Součást závodu BRAZDA 2019
Tato keš vznikla jako součást geocachingového závodu BRAZDA 2019, neboli Brutálního Rožnovského Adrenalinového Závodu Družstev Amatérů. Pokud rádi soutěžíte a máte rádi různá dobrodružství, neváhejte a zúčastněte se příštího ročníku!
Na Nořických lúkách
Touto keší vám chceme přiblížit místo, na kterém v dobách minulých lidé žili, hospodařili a salašničili - javořinu Noříčí.
Javořiny
Během druhé poloviny 17. století se začaly poměry v horském pastevectví na rožnovském panství významně měnit. Ovcí přibylo natolik, že už se stáda nemohla volně pást na horách. Vrchnostenská správa proto začala pasení dobytka soustřeďovat jen na ohraničené pastviny, tzv. javořiny. Javořinami byly nazývány horské pastviny, které byly řídce porostlé stromy (dříve údajně z větší části javory) a keři. Několik javořin si vrchnost ponechala pro pastvu vlastního dobytka, ale většinu prodávala do dědičného nájmu poddaným. Zatímco do konce 17. století byly podmínky dědičného pronájmu a odváděné poplatky z javořin mírné, v 18. století neustále vzrůstající zájem o horské salašnictví vrchnost využila ke zvýšení svých příjmů. Zároveň také zpřísnila podmínky na jednotlivých javořinách, aby neúměrně vysoký počet ovcí neohrožoval lesní kulturu. Na každé javořině byl stanoven maximální počet dobytka a vydán přísný zákaz kácení ve vysokokmenném lese. Krávy se zde směly pást jen výjimečně. Vrchnost javořiny prodávala do dědičného nájmu nejčastěji fojtům, větším sedlákům a poddaným se zásluhami, přičemž kromě zaplacení kupní ceny museli nájemci odvádět roční činži a další poplatky.
Co do počtu chovaných ovcí dosáhlo horské salašnictví na Rožnovsku svého vrcholu v 80. letech 18. století a během 1. pol. 19. století dochází k jeho pozvolnému úpadku. Jedním z mnoha důvodů bylo rozšiřování chovu hovězího dobytka. Souviselo to se vzrůstajícím počtem obyvatel, zatímco zemědělské podmínky zůstávaly víceméně beze změn. Nejdůležitějším faktorem zániku javořin bylo zvyšování cen dřeva, které se stále více stávalo nepostradatelnou surovinou pro rozvíjející se průmysl. Vrchnosti se proto začalo více rentovat lesní hospodaření než příjem z pronájmu javořin a jiných salašnických dávek. Měla tak zájem na rozšiřování lesních ploch na úkor pastvin.
Javořina Noříčí
Z početných javořin, které se nacházely i na území Prostřední Bečvy, udělil hrabě František Ludvík ze Žerotína v r. 1726 javořinu Noříčí Václavu Maňákovi z Rožnova. Z uložené podmínky pro nabyvatele javořiny se dozvídáme o převažujících bukových porostech na javořině. Javořina byla určena jen k pastvě hovězího dobytka. Jedna její část se nacházela v západní části jižního úbočí horského sedla mezi Čertovým mlýnem a Tanečnicí, druhá nedaleko úvodních souřadnic této keše. Její název byl odvozen od protilehlého stejnojmenného vrchu Noříčí na severní straně radhošťského masivu na hukvaldském panství.
Na indikační skice z r. 1877 je vidět zamapovaná druhá část javořiny Noříčí. Obvodové hranice pozemků této javořiny jsou zachovány i v mapách stabilního katastru, v analogových katastrálních mapách i v současné katastrální mapě digitalizované. Během druhé světové války protnula pozemky javořiny cesta vedoucí z Prostřední Bečva na Pustevny. Na místě, kde stávala jedna z budov celé usedlosti, se dochoval pouze kamenný sklep s klenbovými stropy, na kterém byla v roce 1968 postavena dřevěná lovecká chata.
Indikační skica
Nahlédnutím do Pozemkové knihy jsme zjistili že javořinu Noříčí vlastnil například rod Kinských nebo dřevobaron Dr. Armin Freiherr Popper von Podhrágy. V roce 1953 se vlastníkem stal Československý stát - správa státních lesů.
Ke keši
Úvodní souřadnice vás zavedou k hraničnímu kameni, který tu byl osazen při stavbě silnice na Pustevny a zaměřen v r. 1940.
Na úvodních souřadnicích se můžete zastavit, rozhlédnout a pokud nebude tma, mlha, hustě pršet nebo ještě hustěji sněžit, uvidíte nádherný výhled na okolní hřebeny a hřebínky. Vlevo na horizontu můžete vidět masiv Čertova mlýna pozvolně přecházející do Bukovin. Kolmo na hřeben evropského rozvodí navazují vlevo hřeben Dufkového a vpravo Malinového. Viditelné úbočí Čertova mlýna ohraničené těmito dvěma navazujícímu hřebeny nese jméno Kopence. Kopence přecházejí do údolí Mléčová, na jejímž konci je dnes již nefunkční kamenolom.
Výhled od kamene
Když se pokocháte výhledy, zaměřte svoji pozornost na místo, na kterém stojíte. Přímo zde naleznete instrukce, jak se dostat k finálce.
Zdroj: Zpravodaj obce Prostřední Bečva 03/2017, 04/2017, MZA Brno