Na výchozích souřadnicích keš nehledejte, nicméně zde můžete zaparkovat. Ale jak na keš? Stačí projít a splnit Obřístevské LAB keše věnované historickým památkám obce Obříství. Za každou správnou odpověď získáte jedno číslo na bonus.
V průběhu 12. století pozvolna převzal úlohu správního meziříčského centra sousední Chlumín s původně panovnickou tvrzí, ze kterého postupně vzniklo důležité církevní centrum - církevní děkanát, později sdružující 19 far. Další kolonizace zdejšího území pak vedla ke vzniku mnoha osad, jednou z nich zřejmě někdy ve 13. století bylo i Obříství. Podle výkladu jména vzniklo v zamokřeném území, jímž se bylo nutno všelijak dokola brodit - tedy „obřísti“.
- První písemná zmínka o vsi Obříství pochází z roku 1290, kdy se poprvé uvádí Jan de Obristuie - její nejstarší známý držitel.
- Nejstarší záznamy o říční plavbě nad Mělníkem pochází ze začátku 14. století.
- Někdy před rokem 1420 Jan, rytíř z Obříství prodává Obříství Mikuláši řečenému Chudému z Újezda. Mikuláš byl vlastníkem rozsáhlého majetku v okolí. Již v roce 1409 získal Lobkovice a roku 1412 Libiš. Spolu s Obřístvím je tak spojil v jeden celek. Byl oblíbencem panovníka Václava IV. a již ve funkci nejvyššího zemského písaře od něj obdržel hrad Hasištejn západně od Chomutova a již jako Mikuláš Hasištejnský z Lobkovic (psáno též z Lobkowicz) se stal zakladatelem jednoho z později nejmocnějších rodů v Čechách (do knížecího stavu povýšeného v roce 1623). Jako urburní, tj. báňský písař v Kutné Hoře svůj majetek dále rozmnožil. Byl to věrný katolík, za husitských válek bojoval na straně císaře Zikmunda.
- Roku 1618 se stal majitelem Obříství rytíř Václav Pětipeský z Chyše a Egenberku, rada královský, maršálek královského dvora, pán Byšic a Bosyně. Zakupuje rovněž ves Semilkovice s poplužním dvorem Ouporem, náležejícím ke statku v Obříství, mlýn a pilu v Obříství a přívoz přes Labe Na Štěpáně, dále vsi Kly a Libiš, Kopeč, Byškovice s dvorem a další. Rytíř Václav Pětipeský se stal zakrátko jedním z nejbohatších příslušníků nižší šlechty. Pro vzpouru proti císaři roku 1618 mu však bylo panství zkonfiskováno (roku 1620) a prodáno (roku 1623) známé kněžně Polyxeně z Lobkovic, jedné z nejmocnějších šlechtičen té doby a to i se statkem Byšickým za 106 000 zlatých rýnských. Po její smrti zdědil majetek její syn Václav Eusebius z Lobkowicz, který dosáhl v armádě hodnosti vrchního polního maršála, později byl prezidentem válečné rady.
- Během třicetileté války Obříství nesmírně utrpělo. V roce 1623 se o Obříství píše jako o městečku, po válce se o něm tak už nikdy nemluví.
- Po opětovném rozdělení panství roku 1654 koupila obřístevskou část Marie Cecilie Renata, hraběnka z Náchoda a Lichtenberka, jako věno svému manželovi - Vilému Ferdinandu Slavatovi hraběti z Chlumu a Košumberka. Slavatové byli první z pobělohorských vrchností, která sídlila v Obříství a v rukou rodu Slavatů zůstalo panství až do roku 1691, kdy zemřel poslední mužský člen rodu František Leopold Vilém Slavata.
- V roce 1679 vypukla v Čechách morová epidemie, která se však Obříství vyhnula. Marie Karolina Slavatová - Trauttmansdorffová dala postavit roku 1708 morový sloup, jako poděkování Bohu, že Obříství bylo od moru ušetřeno.
- Během války o španělský trůn mezi králem Ludvíkem XIV. a císařem Leopoldem I. vyslal Ludvík do zemí rakouských žháře, kteří vypálili Malou Stranu v Praze, Trutnov a další místa v Čechách, mezi nimi i ves Obříství. Marie Karolina hraběnka z Trauttmansdorffů dala proto vystavět ve vsi nové domky. Půdorys návsi se tak změnil ve čtyřhran a v této podobě se Obřístevská náves zachovala až dodnes.
- Jan Karel svobodný pán Straka z Nedabylic tragicky roku 1737 zemřel a byl pochován do hrobky v kostele sv. Jana Křtitele. Kostelník Jiří Švasta sice slyšel hned po pohřbu jakési volání, ale ohlásil to teprve třetího dne. Když dal farář Maxmilián Ledvinka z Adlerfelsu hrobku otevřít, ukázal se všem příšerný pohled. Hrabě, pochován zdánlivě mrtvý, dokázal prorazit víko rakve. S těžkým náhrobním kamenem si však neporadil a zemřel hrůzou a vysílením.
