60 LET S URANEM aneb Park horníků

1957 - 2017...60 let, kdy se na Vysočině těžila v blízkosti Bystřice nad Pernštejnem uranová ruda, město v roce 2022 otevřelo parčík, jenž má připomínat toto období, které bylo pro Bystřici jedno z nejdůležitějších v její historii, jelikož právě tato "průmyslová revoluce" přinesla zvýšení počtu obyvatel, výstavbu dvou sídlišť, ale například i stavby jako poliklinika, jednoty atd.

(ke keši úplně dole) (for cache details in english, scrool down)

Park horníků

Lokomotiva, vagóny, těžební vybavení a socha horníka zdobí tento růžek, kde dříve stála rozpadající se budova. Město rozhodlo zbořit tento dům a toto volné místo vedle MŠ Korálky věnovalo tomuto počinu

Těžba uranové rudy na Bystřicku

- probíhala na několika lokalitách - Rožná, Olší a Petrovice-Slavkovice. Od 80. let 20. století docházelo k postupnému    útlumu těžby a dnes již v provozu není ani jeden z dolů.

V roce 1954 byl zahájen geologický průzkum a v roce 1956 bylo nalezeno na území mezi Rozsochami, Dolní Rožínkou a Bukovem jedno z našich největších uranových ložisek, ložisko Rožná (délka 7 km, šířka 0.8 km, a do hloubky přes 1 km). V roce 1957 byl na něm otevřen důl Rožná I (původně K. H. Borovský), a od roku 1959 důl Rožná II (původně Jasan, od roku 1963 jako samostatný závod). Slepou jámou R6S hloubenou z 18. na 26. patro na dole Rožná II bylo dosaženo největší hloubky důlního pracoviště na ložisku (1315,5 m pod povrchem). Celkem bylo z ložiska Rožná vytěženo na 15 mil. tun uranové rudy.

Na dalším v té době objeveném ložisku mezi obcemi Olší a Drahonín, ložisku Olší (délka 5 km, šířka 0.5 km a do hloubky 500 – 650 m) se v letech 1959–1989 vytěžilo celkem 3 mil. tun uranové rudy na dole Rudý říjen Olší. Kratší dobu byl v provozu důl Petrovice-Slavkovice u Nového Města na Moravě (1966-1970).

V roce 1968 zahájila provoz Chemická úpravna uranových rud v blízkosti rožíneckých dolů. Její areál je napojen na železniční síť vlečkou zapojenou do železniční trati Žďár nad Sázavou – Tišnov v širé trati mezi stanicemi Rožná a Bystřice nad Pernštejnem v km 68,417.

Současně probíhala i průzkumná těžba na lokalitě Brzkov (mezi Polnou a Přibyslaví). Tuto těžbu prováděl samostatný závod Československého uranového průzkumu se sídlem v Novém Městě na Moravě. V prosinci 2019 se starostové Brzkova a Přibyslavi vyjádřili proti snahám podniku Diamo o další průzkum a obnovení těžby uranu v okolí Brzkova.

Uranové doly v Dolní Rožínce se staly svého času druhým největším podnikem v okrese Žďár nad Sázavou, kde se v letech 1960-1985 vystřídalo na 25 000 pracovníků v různých profesích z celé republiky. Uranové doly v oblasti prováděly rozsáhlou bytovou výstavbu a tak vznikla nová sídliště pro zaměstnance podniku v Dolní Rožínce, Bystřici nad Pernštejnem, Novém Městě na Moravě a v Tišnově. Rovněž prováděly nebo se podílely na výstavbě kulturních domů, škol, mateřských školek a jeslí ve většině z uvedených obcí.

V roce 1987 byl v tehdejším ČSUP (Československý uranový průmysl) zahájen celostátní útlumový program, který postihl všechny podniky dřívějšího generálního ředitelství Příbram. Následkem toho ukončil svoji činnost na Dolní Rožínce nejprve závod Rudý říjen Olší v roce 1989 a v roce 2001 závod Rožná II. V provozu tak zůstával pouze jediný důl Rožná I.

V roce 2009 došlo k otevření 23. patra a v lednu 2012 vedení podniku Diamo oznámilo, že zásoby uranové rudy v dole umožňují těžbu minimálně do roku 2017. Předpokládalo se ale, že zásoby jsou ještě větší.

V roce 2017 bylo ložisko dolu Rožná I kompletně vytěženo a během března téhož roku skončila důlní činnost v okolí Dolní Rožínky úplně. Dne 27. dubna 2017 vyjel z dolu Rožná I poslední vozík s uranovou rudou a následně došlo k uzavření posledního hlubinného uranového dolu ve střední Evropě.

