Údolím Zábřežské vrchoviny
Tato keš je věnována údolí Moravské Sázavy mezi Třebařovem a Lupěným.
Údolím protéká řeka Moravská Sázava. Moravská Sázava je pravostranným přítokem řeky Moravy a celé území patří k povodí Černého moře. Pramen se nachází na jihozápadním svahu Bukové hory v Bukovohorské vrchovině ve výšce 780 m.n.m. 3 km severovýchodně od obce Výprachtice. Dále směrem k jihu protéká obcemi Albrechtice, Sázava a Žichlínek. Toto území se nazývá Lanškrounská kotlina.
Ústí po 54 km u obce Zvole v nadmořské výšce 264m při průměrném průtoku 4,5 m3 do řeky Moravy. Celková plocha povodí činí 510 km2
Hlavním přítokem Mor. Sázavy je Březná vlévající se zleva v obci Hoštejn. Dalšími menšími přítoky jsou Hraniční potok, Ospitský potok a Nemilka. Nejzajímavějším úsekem řeky je střední část od třebařovského mostu po žel.zastávku Lupěné. Tato oblast, kterou řeka protéká, se nazývá Zábřežská vrchovina. Poté pokračuje Mohelnickou brázdou přes Zábřeh na Moravě kde se u Zvole vlévá do řeky Moravy.
Zábřežská vrchovina je členitá oblast v Jesenické podsoustavě s plochou 737km2 a střední výškou 427m. Horniny v okolí řeky M. Sázavy tvoří převážně horniny kristalické břidlice. Pokud se podíváme do daleké minulosti, tak asi nejzajímavějším období pro tuto oblast je období konce třetihor a začátkem čtvrtohor, kdy je území rozlámáno na jednotlivé kry, které nestejně klesají a stoupají. Tyto procesy mají vliv na říční systém, který se mění a dostává dnešní podobu, dochází zde k zařezávání Moravské Sázavy, Nemilky a Březné do Zábřežské vrchoviny.
Řeka tím vytváří tzv. Fluviální tvary.
Mezi základní tvary patří:
Údolí:
Údolí je vodou vyhloubená část zemského povrchu mající různý tvar a původ. Údolí má zpočátku tvar na rozhraní mezi typem V a neckovitým typem U. Později přechází k neckovitému tvaru U.
Břehová nátrž:
Místo, kde se voda dotýká nezpevněných hornin nárazových břehů, nejčastěji u meandrů můžeme nalézt břehovou nátrž. Zajímavé břehové nátrže v Zábřežské vrchovině jsou tvořeny v horninách zábřežského krystalinika nebo i v horninách křídového stáří. Jedna z nátrží se nachází např. za železniční stanicí Tatenice na pravém břehu řeky, zde je nátrž tvořena méně odolnými horninami zábřežského krystalinika.
Meandr:
Tvar, který vzniká průtokem vody různě odolnými horninami, které nutí vodu tyto překážky obtékat a dávají za vznik útvarům, které se nazývají meandr nebo zákruta. Rozdíl mezi meandrem a zákrutou je ve středovém oblouku.
Meandr má středový oblouk větší než 180°, kdežto zákruta má středový oblouk menší než 180°. Meandry můžeme rozdělit na volné či zaklesnuté.
Na mapovém území se nachází převážně meandry zaklesnuté. Například meandr u silnice v Krasíkově, kde se meandrující řece přizpůsobila i silnice vedoucí do Tatenice. Další meandr je kousek severně za silnicí vedoucí z Tatenice do Hoštejna (u dvou mostů), kde meandr obtáčí křídové sedimenty a asi po sto metrech protéká kolem hornin zábřežského krystalinika. Velmi pěkně vyvinutý zaklesnutý meandr je v obci Hněvkov. V Hněvkově meandr kopíruje lidská obydlí. Poté řeka obtáčí vrchol Hejnice a tok řeky se rozšiřuje a kousek za Lupěným vstupuje do Mohelnické brázdy.
Údolní niva:
Údolní niva je rovina vodního toku, kde dochází k vyplnění plochého dna. Patří mezi úseky řeky, které jsou velmi ovlivněny při povodní. Přírodní údolní niva je např. mezi Hoštejnem a Hněvkovským tunelem číslo 1 (Hněvkovským rybníkem).
V údolí najdeme také i různé skalní útvary.
Mezi skalní tvary zařazujeme reliéfy, které můžeme najít ve zpevněných či nezpevněných horninách.
