na schůzku se svým švagrem Jindřichem z Lipné, byl ve Veselí nad Moravou náhle přepaden Uhry, zajat a odvezen do Uher. Králi Matyáši musel ponechat mnoho svého majetku, zejména město Kolín a celé Ratajské panství, v němž vzpomínány jsou i Malovidy.

                Až po deseti letech jej Matyáš propustil a jeho statky mu vrátil. Roku 1487 pak minsterberští prodali ratajské zboží včetně Malovid Krištofu ze Švamberka a na Zvíkově. Bohuslav, stejně jako Viktorin, byl vězněn Matyášem v Uhrách a spolu s ním propuštěn. Kromě Rataj držel Domažlice a Bor, kde žil zcela v ústraní. Roku 1493 opustil Rataje, včetně Malovid, Krištofu ze Švamberka, který trvale sídlil na Ratajích. Krištof roku 1524 vyměnil zboží za tvrz na Strakonicích s Václavem Romhapem ze Suché.

                Frydrych (Bedřich) z Talmberka byl ze starobylého roku „lekna“ (měli ve znaku leknínový stvol ve tvaru srdce). Poslední z pánů na Talmberku, Jan zemřel bezdětný roku 1730 a Malovidy jako součást ratajského zboží pak přešly prodejem na knížecí rod Liechtensteinů. A tak již zůstaly do vzniku republiky.

Jméno Malovidy se odvozuje od polohy vsi – leží dokola obklopena kopci, takže pro vrchy se odtud „málo vidí“, proto Malovidy. Domy stojí porůznu náves netvoříce.  Jsou  stavěny z kamene a cihel. V roce 1914 šindel a sláma převládala v krytině.  Část na pravém břehu potoka nazývá se na „Dolích“, ostatní části říká se ve Vsi.  Byla tu velká řada zahrad a pěstovaly se tu všechny ovocné druhy v dosti velké míře. Ovoce bylo velice pěkné a dobrých druhů ale moc se nezpeněžilo. Sušilo se po domácku, hlavně švestky a ty se pak prodávaly.

Hlavní zaměstnání obyvatel kolem roku 1914 bylo rolnictví, chudší lid pracoval v lesích lichtensteinských, zvláště v době zimní, kdy se dřevo poráželo a zpracovávalo na dříví stavební, palivové a v poslední době ve větším množství na papír, nábytek a oděv.

V roce 1913 – 1914 byla vystavena nová silnice z Rataj do Malovid přes knížecí les zvaný „Iváň“. Silnice byla stavěna nákladem velkostatku ratajského za přispění osady Malovidské.

                Na jižní straně Malovid leží vrch „Stříbrný“ skoro 400 m n. m., kde ve XII. a XIII. Století dobývalo se stříbro. V XIX. Století byly doly obnoveny. Letopočty kde se v těch dolech pracovalo, vysekány jsou na kamenech u vchodu do dolů. Majitelem byl kníže  z Lichtensteina. Stříbro se však nedobývalo, ale každý rok pracovalo několik dělníků ve starých dolech aby si majitel zachoval právo kutací. O tom se také zmiňuje J. E. Watterich že v dolech byli doly stříbrné a tzv. „Silberzeche“.

                Nejstarší jména obyvatel zde usazených jsou Hrabánkova, Zámostných, Vyhnánkova, Čepelákova a Formánkova. V roce 1654 zde byli dva svobodníci Martin Růžek a Václav Staněk. Oba měli výměry 52 korce a osévali: ozimem 11, jaří 12, úhorů 13, lada 3 a porostlin 13 korců.  Lesy  na role obrátily. Sedláci tu byli 3, chalupníci 3,domkář 1 a 1 rozbořený  grunt selský. Všichni měli r. 1654 169 korců z kterých osévali: ozimem 41, jaří 32. Také měli 7 potahů, 15 krav, 10 ovcí a 1 prasnici.

 „(Korec nebo kořec, někdy též strych nebo měřice, je stará česká míra plošného obsahu a objemová míra užívaná pro sypké látky, jež byla užívána jak v Čechách tak i v jiných evropských zemích. Jeden korec neboli staročeský korec = 8112 čtverečních loktů = 2837 metru čtverečního, tento korec se pak také nazýval jitro - býval vyměřován jakožto obdélník jedenkrát tři provazců po 52 loktech (tedy 3 čtvereční provazce, od roku 1765 pak: jeden korec = 2877,5 metru čtverečního = 0,5 vídeňského jitra).“

Úhor nebo lado je třetí část neobdělávaného pole ležící ladem, tento princip byl využíván ve středověkém trojpolním systému. Používal se i v dvojpolním systému hospodářství, kdy se na této neobdělávané části pouze pásl dobytek. Po jednom roce byl zaměněn s jednou ze zbývajících částí. Část půdy zůstávala každoročně nevyužita. Tento systém se využíval už ve středověku od 12. století.

Pramen wikipedie

 

Roku 1715 byli zde tito usedlíci: Daniel Tichý, Lukáš Starý, Jan Perný, Martin hrabánek který měl nově vystavenou chalupu. Bartoš Hrabánek, Pavel Zámostný a Jakub Hrabánek. Všichni měli 159 korců a 3 věrt. Orných polí, 3 krce lad a 2 věrt. Pust a porostlin a luk na 10 vozů sena. Osévali 52 korců ozimem a 40 jaří. Měli  1 koně,  11 volů, 13 krav, 11 jalovic a 5 prasat. Jména Hrabánků a Zámostných se zde udržela do současnosti.

K roku 1912 zde ve 35 domech žilo 169 obyvatel. V současné době je v obci 42 domů a 12 chat.

Mládež po ukončení školní docházky zůstávala při rolnictví nebo šla na řemeslo,  a to jen hoši . Nejčastěji chodili do Vídně. Dívky šly do služby nebo se učily švadlenami.

Obecní majetek kolem roku 1914: 14 ha 14 m2. Přímá daň činila 31K 67h. Výměra celé osady byla 375 ha 79 a 14 m2. Daň celá osada platila 1316K 58h. Luk nebylo mnoha, ale racionálně se zakládaly. Dešťů bývalo hojnost a bouřky bývaly často.

Pramen: Kutnohorsko slovem i obrazem. Nakladatelství K. Šolc, 1914

Keš je přímo u silničky vedoucí do obce,parkovat lze bez problémů u kapličky a odlovit drive-in.

Krabička je klasická lock-lock s hlídačem,dbejte prosím na důkladné zamaskování.

Additional Hints (Decrypt)

I qhgvar fgebzh wr zr arwyrcr...

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)