Obec Ruda leží na západe Stredoceského kraje, v bývalém rakovnickém okrese. Je vzdálena približne 50 kilometru od hlavního mesta Prahy. Katastrální území obce se rozkládá na ploše 2167 hektaru a v soucasné dobe cítá 626 obyvatel. Z jižní strany je obklopena rozlehlými Krivoklátskými lesy. Cást katastru obce je zaclenena do Chránené krajinné oblasti Krivoklátsko. Na území obce se nachází také nekolik rybníku. Patrne nejznámejší je rybník Pilský, z nehož vytéká potok zvaný Klícava, který zásobuje vodní nádrž stejného jména u vesnice Zbecno. Dále jmenujme Podhurský rybník, Dolní Kracle, Horní Kracle ci Lužský rybník. K Rude patrí nekolik samot a také dve osady, Brejl a Amálie. Brejl leží jihovýchodním smerem od obce a první zmínka o nem je z roku 1655, kdy se zminuje tamní hájovna. Dvur Amálie leží smerem jihozápadním a byl založen až v roce 1830. Sloužil puvodne jako ovcín a lihovar. Následne tam byla založena bažantnice. Do historie se Amálie zapsala predevším chatou, kterou za úcelem odpocinku navštevovali ceští státníci, ale i pohlavári SS.
V okolí Rudy najdeme hned nekolik turisticky zajímavých míst. Jako první z nich jmenujme hrad Krivoklát, a to z toho duvodu, že byl správním centrem rodu Fürstenbergu, kterým patrila i Ruda. Za zmínku urcite stojí lánský zámek se svou rozlehlou zahradou a lánskou oborou. Coby turisté se mužeme vydat po stopách lánské konesprežky, druhé nejstarší konesprežky na našem území. Cervený kríž dodnes pripomíná bitvu tricetileté války, která byla svedena na trase mezi Rudou a Rakovníkem. Bezpochyby zajímavá jsou nejruznejší místa v Krivoklátských lesích se svými pomístními jmény, z nichž je celá rada motivována historickými událostmi (napr. Tri stoly, U Alžbety, Merkovka…).
První skutečně doložená zmínka o Rudé pochází z roku 1379 a to z visitačního protokolu pražského arcijáhenství. Nacházíme se v době, kdy byla tehdejší církev neustále kritizována ze strany obyčejného lidu za hromadění majetku, obohacování se na úkor druhých a za svůj rozmařilý způsob života. Pražský arcibiskup chtěl útočná slova na adresu duchovenstva odvrátit a z toho důvodu pověřil arcijáhena Pavla z Janovic generální visitací celé pražské arcidiecéze. Jeho úkolem bylo provádět soupis o vybavení kostelů, ale především měl za úkol zjišťovat, jaký život vědě kněžstvo. Podle míry provinění pak rozhodoval o pokutách či věznění.
Stará škola v Rudě
Pavel z Janovic tehdy vyslýchal plebána z Nového Strašecí a zjistil, že tento měl za konkubínu a domácí přítelkyní služku Anku, se kterou má sedmileté děvče, které bydlí u paní Cenkové v Rudě. Z pozdější doby nemáme příliš mnoho zpráv o vývoji obce. Víme, že za vlády Zikmunda Lucemburského vlastnil Rudu vladyka Jan Rudský z Rudy, dále to byl Heřman Rudský na Chotešovci. Od poloviny 30. let 16. století patřila Ruda do vlastnictví Nosticů. Nejprve to byl Hanuš, po něm jeho syn Burjan. V roce 1583 koupil celé Křivoklátské panství, tedy včetně Rudy, císař Rudolf II. Tak, jako pro celé české království bylo období třicetileté války těžké, i Ruda zažívala krušné časy. Především proto, že se stala místem pro loupení vojáků.
Císařské vojsko si pár dnů před bitvou na Bílé hoře rozložilo tábor na cestě k Rynholci a drancovalo okolní vesnice včetně Rudy. Po třicetileté válce byla Rudá s křivoklátským panstvím dána do zástavy Schwarzenbergum a později prodána Arnoštovi z Valdštejna. Během jejich nadvlády se obec opět začala zalidňovat. Valdštejnova dcera Marie Anna hraběnka z Valdštejna se v roce 1723 provdala za Josefa Viléma z Fürstenberka. Marie Anna souhlasila, že doplatí do státní pokladny 200 tisíc zlatých a Křivoklátské panství jí bude definitivně patřit. Stalo se tak roku 1735. Za vlády Fürstenberku byla postavena kolem lesa opuková zeď, která byla dlouhá 28 kilometrů a její pozůstatky jsou v lesích patrné dodnes.
Roku 1830 byla zprovozněna koněspřežná dráha, která směřovala z Lán do Prahy. Konesprežka končila u brejlské pily, odkud se dopravovalo do Prahy dřevo. K roku 1848 je v Rudě založena škola. Místnost pro vyučování byla nejprve pronajata v domě kováře Vybulky a funkce učitele byla nabídnuta Františku Kozlerovi. Nové budovy se škola dočkala v roce 1866.
Prvním doloženým prvorepublikovým starostou se stal Gustav Altera. Přesné máme počty ze sčítání lidí, které se poprvé v nové republice uskutečnilo v roce 1921. V Rudě bylo ten rok napočteno 851 obyvatel. Ostatní dění v Rudě bylo v době první republiky velmi čilé. Kronikáři informují o různých slavnostech, souvisejících s historickými událostmi, o výrocích významných českých osobností, o přídělech pozemků spojených s pozemkovou reformou a nevyhýbají se ani černé kronice. Poměrně dost místa je věnováno elektrifikaci obce, o které je vůbec první zmínka v roce 1924.
První republika byla v Rudě i ve znamení zakládání spolků. Jako první vzniká mezi lety 1922 – 1923 Tělovýchovná jednota Sokol, v roce 1929 vzniká Sportovní klub Ruda, jehož doménou byla kopaná. Obec baráčníků vzniká v roce 1936 a její členové například hráli ochotnické divadlo, se kterým účinkovali i v okolních vesnicích. Událostí roku 1938 se zabývají téměř výhradně politickým děním. V souvislosti s tím se kronikář zmiňuje o tíživé situaci, kdy do Rudy přibylo 200 uprchlíků ze Sudet a v Rudé je tolik lidí, že v jedné domácnosti žijí třeba i dvě rodiny.
Na závěr zápisu vepsal kronikář onu památnou větu: „Republika malá, ale naše!“ Během německé okupace, 15. března 1939, projížděli němečtí vojáci Rudou, strhávali české nápisy a všude vyvěšovali hákové kříže a říšské orlice.
Jedná se o jednoduchou kešku, s krásným výhledem na obec Ruda. Téměř až ke keši vede polní cesta. Budeme rádi, když k logu připojíte vaše fotky z okolí kešky. Přejeme úspěšný odlov.