Plivnikova keska Traditional Geocache
Pan Pctros: na jare az bude teplo plivnik zas vyleze
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(regular)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Keska na pocest nejosklivejsiho kohouta na svete naseho pípa :)
Plivníkova Keš
Cikavac nebo plivník je kouzelná bytost v srbské mytologii zobrazovaná jako okrídlený pták s dlouhým zobákem a vakem [1].
Plivníka privedeme na svet z vejce, které vezmeme cernému kureti. To vejce musí zahrívat žena 40 dní ve svém podpaží. V této dobe se nesmí vyzpovídat, stríhat si nehty, mýt oblicej a modlit se [1]. Cikavac muže krást med z cizího úlu nebo sát dobytcí mléko a nosit je svému majiteli; záleží to jen na jeho prání, avšak za podmínky, že ovládá rec zvírat[1].
Plivník též však obecne ve slovanské mytologii a zvlášte ceské mytologii rarášek, skrítek, skrítek hospodárícek. Casto zobrazován v podobe kurete, nebo malého raráška, který svému pánu slouží a pomáhá mu k bohatství, za to však casto žádá jeho duši (ne však vždy, nekdy považován za domácího ochranného skrítka)
Plivník neplive
Název plivník nepochází od slovesa plivat, ackoliv se tato interpretace prímo nabízí. Výraz je pravdepodobné staroceskou zkomoleninou slova plen, které oznacovalo majetek; pojem „plenit“ puvodne neoznacoval nicení a rabování, ale naopak nabývání majetku ve smyslu prinášení úrody. Význam slova se posunul až pozdeji, a to ve smyslu „získávání majetku ve válkách ve forme válecné koristi“. Taková metoda bohatnutí ovšem nevyužívá príliš ohleduplných postupu; proto dnes termínu, který dríve vyjadroval cinnost zcela mírumilovnou, prisuzujeme význam de facto opacný.
Ten náš plivník je ale:
Hedvábnicka bílá
Hedvábnicky patrí mezi velmi stará plemena. Svým operlením jsou mezi ostatními zcela ojedinele a mají povest velmi dobrých pestounem všech kurat.
Vlastí této okrasné slípky je jihovýchodní Asie. Již ve 13. století benátský cestovatel Marco Pólo píše o této drubeži, že „kuži má porostlou místo perím cernou srstí, ale klade vejce jako ostatní kurové a k jídlu velmi dobrá jest". K nám se však dostala pravdepodobne teprve pocátkem tohoto století.
Hedvábnicky mají kuži cernomodré zbarvenou a perí podobné struktury jako pštrosi s nespojenými paprsky, podobající se hedvábné srsti, címž se tento kur liší od všech ostatních plemen drubeže. Má dozadu spadající hedvábnou chocholku, modrocervený ružicovitý hreben a namodralé ušnice i laloky, takže pusobí dojmem zcela exotickým. Beháky jsou tmavomodré s peti prsty a zpredu porostlé krátkými jemnými perícky.
Snáška bývá uvádena kolem 80 vajec za rok, není tedy nijak vysoká. Hedvábnicka bílá má však mimorádný význam pro chovatele kurovitých ptáku jako pestounka cizích kurátek. Za príznivých podmínek zacíná se snáškou velmi brzy a vždy po snesení 12 až 20 vajec zasedne, což se opakuje celé léto. Je tedy témer stále k dispozici jako dobrá pestounka. Ponevadž hedvábnicky nelétají, musí mít hrady umístené velmi nízko. Kurátka musíme chránit pred vlhkem a chladnem. Nejlépe se osvedcil pískovaný výbeh. Barevné rázy jsou: hedvábnicka bílá, Cerná, modrá a koroptví. Vzorníkem predepsaný hmotnost této statné drubeže, oznacované dríve nekterými autory jako „polotrpaslicí", je u kohoutka 1000 g, u slípky 800 g.
Skupina techto bizarních ptáku, kterí vzezrením ani nepripomínají naše domácí kury, pusobí na zeleném trávníku skutecné exoticky a upoutá ihned pozornost každého návštevníka.
Additional Hints
(Decrypt)
Cyviaíx gnz arilyrmr