Vejprnice je vesnice s 3 133 obyvateli ležící 8 km západne od Plzne v okresu Plzen-sever.
Historie
Obec s puvodním názvem Ojprnice vznikala v 2.pol.10.století. První zmínka se datuje do roku 993 v souvislosti se zakládáním brevnovského kláštera knížetem Boleslavem II, z podnetu pražského biskupa Vojtecha z rodu Slavníkovcu a se souhlasem papeže Jana XV. Roku 1235 bylo privilegium potvrzeno králem Premyslem Otakarem II. V letech 1235 až 1245 svedcil na nekolika listinách Sazin – krajský soudce, pusobící na hradu Plzni, píšící se z Vejprnic. Sazin patrne vlastnil díl vsi. Rodovým znakem Sazina z Vejprnic byla polovina kone. Dalším majitelem Vejprnic se stal ve 13. století chotešovský klášter. Roku 1318 žaloval Bohuslav z Vejprnic Miroslava z Vochova, který oblehl vejprnickou tvrz.
V roce 1352 vlastnil cást vsi Ješek Slavibor z Vejprnic. Od 60. let 14. století se stává cást Vejprnic soucástí rozsáhlého majetku Bohuslava ze Švamberka. Po jeho smrti získává tuto cást obce jeho syn Ratmír - Racek ze Švamberka.
Druhou cást Vejprnic vlastnil vladyka Zachar, jak dokládá zápis z berního rejstríku z roku 1379. Na konci 14. století vlastnil cást vsi Jaroslav z Plevného Újezda, který jej prodal roku 1407 Petrovi ze Vstiše.
Na pocátku 15. století sloucil obe cásti Vejprnic Herman z Jezné a Nectin a pripojil je k panství hradu Buben. Od roku 1437 se datuje pocátek sporu o hrad Buben a jeho soucást obec Vejprnice. Tato pre byla ukoncena až v roce 1456, kdy obec vlastnil Jan z Volfštejna, syn bývalého porucníka Viléma z Volfštejna, nebot jej údajne koupil od bývalého porucníka Viléma z Nectin. Roku 1523 prodávají Jan a Vilém z Rícan tvrz Vejprnice, celou ves i s dvory Štastnému z Rícan.V následující dobe se stala ves soucástí Krimického panství které spravovali Tocníkové z Krimic. Poté se stali majiteli Krimic s Vejprnicemi páni z Vrtby. Statky posledního majitele z Vrtby zdedil Jan Karel, kníže z Lobkovic (1799–1878), který je v roce 1870 postoupil svým detem.
První dochovaný název název obce Ojprnice (listina brevnovského kláštera). Poté Oprnice (1235 Sazin de Oprnic), v roce 1352 Ejprnice, v letech 1325 až 1385 Eprnice, kolem 1405 opet Oprnice. Konecne od 16. století dnešní název Vejprnice.
Tvrz Vejprnice
Podle lidového podání stávala v severozápadní cásti obce v míste barokního kostela sv. Vojtecha stredoveká tvrz. Tvrz prokazatelne existovala roku 1318, kdy byla obležena Miroslavem z Vochova. Po celé století se v držení vladyckého statku strídali vejprnictí zemané. Soucasne s vladyckou cástí existoval díl vsi náležící zprvu klášteru, posléze pánum ze Švamberka. Na pocátku 15. století byly díly spojeny a ves jako celek pripojena k hradu Bubnu. Tehdy ztratila vejprnická tvrz význam panské rezidence. V 1. pol. 15. stol. prodelala tvrz období stagnace, jehož dusledkem mohl být i fyzický zánik objektu. Koncem 15. stol. bylo ve Vejprnicích panské sídlo obnoveno. Tvrz jmenovaná ve Vejprnicích v 1. pol. 16. stol. je renesancním sídlem zacleneným do telesa hospodárského dvora. Ve 2. ctvrtine 16. stol. byla ves pripojena ke krimickému panství, sídelním centrem se staly Krimice a vejprnická tvrz opet ztratila své opodstatnení.
Renesancní tvrz byla patrne totožná s centrálním objektem pozdejší barokní zájezdní hospody. Areál prilehlého dvora byl v tom prípade renesancním poplužním dvorem. V následujícím období již nebyla vejprnická tvrz jako panské sídlo využívána.
Kostel svatého Vojtecha
Dnes již neexistující gotický kostel je zminován již roku 1355, kdy byly odvádeny desátky z vejprnické farnosti. Roku 1368 je pripomínám první zástavní pán a roku 1377 první farár. Jeho lokalizace je ale otázkou. Nejstarší stavební fázi soucasného kostela lze datovat do 16. století. Starší vejprnický kostel stál, údajne, "v mokrinách" a býval drevený. Pozdeji byl kostel prenesen do míst bývalého ovcína, nynejší nové školy v severní cásti obce. V jeho blízkosti stála fara s myslivnou. Druhý vejprnický kostel prý vyhorel.
Prítomnost zminovaných kostelu však na tradovaných místech nebyla prokázána. V roce 1722 byla zahájena stavba soucasného barokního kostela. Základní kámen byl položen 30. dubna 1722. Hrubá stavba pohltila zachovalou cást renesancního objektu (snad tvrze), což dokládá vrtbovský znak s letopoctem 1723 umístený nad vchodem do kostela.
Dokoncená stavba byla benediktována v roce 1726 metropolitním kanovníkem Karlem Dominikem Recickým, který býval ve Vejprnicích farárem. Kostelní lod byla místo klenby puvodne vybavena rovným rákosovým stropem, ten však musel být roku 1779 snesen nebot hrozil zrícením. Poté byl nahrazen klenbou. Kostel zasvecený sv. Vojtechu je jednolodní kostel. Lod kostela je založena na obdélném pudorysu, z jehož unie vystupují na severní a jižní strane melká široká ramena pouze naznacené prícné lodi.
Zajímavostí tohoto kostela je skutecnost, že celá stavba je oproti zvyklostem orientována na západ. Touto raritou se mohou pochlubit už jen další dve evropská místa. U kostela mužete obdivovat sochy z pol. 18. stol. od L. Wildmana z Plzne. Kostel sv.Vojtecha je spojen dreveným mostem z 18. stol. s nove zrekonstruovanou barokní farou.
Dopravní spojení
Do Vejprnic se lze z Plzne dostat linkovými autobusy, vlakem (trat na Domažlice) a autobusy CSAD c. 55. Po silnici z plzenských cástí Skvrnany, Nová Hospoda ci Krimice. Pešky nejlépe od kaplicky na Nové hospode porád rovne smerem na západ (necelé tri kilometry).
Poznámka
Místní obyvatelé (a hlavne obyvatelé okolních obcí) pro Vejprnice používají též pojmenování Kulíkov, ale to už je jiný príbeh.
Zdroj: Wikipedie
Použijte hint!