Brnenske povesti Multi-cache

K Brnu se vážou desítky povestí, jenom teorií, jak vlastne získalo svuj název, je víc než pet. Nekteré jsou možná úplne smyšlené, jiné historicky podložené a na nekteré máme v Brne dokonce památku. Tyto artefakty si mesto peclive chrání a jeho obyvatelé je vetšinou dávno znají. Vybrali jsme devet nejznámejších a nejdostupnejších objektu a vytvorili ne moc dlouhou procházku. Doufáme, že se vám bude líbit, a

Schránka je umístěna ve Staré radnici v turistickém informačním centru města Brna.
Otevírací doba
Letní sezona (duben–září):
po–pá 8.00–18.00
so, ne, svátky 9.00–18.00
Zimní sezona (říjen–březen):
po–pá 8.00–18.00
so 9.00–17.00
ne, svátky 9.00–15.00
Aby vám v infocentru schránku vydali, musíte znát 4 místný kód (viz níže).
Připravujeme jeho kontrolu. Pokud si nebudete jistí, tak nám zatím, prosím, napište email. Snažím se odpovídat co nejrychleji.
Vězte, prosím, že paní na informačním centru vám krabičku pouze vydají a zase si ji od vás vezmou. O keši nic nevědí, nevysvětlí vám, proč jsme multinu vytvořili tak, jak jsme ji vytvořili, co je to za čtyřmístný kód ani žádné další info o keši. Veškerou kritiku a otázky prosíme do logů nebo mailem :). Jo a chtějte poklad nebo schránku, pokud budete chtít Brněnské pověsti, nejspíš vám nabídnou knihu (pěknou, ale za bod to nebude ;))

Vytváret trasu a nechat vás luštit další stage podle nás nemelo smysl, pokud jste z Brna, stejne víte, kam pujdete, a pokud ne, naplánujte si trasu po svém (a sklubte si ji podle své vule s temi všemi keškami, a že jich poblíž je!). Souradnice všech stagí naleznete pod listingem v sekci Additional Waypoints. Pokud byste si chteli udelat pekné kolecko, pak doporucujeme:

1. Zderaduv sloup
2. Orlí 16
3. Námestí Svobody
4. kostel sv. Jakuba
5. katedrála sv. Petra a Pavla (Petrov)
6. ulice Mecová
7. Stará radnice

U každého objektu musíte neco spocítat. Pokud vám vyjde císlo vetší, než 9, provádejte ciferný soucet tak dlouho, dokud nebudete mít jednociferné císlo.

Takže treba císlo Z vám vyjde 1988 upravíte jej: 1+9+8+8=26 ? 2+6=8 ? Z=8. Tímto zpusobem získáte devet jednociferných císel pro výpocet čtyřmístného kódu.

Schránku nyní nově (konečně!) najdete v samotném středu Brna. Dokonce se nám podařilo, aby měla i dobrou velikost na vyměňování. Do začátku jsme do ní, mimo jiné, pořídili nějakou náplň v informačním centru. Z nostalgie jsme do ní také umístili první notebook, který nikdy nebyl dopsán :).

Fiály na Staré radnici

Brnenští radní chteli mít radnici, jakou nikdo jiný nemá, aby nad ní každý zustal v údivu stát. To se jim splnilo, protože už nejakou dobu se u ní zastavují turisté, poslouchají povest a koukají na vežicky, nejspíš stejne jako vy. a to všechno kvuli vychytrale napsané smlouve. Portál navrhoval mistr a kameníci jej udelali presne podle jeho návrhu. Ale že radní (presne dle smlouvy) odmítli dát zálohu na materiál a že nechteli upustit ani groš, než byl portál hotový (ci díky štastné náhode a trošku vetší troše vína), jedna vežicka je krivá. Radní to chteli mistrovi strhnout ze mzdy, ale ten rekl, že ta vežicka je stejne krivá, jako jejich právo. Od té doby ji nikdo neopravil, možná se narovná sama, až se narovná to právo.

U fiálek musíte zjistit císlo F, které je rovno poctu obdélníkových oken ve veži (tedy nad portálem). Jakmile to budete mít, tak si pod vežickami projdete, stejne dovnitr musíte.

