DŘÍTEŇ 🏰 Ves s barokním zámkem Multi-cache

OBEC A ZANIKLÁ STŘEDOVĚKÁ TVRZ :

Nejstarší písemný doklad o existenci obce je až z roku 1432, kdy se uvádí její majitel jistý Mikuláš z Dřítně, ale tím nejstarším známým rodem sídlícím na dříteňské tvrzi byli Malovcové z Malovic.
V blíže neurčeném roce král Zikmund Lucemburský jako trest za prohusitský postoj Kosoře z Malovic odebral jeho potomkům zdejší zboží a udělil je bratřím Jindřichu a Buzkovi z Dráchova, ale tento trest se zřejmě podařilo malovcům zvrátit protože již v roce 1469 se opět jako majitel tvrze a dvora s celou vsí uvádí Bohuslav z Malovic a na Dřítni.
V roce 1552 se majetku po zemřelém Janu Malovci Dříteňském ujímá jeho vdova Kateřina z Úšavy a v této souvislosti se na zdejší tvrzi připomíná most, což naznačuje, že tvrz byla v té době obehnána vodním příkopem.
Bohuslav Malovec byl dalším majitelem panství sídlícím na zdejší tvrzi. Přesídlil na ní z vlhavské tvrze po roce 1560 a celým jménem bývá v písemných záznamech uváděný jako Bohuslav Malovec mladší z Malovic na Dřítni a Vlhavech. Tento muž se později dokonce stává hejtmanem Prácheňského kraje a také byl relátorem při jednáních zemského sněmu a užívá titul císařského rady. Pravděpodobně za jeho éry došlo k úpravám dříteňské tvrze na renesanční rezidenci pro kterou například v roce 1584 dokončil jistý budějovický malíř novou oltářní archu pro domácí kapli.
Bohuslav Malovec používal dříteňskou tvrz jako svoji rezidenci až do roku 1598 kdy zakoupil panství Hluboká a přestěhoval se na tamní hrad. Tvrz Dříteň pak užíval jeho syn Václav Malovec. Když byl v roce 1617 pořizován soupis jeho majetku byla tvrz v Dřítni popsána jako starožitná stavba mnohými potřebami a pokoji k bytu pohodlná. K tvrzi přináležel také pivovar, hvozd, hospodářský dvůr, ovčín za vsí, chmelnice, mlýn na slad a šest mlýnů na mouku, poddanská ves Dříteň a 24 dalších poddanských osad včetně bývalých samostatných panství Býšov, Chvalešovice, Jaroslavice a Vlhavy.
O celý tento majetek Václav Malovec přišel v roce 1623 kdy mu byl, za jeho za účast v proticísařském povstání, majetek zkonfiskován. Ještě před tím však dříteňskou tvrz vyplenilo a vypálilo císařské vojsko.
Panství Hluboká a Dříteň obdržel od císaře generál Don Baltazar Marradas. Pustá tvrz přestala být rezidencí a původně samostatné panství bylo přičleněno k nedaleké Hluboké.
Až za následujícího majitele knížete Jana Adolfa ze Schwarzenbergu dochází v letech 1669 až 1674 k přestavbě staré tvrze na barokní zámek. Budova zámku v následujícím období sloužila hlavně jako obydlí vrchnostenských úředníků a zaměstnanců.

Přímo pod kostelním návrším stojí zachovalá kovárna z roku 1855. Nedaleko zámku, pod hrází Dříteňského rybníka pak dosud existuje budova starého mlýna a pozdější ledovny zámeckého pivovaru. Provoz pivovaru byl ukončený někdy po roce 1870.

KOSTEL SV. DISMASE :

Roku 1691 vybudoval stavitel zdejšího zámku A. de Maggi také tento zajímavý kostel. Původní barokní stavba byla v letech 1740 až 1760 přestavěna ve stylu rokoka. V 19. století došlo k obnově vnitřku kostela a byla k němu na západě přistavěna pseudorománská předsíň.
Kostel je centrální stavba se čtvercovým pravoúhle zakončeným presbytářem s věží na ním a předsíní. Loď kostela je sklenuta osmibokou kopulí s mansardovou střechou. Fasáda kostela je členěna pilastry a římsami. Uvnitř jsou zkosené stěny prolomené nikami s mušlemi. Kostelní klenba je vyzdobena barokní freskou na které jsou andělé s Veraikonem a nástroji umučení Krista.
Hlavní oltář pochází z doby kolem roku 1720 a zdobí ho sousoší Kavárie. Obraz sv. Barbory a sochy sv. Václava, Petra a Pavla jsou asi z roku 1700.



ZÁMECKÝ AREÁL :

Zámek vybudovaný v místě původní malovecké tvrze stavitelem Giacomou Antoniem de Maggim je jednopatrová barokní jejíž hlavní průčelí je obráceno k dřítešké návsi. K zadní straně zámku přiléhá hospodářský dvůr na půdorysu nepravidelného lichoběžníka.
Vlastní zámek je jednopatrová budova s rizalitem který je členěný čtyřmi toskánskými pilastry. Nad nimi je trojúhelníkový štít s hodinami a v ose nádvorního průčelí je půlválcový rizalit. V ose ryzalitů vede klenutý průjezd s nikami.
Na soklu vpravo od vstupu z návesní strany je stále ještě možné rozeznet pozůstatky vytesaného nápisu v podobě IADM FECIT - tj. vystavěl J.A. de Maggy. Barokně tvarované štíty zámku jsou dnes částečně zakryté přistavbami hospodářských budov. Kratší nádvorní křídlo zámku spolu s hlavní zámeckou budovou a jižním traktem ( patrová sýpka ) ze tří stran vymezuje pravoúhlé nádvoří s kamennou čtvercovou kašnou.
Většina dalších objektů hospodářského dvora pochází až z období po rozsáhlém požáru ke kterému došlo v roce 1862.

Místnosti v přízemí zámku mají valené klenby s výsečemi a křížové klenby s hřebínky, v patře jsou pak plochostropé. Krátké nádvorní křídlo má v přízemí plackové klenby a v patře se v jedné z místností zachoval záklopový trámový strop.

V době socialismu mělo celý zámek a přilehlý areál v užívání JZD a v hlavní zámecké budově byla také až do roku 1982 umístěna základní škola.
V devadesátých letech 20. století areál změnil majitele a dnes je převážná většina zámku prázdná a nijak se nevyužívá. V areálu hospodářského dvora je umístěno několik provozoven zabývajících se opravárenskou činností a vrakoviště aut. Bohužel tak ani po přesunutí zemědělských provozů areál nepůsobí příliš vábně, postupně pustne a místy již několik objektů značně chátrá.