Studovaná oblast se nachází ve V části strážeckého moldanubika, v blízkosti styku se svrateckým krystalinikem. Rudní pole je na severu vymezené křídelskou dislokací, jižním výběžkem svrateckého krystalinika na východě a bítešským zlomem na jihu. Západní hranice je kladena do míst tíhové elevace severozápadního směru mezi obcemi Bobrová, Moravec a Vlkov. Převažujícími horninami ložiska Rožná jsou převážně biotitické a amfibol-biotitické pararuly, dále polohy amfibolitů, vložky erlanových rul, mramorů, kvarcitů a budiny serpentinitů a pyroxenů. Ruly jsou postihnuté různě intenzívní migmatizací. Metamorfovanými horninami pronikají žíly aplitů a pegmatitů, na okrajích rudného pole se nacházejí drobné masívy turmalinických granitů.

Koncem třetihor byla oblast na středním toku Svratky vyklenuta do tvaru klenby, následně byla rozlámána a rozčleněna erozí na členitou vrchovinu, část území na SZ má zachovaný pahorkatinový reliéf. Pahorkatina se vyznačuje plošinatým až zvlněným povrchem s převahou mírných svahů, typičtější pro vrchovinu jsou spíše zaoblené hřbety. Pro oblast je typická metamorfní foliace, která má směr SSZ–JJV a je středně až strmě ukloněna k Z i V. Celá oblast je výrazně provrásněna. Hlavní rožínsko-olšínská antiklinála přecházející do rozsošské antiklinály, má osní rovinu ve směru S–J až SSZ–JJV a vergenci k V až VSV. Uranové zrudnění se váže na grafitizované zóny velkých a dlouhodobě se vyvíjejících, jejich směrná délka dosahuje desítek kilometrů. Tyto zlomy patří k tektonickým švům pásma labského hlubinného lineamentu. Složení uranové mineralizace je tvořeno převážně uraninitem (UO2.UO3) a coffinitem (USiO4). V hloubkách ložiska je uranová mineralizace vázána v komplexních silikátových sloučeninách, kde uranové minerály mají velmi malé rozměry (příměs Zr, Ti). Rudní tělesa mají průměrnou mocnost 2,5 m (někdy až 8 m) a plochu desítek ha. Mineralizace se vyskytuje v místech, kde okolními horninami zón jsou jemnozrnné biotitické pararuly. Celkově je na ložisku Rožná známo více než 90 rudních těles vázaných na hlavní i směrné struktury.

Z hlediska geomorfologie se ložisko Rožná nachází v provincii Česká vysočina, subprovincii Českomoravská soustava, oblasti Českomoravská vrchovina na jejím východním okraji. Dále je oblast rozdělena mezi dva celky, a to na Hornosvrateckou vrchovinu (podcelek Nedvědická vrchovina) a Křižanovskou vrchovinu (podcelek Bítešská vrchovina). Rudné pole Rožná-Rozsochy, omezené dobývacím prostorem Rožná, se rozkládá na katastrálním území obcí Rozsochy, Blažejovice, Zvole, Vojetín, Rodkov, Horní Rožínka, Blažkov, Horní Rozsička, Dolní Rožínka, Zlatkov, Rožná, Milasín, Bukov a Habří v okrese Žďár nad Sázavou a má rozlohu 1195,5 ha. Obec Dolní Rožínka leží asi 10 kilometrů jihozápadně od Bystřice nad Pernštejnem. Rožná je vzdálena 50 až 55 km severozápadně od Brna. Studovaná oblast leží v průměrné nadmořské výšce 520 m n. m. Nejvyšším místem je Kraví hora s nadmořskou výškou 611 m n. m., nejnižším místem je soutok Hadůvky s Loučkou – 340 m n. m.

KEŠ

Keška se nachází přímo v parku, proto doufám, že budete opatrní, hlavně teď se jedná o novinku a mudlové sem rádi chodí fotit, keš je sice umístěná tak, že vidíte na hlavní cestu a okolí, ale radši to připomínám. 

Nachází se v ní tužka (samozřejmě na to nespoléhejte - lidi rádi kradou.. teda tužky rády mizí), igelitový sáček s logbookem - prosím logbook nikdy mimo něj!

taky ji prosím vracejte tam, kde přesně byla, aby držela.

Travelbugy nepojme.

Cache 🇬🇧

Cache is located in Bystřice nad Pernštejnem which is known to be location of mining uranium ore. This park is reference to 60 years with ore from 1957 to 2017 when mining took place. Town made this place in 2022 to remember effort of miners. Cache itself is located straight in the park. Please use plastic bag which contains logbook, maybe pencil is here too but they like to disaper :). Be patient and look around yourself, its new stuff here in Bystřice and everybody wnats to discover it, maybe you too :).  Please take place of the cache after finding. Its magnetic and I would be mad if it falls and somebody finds it :D. Thanks