Antonov An-22 Antěj
Krátké povídání o největším turbovrtulovém letadle světa - An-22 "Antěj"
Asi největší spotterský zážitek v historii pardubického letiště nastal v úterý 5.5.2020, chvíli před jedenáctou hodinou dopolední. To se v dálce na východ od letiště objevila silueta tohoto obra, letícího z továrního letiště Kyjev - Gostomel. Kapitán Antěje připravil pro všechny přítomné překvapení v podobě nízkého průletu nad dráhou 27, poté provedl vizuální okruh, nasadil na přistání a zcela hladce a bez problémů přistál. Jako bonus k tomu všemu byla i zvuková kulisa tohoto stroje. Chraplavý zvuk jeho motorů je zcela nezaměnitelný, daleko slyšitelný a kdo jednou měl možnost Antěje spatřit, ale hlavně slyšet, tak nezapomíná... Navíc v civilním provozu létá pouze již jeden jediný exemplář. Náš Antonov An-22 reg. UR-09307 (výr. číslo 043481244) byl vyroben v roce 1974.
Máme tady ještě jedno malé ale... Prý tu Antěj již kdysi dávno byl, jenže jakékoliv hmatatelné důkazy o jeho návštěvě zatím bohužel chybí.
A teď trocha historie... něco prozradila tetička Wiki, něco převzato se svolením z leteckých stránek Planes a Flying-Revue. Na dálku tímto ještě jednou děkuji.
V roce 1958 zadaly Ozbrojené síly Sovětského svazu požadavek na konstrukci a výrobu letadla schopného přepravit náklady do hmotnosti 80 t včetně nepřístupných oblastí na nezpevněné vzletové a přistávací dráhy. Koncem roku 1961 byla zahájena stavba prototypu v Kyjevském prototypovém závodu. Byl vybaven čtyřmi motory Kuzněcov NK-12MV s dvojitými čtyřlistými protiběžnými vrtulemi AV-60 z bombardéru Tupolev Tu-95. První prototyp stroje vzlétl 27.2.1965 z letiště Svjatošino s přistáním na letišti Uzin. Po návratu z parížského aerosalonu byly motory nahrazené verzí NK-12MA a vrtule upravenými AV-90 s větším průměrem. Jeho koncepce byla podobná jako u předešlého nákladního letadla Antonov An-12, byl však mnohem větší a vybaven dvojitými svislými ocasními plochami, které mu zajišťovaly lepší stabilitu. Přední přetlaková část trupu poskytovala místo pro 29 cestujících. Hlavní nákladní kabina s titanovou podlahou slouží k uskladnění nákladních vozidel a k usnadnění nakládky a vykládky je vybavena dvěma pohyblivými jeřáby a navijáky. Při délce 33 metrů a šířce 4,40 m zde mohou být umístěny i tanky.
V kyjevském leteckém závodu č. 473 v letech 1966-1967 vyrobili 1 prototyp a 2 předsériové stroje. V Taškentu v Leteckém výrobním závodu č. 84 byla zahájena příprava sériové výroby v roce 1962. První z osmi exemplářů ověřovací série byl zalétaný 27. srpna 1966. Sériová výroba dalších 30 probíhala do roku 1972. Na ni navázala výroba 28 letounů An-22A v letech 1972-1976 , které se lišily různými konstrukčními úpravami, například dvojicí pomocných energetických jednotek v gondolách hlavního podvozku. V 1976 byla sériová výroba Antějů ukončena.
Vyrobeno bylo celkem 68 letadel
An-22 - Tři původní prototypy postavené v továrně Antonov v Kyjevě na Ukrajině, s prosklenou přídí.
An-22 - První výrobní varianta.
An-22A - Vylepšená varianta, modifikovaný elektrický systém a aktualizované rádiové a navigační vybavení, výroba v Taškentu.