Brnenské kolo

Ve meste Lednici se trináct chlapu sesedlo kolem stolu v hospode a udelali panu hospodskému slušný obrat. Pak se zacali kasat a vychvalovat, které z remesel je nejnárocnejší. a byla z toho sázka (jako Brno): kovárský tovaryš se vsadil, že za dvanáct hodin udelá kolo k vozu a než zavrou mestské brány, dokutálí je do Brna. Pokud by byl kolár prohrál, koupil by becku nejlepšího vína. v šest hodin, hned jak vyšlo Slunce, vyrazil do lesa se tremi svedky. Rozložil si nástroje a rychlostí nevídanou udelal všech 12 loukotí a další potrebnosti a srazil kolo dohromady. Slunce už ale presto bylo dost vysoko a do Brna šest mil. Nohy se mu pletly, už když se k mestu blížil, a když probíhal Židovskou branou, na Petrove zvonili klekání. Ale dokázal to! Zrovna když slunce zapadalo, vpadl k purkmistrovi a vše o sázce na nej vychrlil a žádal o potvrzení, aby byla platná. To potvrzení dostal a kolo nám tu nechal. Visí v radnicním prujezdu dodnes, a v jeho stredu je vytesáno mistrovo jméno. v Lednické hospode dostal od každého chlapa po tolaru a i tu becku vína nakonec spolu vypili, ale tím bylo dobrým dnum konec. Že to dokázal, lidé se mu zacali vyhýbat, že má pletky s certem, zakázky nemel a umrel v bíde.

Spocítejte, z kolika kusu se skládá obvod kola, to je vaše císlo K.

Cislo K spocitate taky tak, ze zjistite rok, kdy se Stara radnice prestala pouzivat jako radnice, a sectete prvni a posledni cifru.

Brnenský drak

Od kola udelejte pár kroku a stojíte prímo pod ním. Ano, i my jsme meli svého draka, i když nekterí mu ríkají krokodýl. Nežral sice princezny ani panny, ale desil vesnici a živil se dobytkem a drubeží. Lidé se sešli, vzali cepy a vidle a hurá na draka, ale cím byli blíž, tím menší byla odvaha, až je nakonec opustila úplne. Neporadilo si s ním ani vojsko, sedláci se báli na pole, obcané na trh, nebylo co sklízet a na radní se sneslo mnoho stížností, aby lid zbavili draka. Bylo vybubnováno, že kdo draka zabije, dostane celých 100 zlatáku, ale zájemci nikde. Až jednou do hospody prišel reznický tovaryš a vyslechl si noviny a hned se nabídl, že draka zabije, jen že k tomu potrebuje kuži z vola. Ne, že by mu verili, ale kuži nakonec donesli a pridali i syrové vápno, o které si rekl pak. Vápno zašil do kuže, vše na voze odvezl a složil na Slatinský kopec. Potom schoval vuz do houští a sebe na strom. Když drak vylezl z jeskyne a našel nachystané jídlo, nepohrdl, a celého býka zbaštil. Po dobrém jídle se porádne napil z reky a … a to nemel delat, protože nehašené vápno zacalo hasit. Zvíre rvalo a zmítalo se a pak jako když utne. Tovaryš šel blíž, aby se ujistil, že drak je mrtvý. Byl, z roztrženého bricha mu vytékalo vápno. v Brne bylo samozrejme mnoho nadšení, tovaryš dostal slíbenou odmenu a na voze s fábory a velkou slávou ho vezli až k nemu domu. A drakovi bricho zašili a povesili si ho do prujezdu, hnedle k tomu kolu.

Vy se s drakem vyporádáte snadno, stací spocítat, kolik má drápu, a máte císlo D.

Nahradni vypocet pro cislo D zjistite opet z roku, kdy se Stara radnice prestala pouzivat jako radnice, je to cifra na druhe pozici.

Neslušný mužícek u Jakuba

Souradnice vás privedly ke kostelu sv. Jakuba. Když jej zacali budovat, zrovna se opravoval Petrov. Meštané z Petrova meli na opravy penez dost, zato u Jakuba se peclive rozmýšlelo, na co vystací. Ale meli štestí na remeslníka, zkušenosti mel ze zahranicí a práce mu šla rychle. Až moc rychle, prinejmenším v porovnáním s rychlostí oprav na Petrove. Remeslník od Jakuba jen žertem pronesl, že práci dokoncí a z mesta odjede drív, než vubec uvidí, jak má Petrov vypadat. a petrovští se porádne urazili: kameník z mesta musel pryc. Když mu to jakubští smutne oznamovali, požádal jen, aby smel dokoncit okno, na kterém práve pracuje. Svolili, a když hotové okno po nejakém case odkryli, všichni uvideli malého mužícka, jak vystrkuje holý zadecek smerem k Petrovu.