- 1. května roku 1817 kupuje panství za 640 000 zlatých proslulý generál a diplomat baron František Koller, který nechal rozestavěný zámek zcela přestavět a rozšířit, při stavbě byla větší část starších konstrukcí zbořena, včetně věže. Do zámku poté umístil svoji proslulou archeologickou sbírku, která se nyní nachází v muzeu v Berlíně.
- Roku 1840 změnilo Obříství opět majitele, panství koupil od Kollerových dědiců vídeňský a liberecký velkoobchodník Jakub Rohrbach za 417 000 zlatých. V této době začíná další významná část obřístevských dějin - zahájení paroplavby na Labi z Obříství do Drážďan. Obříství nebylo jako výchozí bod trati a domovský přístav prvního českého parníku Bohemia zvoleno náhodně. Jednak leželo na poměrně dobré cestě z Prahy, a hlavně zde již existoval přístav pro překládku zboží. Pro Obříství znamenal počátek paroplavby naprosto unikátní příležitost - přinášel pracovní příležitosti a možnosti podnikání ve službách. Kvetl obchod, prosperovaly krčmy (a s tím, jak si stěžovali kronikáři, i nejstarší řemeslo světa). Jakub Rohrbach přeměnil část Kollerem přestavěného zámku v obrovský luxusní zájezdní hostinec, v němž cestující přenocovávali na své cestě z Prahy do Drážďan a naopak. Obříství tou dobou žilo, návštěvy střídaly návštěvy, denně tudy projížděly desítky cestujících.
- 7. září 1848 ratifikoval říšský sněm zákon o zrušení poddanství a plnění feudálních povinností a byl císařem sankcionován. Tím přestává vrchnost vykonávat správu panství. Do té doby tři správně samostatné obce Obříství, Dušníky i Semilkovice, které měly své rychtáře, se spojily v jednu obec, jejíž prvním představeným se stal Antonín Déč.
- V roce 1851 skončila osobní, a po otevření železnice z Kralup do Turnova v roce 1865 i nákladní paroplavba. Trať železnice byla původně plánována přes Obříství, ale hrabě Josef Trauttmansdorff z Weinsbergu odmítl zakoupit její akcie, navíc se místní i chlumínští majitelé pozemků obávali znehodnocení svých pozemků železnicí a proto tedy trať Obříství i Chlumín zcela míjí. Toto rozhodnutí podmínilo bouřlivý rozvoj blízkých Neratovic, kde původně neměla být ani zastávka a naopak definitivně zastavila vývoj Chlumína.
- V letech 1902 až 1905 se v nedalekém sousedství intenzivně rozvinula stavba vltavského laterálního kanálu od Vraňan k Hořínu, která dala práci všem volným lidem. Ihned po jejím dokončení byla zahájena regulace zdejšího toku Labe. Jeho koryto bylo narovnáno a zpevněno hrázemi, v roce 1908 došlo ke stavbě obřístevského jezu a zdymadla. V roce 1912 skončil několikasetletý provoz přívozu Na Štěpáně, v jehož blízkosti byl postaven unikátní silniční most. Práce na zdejším úseku Labe skončily v letech 1913 - 1916 a později pokračovaly proti proudu u Libiše - Neratovic - Kostelce nad Labem - Brandýsa nad Labem. Díky těmto rozsáhlým stavebním investicím existovala v okolí neustále široká nabídka dobře placené práce, takže se vzmáhala i ta nejchudší vrstva zdejšího obyvatelstva. V důsledku toho došlo k mohutnému nárůstu stavební činnosti ve vsi a tedy takřka celé její přestavbě.
- Roku 1909 se ujímá zdejšího jmění syn Adolf hrabě Trauttmansdorff-Weinsberg, který padl hned na počátku I. světové války v roce 1914 v Haliči u Sazowa. Panství Obříství přešlo na hraběte Ferdinanda z Trauttmansdorffa, který byl rovněž od začátku války na bojištích a vrátil se z ruského zajetí až v roce 1921. Byl posledním šlechtickým majitelem v Obříství.
Čerpáno z www.obristvi.cz
Bonusová keš vás dovede na klidné místo.
Nevíte, kde ho hledat? Nevadí. Jistě již máte splněny všechny LAB keše "Obříství - obec historických památek" a získali jste tak indície A až E.
Finálku najdete na N 50°1(E-C),(A+D)(A)(B)' E 14° 2(E-A),(B)(C-A)(E-D-C)'
Aplikace (Android /iOS) ke stažení zde: https://labs.geocaching.com/