An-22PZ - Přestavba dvou An-22 pro možnost přepravy střední sekce křídla nebo vnějších částí křídla strojů Antonov An-124 nebo An-225 externě nad trupem. Osazeno třetí středovou SOP.
Bylo projektováno několik dalších variant An-22, ale nikdy nezačala sériová výroba, např. jaderné letadlo a platforma pro balistické rakety.
Na aviation-safety.net najdeme informace o devíti nehodách "Antějů", a to mezi léty 1970 – 2010. Přišlo při nich o život 102 členů posádek a pasažérů.
A teď pár technických údajů...
Posádku tvoří většinou 5 až 8 osob. Kapacita stroje je 290 cestujících nebo 80 tun (maximální hmotnost nákladu) Rozpětí Antěje je 64.4 metrů. Délka 57.9 metrů. Výška 12.53 metrů. Hmotnost prázdného letounu je 114 tun a maximální vzletová je 250 tun. Maximální užitečné zatížení je 136 tun. Maximální rychlost je 740 km. Cestovní rychlost se uvádí 679 km/h. Vše je silně závislé na směru a síle větru, ve skutečnosti se tak létá rychlostí mezi 400 až 800 km/h. Čtyřlistá protiběžná vrtule s reverzním chodem je o průměru 6.2 metrů. Každý ze čtyř motorů Kuzněcov NK-12MA má výkon 11 186 kW. Tah motorů spolu s konstrukcí křídla a podvozku či možností upravit za letu tlak v pneumatikách umožňuje přistání a vzlet na nezpevněných plochách nebo kratších přistávacích a vzletových drahách okolo 1 300 m. Dolet s maximální zátěží činí 5 000 km. S plnými nádržemi a 45 tunami nákladu uletí skoro 11 000 km. Při naložení 80 tun nákladu a 29 cestujících se udává spotřeba okolo okolo 7 tun paliva za hodinu.
Jednoho Antěje je také možno vidět od prosince 1999 v Technickém muzeu Speyer v jihozápadním Německu, kam byl za 200 000 USD prodán. Tento typ stanovil 41 světových rekordů, za nejvýznamější je považován let s nákladem 100,4 tuny do výšky 7 848 m v roce 1967.
V Pardubicích jsme Antěje nakonec mohli vidět čtyřikrát během pouhých čtyř měsíců a to ve dnech 5.5.2020 - což byla nejspíše opravdu premiéra. Poté 23.6. a 24.8. - to tady zůstal přes noc a odlétal 25.8. a poslední návštěva byla 28.8.2020. Všechny lety určeny pro přepravu vojenského materiálu.
Z dalších českých měst, kde se Antěj ukázal, bylo třikrát Brno (jednou v roce 1996 a dvakrát v roce 1997), jednou byl také v Ostravě (leden 2004) a poté byl několikrát také v Praze. Tam naposledy přiletěl v prosinci 2004.
Děkuji také dvěma fajn kačerským dušičkám. První mě ke keši zcela nenápadně postrkávala, až jsem o ní začal vážně přemýšlet a poté i tvořit. Do keše potom přidala velice hezké pozornosti pro radost. Druhá mi pomohla tohle dílko stvořit. Takže Jitko a Jirko, díky moc.
Fotky z muzea jsou z května 2009 a ostatní zde uvedené jsou z prvních dvou návštěv Antěje u nás v Pardubicích. Owner je autorem všech fotek.
Keš je v místech, kde by měl být klid a pohoda, takže na odlov nezapomeňte "přibalit" někoho, s kým je Vám fajn. Také pejsci tady mají na běhání dokonalé podmínky. A pokud budete mít štestí, tak přímo nad hlavou je možné uvidět i nějakého toho létavce :-) Ano, přesně tady bylo možné spatřit i Antěje těsně před přistáním. Informace o provozu se dají zjistit na lkpd.info nebo na flightradar24.
TAK AŤ SE KEŠ LÍBÍ, ŠŤASTNÝ LOV !!! :-)