Obrázek: Lesík západně od silnice Mutěnín - Starý Kramolín skrývá zajímavou geologickou lokalitu Mutěnínský lom.
Earthkeš Vás zavede k chráněnému území o výměře 1,7 ha, které leží na mutěnínském dioritovém masívu v nadmořské výšce 490 m v k. ú. Mutěnín. Tato geologická lokalita významná pro dokumentaci geologického vývoje oblasti domažlického krystalinika získala zákonnou ochranu v roce 1990.
V lomu se těžil od počátku 20. století středně zrnitý amfibolicko-biotický diorit, místy s pyroxenem a granátem, který se pod názvem Mutěnický sienit užíval jako pomníkový kámen. V lomové stěně lze pozorovat kulovité zvětrávání dioritu na bloky uložené v písčitých zvětralinách.
Těžbu zde v roce 1902 zahájila vídeňská firma Sommer & Weniger, která čistý diorit odvážela do Vídně, kde byl leštěn a dále zpracováván. Úzké bílé linie křemene v hornině byly považovány za kaz a tento materiál byl používán ke stavbám mostů, viaduktů, komunikací nebo např. na sloupky či hraniční kameny. V roce 1920 se těžby ujal zdejší podnikatel Alois de Riz se svými syny. Kámen se v Mutěníně i brousil a leštil. Jejich práci dodnes připomíná např. pomník obětem 1.světové války stojící před kostelem, který zde z domácího dioritu firma De Riz postavila. Kdysi více než 20m hluboký lom je dnes již zanesen a dno je zalité vodou. Stěny a valy lomu jsou porostlé nálety dřevin. Vegetace je místy dosti neprostupná, často s rozpadajícími se odumřelými stromy, což dává lokalitě místy tajemný až pralesovitý ráz. Při západním okraji naopak je lesík se zaniklým lomem celkem dobře průchozí.
Obrázek: Lokalita zahrnuje i porost pralesovitého rázu.
Diorit je hlubinná vyvřelá hornina vzniklá utuhnutím roztaveného minerálního materiálu v kůře nebo na zemském povrchu. V ČR jsou rozšířeny hlavně diority amfibol-biotitové nebo biotit-amfibolové: např. v žulovském masivu ve Slezku, na okraji dyjského masivu východně od Znojma, v metabazitové zóně brněnského masivu a drobnější výskyty nalezneme v železnohorském plutonu v okolí Nasavrk a v údolí Chrudimky. Diority s amfibolem a pyroxenem se vyskytují u Mutěnína, pyroxen-amfibolové a amfobol-pyroxenové diority jsou významně zastoupeny v kdyňském bazickém komplexu.
Pro zalogování keše je nutné splnit několik úkolů. Předně se vypravte na úvodní souřadnice, kde najdete informační tabuli a také odpovědi na některé otázky (úkol 1 až 3). Poté se přesuňte na souřadnice N 49° 33.015´ E 012°44.211´, kde splníte úkol číslo 4. Cestou si samozřejmě můžete prohlédnout vlastní lom s jezírkem na dně, snažte se pohybovat spíše po západním okraji lesíku, porost je tu mnohem lépe prostupný a snadněji dorazíte až k zadaným souřadnicím. Nezapomeňte si vzít potřebné pomůcky (délkové měřidlo např. krejčovský či svinovací metr. Úkol č. 5 je nepovinný.
1) Jaký druh horniny se zde těžil (usazená/vyvřelá/přeměněná)?
2) Na bloky jakého tvaru, které jsou uložené v písčitých zvětralinách, zde diorit zvětrává?
3) Odkud je známé největší dioritové těleso na světě a jakou má velikost?
4) Při severozápadním okraji lomu najděte na souřadnicích N 49° 33.015´ E 012°44.211´ místo, které vidíte na obrázku. Jsou tu vedle sebe oválné bloky dioritu a nenápadná dioritová miska, vzniklá odloupnutím vypouklé vrstvy. Misku nepoškozujte a věnujte se raději sousednímu bloku, změřte vzdálenost v centimetrech tak, jak je na obrázku vyznačena.
5) Budeme rádi pokud ke svému logu připojíte fotografii sebe popř. Vaší GPS u informační tabule nebo kdekoli v lomu (úkol nepovinný).
ÚKOL: Změřte vyznačenou vzdálenost, tedy výšku oválného bloku dioritu, vlevo vedle bloku je zajímavá dioritová mísa.
Odpovědi posílejte přes profil a následně ihned logujte, není třeba čekat na zkontrolování odpovědí. Pokud najdu nějakou nesrovnalost, ozvu se Vám sám.