Krabička se nachází na konci polní cesty u malé studánky. Je zde posezení, okolo jsou vysázené borovice a vrby. Většinou zde bývá liduprázdno. Voda ze studánky je odváděna hadicí do nedaleké bažantnice. Doporučuji se k ní podívat. Dostanete se k ní, když budete pokračovat po cestě od posezení doleva do křoví a po ca 20 metrech spatříte vpravo velkou bažantnici s bažanty.
Bažant obecný - Phasianus colchicus
třída: ptáci
řád: hrabaví - Galliformes
čeleď: bažantovití - Phasianidae
rod: bažant – Phasianus
Původně asijský druh hrabavého ptáka, který obývá již několik století naše louky a pole.
Samec bažanta patří svým zbarvením a velikostí k nejnápadnějším ptákům naší krajiny. Největší část těla je pokryta hnědě až medově zabarveným peřím s černými konečky. Letky jsou zabarvené šedozeleně. Krk tohoto nádherného ptáka zdobí výrazný bílý lem, který odděluje hnědavou hruď od modrozeleně zbarvené, kovově lesklé hlavy. Mimo to ho zdobí dlouhý ocas s hnědě a černě pruhovaným peřím. Samička je poněkud nenápadnější. Příroda jí oblékla do hnědočerného skvrnitého kabátu. Je menšího vzrůstu a má kratší ocas.
V 5. století před naším letopočtem byl objeven v Asii. V zemědělské krajině střední Evropy se objevil v 11. století. Od této doby se jeho oblíbené stanoviště nezměnilo. I dnes ho lze vidět v remízkách a neobhospodařovaných koutech v zemědělské krajině.
Většinu svého života tráví na zemi, vzlétá pouze, když mu hrozí nějaké nebezpečí. Při letu je velmi hlučný. Na loukách a polích sbírá semena, plody a zelené části rostlin. V prvních týdnech života se živí i malými živočichy. Díky svému velmi obtížnému letu má bažant mnoho nepřátel, jeho hlavní zbraní proti nim je velký počet potomků.
Bažanti patří mezi polygamní druh, to znamená, že sameček není věrný pouze jedné samici. Právě díky polygamii je tento druh životaschopný - kdyby tomu tak nebylo, mohlo by se stát, že by tento druh již dávno vyhynul. U bažantů totiž dochází velmi často k úmrtí mláďat, především kvůli nepřízni počasí a nedostatku živočišné potravy. Po oplodnění snese samička 8 - 12 vajíček (někdy i více), ze kterých se po 23 - 24 dnech líhnou mláďata. Snůška je dobře ukryta v mělké hnízdní jamce v rákosí či křoví. Po 10 - 12 dnech jsou mláďata schopna letu. Na matce jsou závislá 70 - 80 dní od vylíhnutí.
Zdroj: www.priroda.cz
Kudy ke krabičce?
Jedete-li autem, nejlépe můžete zaparkovat u hospody Lidový dům (PK), nebo někde v ulici 9. května v Chrástu, u které začíná polní cesta vedoucí ke krabičce (waypoint T1). Cesta vede kolmo na silnici, pak zatáčí podél koňské ohrady doleva a postupně se svažuje dolů. Na konci je studánka a posezení. Odlov je možný i s kočárkem, jen někdy v létě trošku obtížněji, když není cesta posekaná.
Krabička je umístěna ve větší krabičce, která je připevněná a tu prosím nesundavat, pouze otevřít. Děkuji.