Hřbítky:
Jsou tvary vyskytující se kdekoliv na svahu, kde se vlivem odnosu obnažil horninový materiál. Velikost tvarů je jen několik centimetrů, výjimečně dosahují metrových výšek.
Hřbítky se vyskytují velice hojně na svazích podél toku Moravské Sázavy.
Skalní stěna:
Skalní stěna je plocha obnažené celistvé horniny, tvořící většinou okraje povrchových svahů. Výška skalní stěny je více jak 15 metrů a sklonem vyšším než 55°. Podle této definice jako skalní stěnu můžeme označit stěny pískovcového lomu u silnice ze Třebařova na Korunu.
Skalní srub:
Skalní srub je útvar podobný skalní stěně, ale nedosahuje takových výškových rozměrů.
Skalním srubem můžeme označit stěnu bývalého lomu jihovýchodně od bývalé vlakové zastávky Tatenice.
Suťové pole:
Suťovým polem označujeme materiál, který vznikl rozpadem skalního masívu a přenesením horninových úlomků do nižší polohy. Charakter suťového pole mají úlomky z vrchních partií lomu u Hoštejna.
Dalšími tvary v údolí jsou: Kryogenní tvary.
Toto území nebylo pokryto ledovcem, ale nacházelo se v periglaciální zóně.
Základem pro vývoj periglacíálních zón je střídavé mrznutí a tání vody, která rozrušuje horninu a ta se pak může lámat podle puklin.
Mrazové sruby:
Jsou působivými prvky v krajině, které dokládají mrazové zvětrávání a odnos hornin.
Stěny mrazových srubů mohou být různé. Vznik je vyvolán intenzívním mrazovým zvětráváním a odnosem materiálu. Mrazové sruby se nacházejí v západní části území v křídových horninách. Srub je např. ve svahu nad průkopem silnice spojující Tatenice –Hoštejn.
Tor (izolovaná skála):
Tory neboli izolované skály jsou typické útvary vyšších poloh, vyskytující se v různých horninách, nejčastěji jsou to granity nebo břidlice, ale nelze vyloučit i pískovec. V krajině tvoří výrazný prvek, který je charakterizován tím, že výška je větší než šířka. Vznik toru se děje nejčastěji dvěma fázemi. V první dojde k značnému rozrušení méně pevných hornin a v druhé fázi dochází odnosu rozrušeného obalu až zbude pouze pevná část.
Několik izolovaných skalisek se nachází na kopci Hejnice, jehož horniny jsou dokonale prozkoumány z ražby tunelu Hněvkov II. Několik torů se vyskytuje poblíž cesty z Hněvkova do Lupěného při levém okraji cesty. Nejvíce zajímavá je skupina dvou izolovaných skal, která se nachází kousek od ochranného pásma západního portálu Hněvkovského tunelu II. Tyto tory jsou tvořeny horninami zábřežského krystalinika.
Povodí:
O vše živé ve vodě se starají rybářské svazy v Lanškrouně a v Zábřehu. Podle jejich značení se zde nachází dva revíry. První revír je pstruhový a nachází se od pramenné oblasti Moravské Sázavy po most u Třebařova. Od tohoto místa po most na Hynčinu tvořící krajskou hranici se nalézá druhý revír, což je mimopstruhový. Třetí revír je od hraničního mostu po soutok s řekou Moravou a zde nalezneme opět pstruhový revír.
Myslím, že jsem vyčerpávajícím způsobem popsal tuto krásnou oblast, kterou protéká řeka Moravská Sázava. Místo je vyhledávaným cílem cyklistů, bruslařů a koloběžkářů. Přeji hezký výlet.
Pro uznání logu, budu od vás chtít odpovědi na čtyři otázky zaslat na můj e-mail v profilu. Pátý úkol je NEPOVINNÝ, ale udělá mi radost.
Logovat se můžete ihned po odeslání odpovědí. Bude-li něco špatně, tak vám dám vědět.
1, Jaký je rozdíl mezi meandrem a zákrutou? (listing, internet)
2, Jaký typ vodního revíru se nachází v obci Krasíkov? (listing, internet)
3, Jaký typ Kryogeního tvaru se nachází na výchozích souřadnicích? (terén, listing)
4, Jaká je výška Kryogeního tvaru který se nachází na výchozích souřadnicích? (terén)
5, Nepovinně foto do listingu z kteréhokoliv místa v údolí (jen ne z místa EC), kterému je věnována tato keš. (terén)
Nakonec bych chtěl poděkovat mé manželce, za podporu při několikahodinovém sezení u PC při tvorbě této kešky. Bibi za opravu chyb v textu. 1-Gagarin za kritiku.