Andelícek je v okne vytesán presne v míste, kde se sbíhají oblouky, vy jen musíte zjistit, kolikáté okno od zeme to je, a to je císlo J.

Proc se na Petrove poledne vyzvání v jedenáct?

Brno nebylo nikdy dobyto, vždy melo prirozené prírodní krytí ješte umocnené porádným opevnením, ale behem tricetileté války melo na mále. Lennart Torstenson sice prohlásil, že „tuhle myší díru“ dobude do trí dnu a hrádek nejpozdeji do týdne, nicméne se s námi zdržel ctyri mesíce a naše mestecko se porád drželo. Generál i vojáci už toho meli dost a Torstenson s generály se v hospode uradil, že druhý den podniknou na mesto poslední útok a nedobijí li ho, než zazvoní poledne, odtáhnou poraženi. Hospodský dost slyšel a dost si domyslel a hned zavolal k sobe pekarského pomocníka a ptal, se zda se nemá strach a chce pomoci Brnu. Ten samozrejme chtel, vše peclive vyslechl a do hodiny byl nezpozorován ve meste. Tomu však už docházely síly a když velitel obrany, Louis Raduit de Souches, zprávu slyšel, pomyslel, že to mesto možná zachrání. Ten poslední útok Švédu byl nejhorší, snad práve pro to, že vojáci vedeli, že je poslední. Když bylo nejhur a mestu zbývaly desítky minut, dal velitel posádky zvonit na Petrove poledne, a Torstenson dodržel svuj slib, zatroubilo se na ústup a do vecera sbalili stany a odtáhli. De Souches pak rozhodl, že na památku se bude na Petrove zvonit poledne každý den o hodinu drív. Takže nic není špatne serízeno, my to tak proste deláme, už od sedmnáctého století!

Vy ale k Petrovu nejdrív musíte vyjít schodište, pred které vás zavedla GPS, a ty schody si rovnou spocítejte, je to císlo P. Před opravou schodiště vedlo nahoru o schod méně, proto poslední schod nepočítejte, aby vám vše vycházelo.

Zazdený radní

Brno nebylo nikdy dobyto, ale ne že by se o to nepokoušeli všemi možnými zpusoby. Ješte pred Torstensonem, za husitských válek, mesto obléhali Sirotci. Vetší oddíly odtáhly k Porta Coeli a u Králova pole zustaly jen ty menší. Meštané se o nich však dozvedeli a necekane je prepadli a porazili. Velitel poznal, že mesto bude muset dobýt lstí. Domluvili se s prívrženci z rad meštanu. Ti jim slíbili otevrít Veselou a Drevenou bránu. Jenomže neotevreli. Všechno to domlouvali v Hradci Králové, a tam byl i Boro, šašek krále Zikmunda. o všem se dovedel a v prestrojení se dostal zpet do mesta Brna na radnici a ptal se. „Kde máte ty zrádce, co chteli vydat Brno, už se vrátili?“. Hned v noci svolali na radnici poradu a zatkli šest radních. Všechny ihned popravili. Vedl je prý nejaký Haas, jeho hlavu vystavili pro výstrahu na radnici. Sochar podle ní pak vytesal kamennou kopii a tu zazdil u zadní brány. Vydržela tam dodnes.

Hlava je mezi dvema zamrížovanými okny, ale vás zajímá pocet (všech!) oken na zdi, tedy císlo R.

O kamenné panne z ulice Orlí

Stojíte pred bývalou poštou. Žili v ní hrdá poštmistrová, poštmistr s dobrým srdcem a jejich syn. Ti prijali do služby dívku Johanku, které zemreli oba rodice, poštmistrovi se jí zželelo a poštmistrová hledala pokojskou. Byla šikovná a tak si jí oblíbili všichni, ale syn poštmistrových se do ní rovnou zamiloval a chtel ji za ženu, cemuž chtela poštmistrová za každou cenu zabránit. Nepomohly domluvy a tak využila príležitosti, když otec a syn odjeli na lov, narkla dívku z carodejnictví a ihned na ni zavolala birice. Neštastná Johanka vedela, že jí není pomoci, a tak se vrhla do studny, kterou najdete na nádvorí tohoto domu. v té chvíli prijeli  poštmistr se synem z lovu a když už dívku nebylo možné zachránit, prohlásil syn, že se na její podobu chce dívat vecne a nechal si zhotovit sochu své milé, kterou také najdete na nádvorí.

