Cykloserie 4. # 1 – Svádov Ústí nad Labem – Děčín
Další cyklosérie - rovněž tradičních kešek – také volně navazuje na předcházející krátkou cyklosérii. Vede po cyklostezce ze Svádova do Děčína a dále pokračuje přes Hřensko do sousedního Německa, ale to už je úkol pro dalšího ownera. 25 km dlouhá trasa vede po asfaltovém povrchu a zámkové dlažbě a má 10 zastávek + finálku.
Labská stezka (značená jako cyklotrasa č. 2) mezi Ústím nad Labem a Děčínem vede téměř po celé své délce po asfaltové cyklostezce na pravém břehu Labe. Pouze krátký úsek na severním okraji Děčína je po silnici II/261 ve vyhrazeném pruhu pro cyklisty. Na stezku se tedy bez obav můžeme vydat i s cyklovozíkem nebo na in-line bruslích. Vzhledem k tomu, že tato dvě velká města spojuje železnice po obou stranách řeky, ke zpáteční cestě lze využít přepravu vlakem. Pohodlnější je použít dráhu na pravém břehu, abychom nemuseli přejíždět na druhou stranu řeky, a to mezi stanicemi Ústí nad Labem–Střekov a Děčín–východ. U cyklostezky je několik bufetů a restaurací. V Ústí nad Labem se na cyklostezku napojíme v blízkosti nádraží Ústí nad Labem–Střekov. Po opuštění Ústí nad Labem míříme na Valtířov, kde přímo u stezky zahlédneme Muzeum československého opevnění, které představuje systém lehkých opevnění budovaný ve 30. letech 20. století na obranu proti Německu. Dále projíždíme Velkým Březnem, kde se nachází zámek a muzeum pivovaru. Než dorazíme do Děčína, už zbývají jen Malé Březno a Těchlovice. V Děčíně, těsně před silničním mostem přes Labe se můžeme zastavit na dětském hřišti Kocanda, u kterého je několik možností občerstvení. Za silničním mostem se nachází děčínský zámek s parkem, ve kterém objevíme další dětské hřiště. V těchto místech Labskou stezku opouštíme východním směrem a výlet zakončíme na nedalekém nádraží Děčín–východ. Vlakem se dopravíme zpět do Ústí nad Labem.
Nezapomeňte si zapisovat bonusová čísla !
1. Svádov
2. Valtířov
3. Velké Březno
4. Malé Březno
5. Těchlovice
6. Jakuby
7. Nebočady- Jakuby
8. Boletice n.L.
9. Křešice
10. Děčín
11. Finálka
Svádov
Přesné datum založení Svádova určit nemůžeme,z anonymity však obec vystupuje roku 1188 v souvislosti s darem českého šlechtice Hroznaty, řádu johanitů. (Svádov, Olšinky a Budov) Na území Svádova zasahují dvě zvláště chráněná území. Celá oblast je součástí chráněné krajinné oblasti České středohoří. Ta byla vyhlášena 19. března 1976 výnosem ministerstva kultury ČSR na ploše 1063 km2 k „ochraně typického pohoří, tvořeného třetihorními vyvřelinami s řadou významných ekosystémů a velkou druhovou rozmanitostí.“[3] Při východní hranici se v katastrálním území Olešnic nachází přírodní památka Loupežnická jeskyně. Ta byla zřízena roku 2001 na zhruba 13 hektarech za účelem ochrany „rozsáhlé puklinové jeskyně v neovulkanickém masivu a populací letounů a mloka skvrnitého“. K vidění je kostel sv. Jakuba Většího nebo fara se sloupem Tří králů, kterou nechala postavit Anna Františka Toskánská. Svádov je také proslavený jarními ředkvičkami a jahodami prodávanými podél silnice.
