Hora Škarmanka je s nadmořskou výškou necelých 888 metrů nejvyšším bodem hřebenu Haltravy a také nejvyšším bodem povodí Radbuzy. Od zbytku hřebenu se tento kopec poměrně liší: na rozdíl od úzké vrcholové plošiny Haltravy a Tyrolky či hřebenu mezi Velkou a Malou skálou je vrchol Škarmanky plochý. Níže položený severní výběžek Škarmanky vytváří dokonce plošinu přibližně velkou jako tři Václavská náměstí vedle sebe.
Škarmanka je zároveň nejvíce poznamenaná lidskou rukou. Na jejím vrcholu byla za socialismu umístěna vojenská hláska a pro její snadnou obsluhu byla až na vrchol přivedena asfaltová cesta. Hláska byla součástí soustavy instalace radiolokátoru Ramona, předchůdce známější Tamary. Provozoval ji 1240. samostatný radiotechnický prapor, který patřil pod 233. samostatný radiotechnický pluk Rudé armády. Instalace v Českém lese měla střed na vrcholu Velký Zvon (863 m), levé křídlo bylo na Škarmance a pravé křídlo bylo umístěno na Rozsoše (757 m).
 |
 |
Hláska na Škarmance byla odloučeným pracovištěm, které bylo osazováno výběrovými vojáky sovětské armády, obvykle s vysokoškolským vzděláním nezbytným pro obsluhu na tehdejší dobu moderní techniky. Detekční část radiolokátoru Ramona byla umístěna na 25 metrů vysokém stožáru, zbylé části systému včetně počítačů byly umístěny v nákladních vozech. Pro dosažení větší spolehlivosti a použitelnosti radiolokátoru byly některé jeho části z aut vymontovány a dočasně umístěny do budovy, kde složitou soustavu tolik neovlivňovala proměnlivost počasí.
Po stažení sovětských vojsk zůstal areál bez dozoru a byl velmi brzo rozkraden a poničen. Ušetřena nebyla ani sauna, kterou si sovětští vojáci na místě postavili pro sebe. Dnes na vrcholu najdete kromě turistického přístřešku několik slepých odboček na konci asfaltové cesty, betonové základy dávno zmizelé budovy, ze země vytržené kotvení stožáru či jakési sklepní prostory zaplněné odpadem v daném místě naprosto nepatřičným.
Na ploše vojenské základny úspěšně probíhá proces přirozené sukcese pionýrskými semenáčky smrku a mladé stromky brání výhledu do vnitrozemí. Výhled je však možný z nedaleké paseky na waypointu R1.
SOTA cache
Škarmanka patří mezi kopce zařazené do programu Summits On The Air neboli Vrcholy v éteru. Cílem programu je rozvoj radioamatérského provozu z vrcholů kopců a hor. Radioamatér si tedy do batohu složí své přenosné vysílací zařízení a vydá se na vrchol vybraného kopce. Z něj pak vysílá a snaží se spojit s jinými radioamatéry, ať již doma či na jiných lokalitách.
Radioamatér na kopci získává body, které rostou s náročností výstupu (tj. nadmořská výška, zimní terén), nicméně jsou započítány jen při 4 a více spojeních. Získané body se objevují v ústřední databázi SOTA. Program SOTA není omezen na české radioamatéry, naopak jde o aktivitu celosvětovou, ke které se Česko připojilo v květnu 2007. Škarmanka (OK/PL-019) je pro svou výšku šestibodovým kopcem. Poprvé byla aktivována 1. dubna 2008 Jiřím Hujem s volacím znakem OK1DDQ.
Kudy ke krabičce
Pro pěší turisty je nejlepší cestou hřebenová Baarova cesta, tj. červeně značená magistrála Českého lesa. Ve směru od Velké skály přijdete po zmíněné vojenské asfaltce, cesta od Tyrolky vede po přímé a pěkné lesní cestě. Vrchol je po vojenské silničce dostupný i pro cyklisty, na silničku se odbočuje na waypointu T1 (streetview).
Hřeben Haltravy a Bučina
Přijeďte se podívat na krásné horské bučiny Českého lesa i rozeklané dlouhé skály. Projděte se lesem po hřebenové Baarově cestě a mimo cesty na Bučině, nadechněte se vlhkého vzduchu a poslechněte si šumění korun stromů.
Haltravský hřeben táhnoucí se mezi Caparticemi a Pivoní vytváří jihozápadní hradbu Chodska a ze svých severovýchodních úbočí nabízí krásné výhledy do vnitrozemí. Souvislé pásmo vrcholů je oddělené jen mělkými sedly a neklesá pod nadmořskou výšku 800 metrů, obdobně vysoká je i blízká Bučina. Doby ledové ve starších čtvrtohorách ozdobily zdejší vrcholy skalami a mrazovými sruby, svahy jsou pak posypány kamennými moři a suťovými proudy.
Rozsáhlý lesní komplex patří mezi ty nejcennější lesy v Plzeňském kraji a to především pro zachovalé, geneticky cenné listnaté porosty místy téměř pralesovitého charakteru. Pro svůj význam byl hřeben Haltravy spolu s Bučinou a Starým Herštejnem vyhlášen v roce 2009 evropsky významnou lokalitou. Při své návštěvě tedy nezapomeňte, že jste na velmi cenném území Chráněné krajinné oblasti Český les.
(kopie listingu)