Kun domácí (Equus caballus) K prelomu ve vývoji koní došlo v miocénu, období, které trvalo od 25 do 10 miliónu let pred naší érou a pocítá se již k mladším tretihorám. Tehdy se zmenilo podnebí, pralesy vymizely a jejich místo zaujali bezlesé pláne a stepi porostlé tuhými travinami. Kun se novým podmínkám prizpusobil zmenou chrupu a prodloužením krku, který mu umožnil pohodlneji spásat trávu. Oci se posunuli do stran, aby zrak obsáhl co nejširší okolí a vcas zpozoroval blížící se šelmu. Nohy se prodloužili, šlachy ohýbající prsty zesílily a nakonec zustal plne vyvinutý prostrední prst chránený mohutným kopytem. Všechny ty zmeny umožnili koni vyvinout vetší rychlost pri úteku pred nebezpecím. Byl to už opravdový kun a podle všeho byl práve on predkem rodu Equus, jenž vznikl v Americe asi pred tremi nebo dvema milióny let, tedy dríve než clovek. Rod Equus se díky pevninskému mostu mezi Amerikou Asií rozšíril i do starého sveta. Po skoncení doby ledové asi pred deseti tisíci lety more zaplavilo pevninský most a kun na americké pevnine z prícin dosud neobjasnených vyhynul. Znovu se tam objevil a ž po príchodu španelských dobyvatelu. Na pocátku lidských dejin žily tri typy divokých koní. Ty se prizpusobovaly menícímu se životnímu prostredí a nakonec se staly základem všech plemen domácího kone.
Predpokládá se, že nejstarším strediskem jejich domestikace byla strední Asie. Odtud se chov koní pravdepodobne ve 3. tisíciletí pr. Kr. rozšíril do Cíny a na pocátku 2. tis. pr. Kr. do Prední Asie. Z mnoha forem tehdejších koní se do dnešní doby uchoval pouze jeden typ, a to v pouštích strední Asie v okolí jezera Lob Nor, kde jej Kirgizové nazývají "kertag". (Pozn.: Na tohoto kone upozornil na poc. 19. st. ruský cestovatel Pallas a nazval ho Equus ferus. V r. 1880 ho objevil znovu v Džungarské poušti ruský geograf Przewalskij, který ho pojmenoval Equus Przewalskii.) Kun Przewalského je pravdepodobne nejstarší formou divokých koní, která byla zdomácnena a je predkem celé skupiny mongolských koní (Mongolsko, severní Cína, Tibet, Mandžusko, Kirgizie, Strední Asie). Jeho krev koluje i v nekterých plemenech evropských koní. Predkem tzv. východních ci orientálních koní (tzn. i evropských) je tarpan (Equus caballus), který se ješte v 19. stol. vyskytoval v menších stádech v okolí Kaspického more. Tarpan ovlivnil plemena ruských a besarabských koní a jeho potomci se vyskytují i na ostrovech Stredozemního more, na Sundských ostrovech, v Indii a jako zakrslá forma orientálních koní i v jižní Cíne. Nejznámejším predstavitelem koní orientálních je kun arabský, který dal základ všem teplokrevným plemenum koní (tzv. plnokrevníci). Od potomku kone Prewalského a tarpana se zretelne odlišuje tretí skupina plemen koní, kterí mají svuj puvod v pleistocénním koni západním (Equus robustus). Ten je obecne oznacován jako chladnokrevný kun. Vyznacuje se vetším rámcem, hrubší kostrou, krátkým krkem a silnými koncetinami s rousy. Tohoto kone zdomácneli Keltové, od kterých jej prevzali Rímané a soucasne se rozšíril i na sever. Míst domestikace západního kone bylo nekolik - ve Španelsku v pohorí Pyrenejí a ve strední Evrope v alpských údolích, kde se uchovalo cistokrevné plemeno domácího kone západního. Ctvrtou skupinou plemen domácích koní jsou kone severští (tzv. nordictí), kterí odvozují svuj puvod v od samostatné pleistocénní formy malých divokých koní (Equus gracilis). Je jisté, že kone byli, stejne jako jiná vysoká zvírata, loveni pro maso. Byli však velice divocí a nesnadno ulovitelní, proto také pravecí lidé lovili v tlupách a vymýšleli propracované systémy nahánení do prirozených i vlastní rukou vytvorených pastí. Snad také pro svou živelnost a temperament byl kun zkrocen a domestikován až mnoho let po zdomácnení psa, ovce, prasete, ci kozy. Zatímco pes se stal prítelem cloveka již nekdy okolo 12 000 let pred naším letopoctem, kun se zacal chovat až po roce 4000 pred naším letopoctem.. Nejstarší nálezy pocházejí z oblasti dnešní Ukrajiny, Mongolska a strední Asie vubec. Nelze si však predstavovat zdomácnování kone jako neco, co se událo behem jednoho roku na celém svete. Byl to postupný, velice zdlouhavý proces, který zapocal v ruzném case na ruzných místech na sobe nezávislých. Z techto oblastí se tato „inovace" šírila dále, do dalších kraju. Nahrazovala puvodní, casto nepríliš úcinné, pracovní síly oslu i jiných tažných zvírat. Nejvyššího rozkvetu dosáhla postupná domestikace a šírení okolo let 2000 pred naším letopoctem. Na naše území se dostal ochocený kun ve století tretím pred naším letopoctem. První chovná stáda koní se skládala pouze z klisen a jejich hríbat. Hrebci se zpocátku príliš nechovali kvuli svému temperamentu a nezkrotnosti. Klisny byly pro první chovatele duležité jakožto matky a poskytovatelky výživného kobylího mléka, narození hrebecci byli bud snedeni ci vykastrováni, a následne užíváni k práci v zemedelství aj. Je duležité si uvedomit, že zásadním znakem, presneji zmenou, která u divokého kone nastala, byl vznik plemen. Ta se stala pro chovatele hlavním predmetem neustálého zlepšování, zdokonalování vlastností - at už rychlosti, síly, zušlechtování vzhledu, aj. V dnešní dobe dalo velké množství šlechtení a krížení vzniknout více než ctyrem tisícum ruzných plemen, více ci méne úspešných. Posledních 4000 let poskytoval kun nejrychlejší, nejvýkonnejší a nejlevnejší zpusob dopravy, komunikace, zemedelství, válecnictví a mohlo by být pricteno mnoho dalších cinností.. Nástupem parních stroju a následne automobilové a železnicní dopravy prestali být kone používáni. V soucasnosti je kun chován predevším pro svou krásu, sport, rekreaci a jako konícek s velkým K. Nezbývá, než jen doufat, že lidstvem po veky zneužívané zvíre konecne našlo svuj klid a tu správnou nápln svého života. Každý by si mel uvedomit, že to temto živocichum setsakra dlužíme.
KE KRABCE: Na úvodkách je pomník koním padlým ve válkách. Zde zjistíte indicie potřebné k nalezení finálky.
A = počet písmen prvního slova na kovové tabulce
B = počet řádků psaných českým jazykem
C = počet písmen posledního slova v pátém řádku
D = čtvrté číslo v letopočtu
E = v kolika cizích jazycích (tedy ne česky) je text na cedulce
F = počet písmen na podkově koně
Krabičku naleznete na souřadnicích 49°11.ABC 016°49.DEF