Okolo sochy je kovový plutek, vetšina tycek je malých, ale nekolik výrazne vetších. Pocet tech vetších je roven císlu O.

Morový sloup

V roce 1679 se po celém Rakousku-Uhersku rozmohl mor a lidé umírali po stovkách. Nemoc se dostala až o Brna. Radní se s meštany dohodli, že se usporádá velký pruvod s obrazem panny Marie Svatotomské. Sešlo se tedy lidí z Brna i okolí a v pruvodu prosili pannu Marii o slitování a aby je uchránila pred morem. Slíbili, že jestli tak uciní, postaví jí morový sloup. a nemoc skutecne zacala ustupovat a Brnu se v podstate vyhnula. Meštané svuj slib chteli dodržet a objednali mramor u hrabete Lichnštejna, jelikož ho mel nejlevnejší. Ten jim ho ale nedodal, jako pomstu, že mu v dome nepovolili mít sklad vína. i presto však sloup postavili, na vrcholku je socha panny Marie, okolo ní 4 sochy dalších svatých a ve výklenku svatá Rozálie (ochranitelky pred morem).

Svatá Rozálie je za mríží, kolik má mríž tenkých svislých tycek, tolik je také císlo M.

Zderaduv sloup (GC2G0YC)

Kníže Bretislav, syn krále Vratislava, se v Taliánsku koupal v rece, pri tom ho zajali a Vratislava to stálo pekných pár vácku penez, aby ho dostal zpet. Když vybírali, jak usporádají tábor poblíž Brna, Zderad, nejstarší a nejmilejší králuv rytír, v legraci Bretislava popíchl, že jemu by meli stan postavit hnedle u Svitavy, aby se každý den mohl koupat. Bretislav Zderada vyzval na souboj, ve kterém ho zabil. Do toho pribehl král Vratislav a Bretislav se zhrozil, co to provedl. Na Zderadovu památku na tom míste, kde zemrel, postavili sloup, u kterého stojíte.

Hned u sloupu stojí materská školka a díky té tu je také drevená brana. Vaším úkolem je spocíst pocet cervených objektu na jejím vršku a přičíst 2, abyste se dovedeli císlo Z. Opakjuji, Z = počet červených objektů +2

Finále

Nyní byste meli mít všech 9 unikátních jednocíselných promenných a vyskytovat se doslova u cíle. Kód pro vydání finálky (to číslo se nebojte zadat do google s klíčovým slovem Brněnské pověsti :)) spočítáte následovně (Vzorec byl zmenen pri obnoveni kese 20. 02. 2013):

A pokud by se vám chtelo, napište do logu, jestli pro vás byly nejaké objekty ci povesti neznámé a kolik císel jste vedeli a nemuseli luštit.

Dodávám ještě note od kačerky-pracovnice JIC

Nakonec mi to nedá nenapsat - protože přímo v ticu pracuju. Kolegyně a kolegové, všichni bez výjimky, jsou s keškou obeznámeni. Nic nebereme, nedáváme, prostě je tam s námi, a kdo řekne správné číslo, je jeho. Moje poznámka směřuje spíš pro budoucí nálezce, kteří budou číst logy. Když na informačce řeknete, že chcete brněnské pověsti, dost pravděpodobně vám budeme do ruky strkat papír s legendami nebo se ptát, jestli nechcete tištěného průvodce po Brně (na to se totiž obvykle turisti u nás na íčku ptají). Raději říct poklad s číslem, nebo to práskněte rovnou, že chcete kešku :) Kolegové o geocachingu moc neví a tímto chci omluvit, že je ve spojitosti se souslovím Brněnské povesti přeci jen napadne něco jiného.
Tak hledejte, těšíme se na kačery.

English? Deutsch?

Please copy the text of listing and use Google Translator.
Schreiben Sie den Text Inserate und die Verwendung von Google übersetzer.