Kotoučová #12
Nejčastěji používaným typem nástroje pro dělení dřeva a materiálů na bázi dřeva je bezesporu pilový kotouč. Tento typ nástroje je určen pro ruční kotoučové pily, truhlářské stolové pily, formátovací pily, nářezová centra, omítací a rozmítací pily, jiné typy i pro stroje na dělení kulatiny a v neposlední řadě i pro kotoučové pily na řezání palivového dřeva. Největší výhodou technologie řezání pilovými kotouči je dosažení nejvyšší řezné rychlosti (až 100 m/s) oproti ostatním technologiím řezání. Navíc lze výrobu pilových kotoučů a jejich údržbu považovat ve srovnání s jinými nástroji za relativně jednoduchou. Jednoduchá je i výměna a seřizování pilových kotoučů ve strojích, která spočívá v nasazení kotouče na hřídel stroje a zajištění maticí. U většiny strojů se pilový kotouč upíná mezi dvě příruby, které by měly mít průměr roven 1/3 průměru pilového kotouče. Příruby částečně eliminují boční chvění kotoučů. Seřizování vlastního nástroje ve stroji se neprovádí.
V základním provedení se jedná o plechový kotouč, který má na obvodu laserem vypálené ozubení a v ose upínací otvor. Základním parametrem při výběru pilového kotouče je jeho průměr. Maximální průměr je limitován výrobcem stroje. Dalšími důležitými parametry jsou počet zubů (GC41TK0 - Doporučené otáčky a posuv na zub), tvar jednotlivých zubů (GC41TND - Tvar a geometrie ozubení) a upínací průměr (GC3YY7X - Upínací otvor)
Typy a povrch pilových kotoučů
Povrchové úpravy pilových kotoučů
Úpravy se týkají bočních ploch těl kotoučů a mohou se provádět následující:
Černění
Jedná se o tenký chemický povlak černé barvy na povrchu pilového kotouče, který prodlužuje životnost kotouče až o 20 % oproti běžnému SK kotouči.
PVD povlakování (TiN, TiCN, AlTiN, TiAlN)
Jedná se o povrchové potažení pilového kotouče jednou z výše uvedených slitin kovů a lze takto upravit všechny typy kotoučů. Povlak je několikanásobně tvrdší než kalená ocel a výrazně prodlužuje životnost pilových kotoučů. Kotouče s povlakem mají nízký koeficient tření a tím brání nalepování pryskyřice a pilin na povrch kotouče, což znamená nižší zahřívání kotouče a následně jeho deformování. Pro zachování tvrdého povlaku i na ostří zubu se kotouče ostří pouze z čela.
Niklování
Jedná se o tenký povlak mléčné barvy, který snižuje nalepování pryskyřice a dalších nečistot. Tím se snižuje tření a zahřívání a zároveň prodlužuje životnost. V neposlední řadě brání tato úprava korozi nástroje při řezání dřeva s vyšší vlhkostí.
Dalšími možnými úpravami je teflonování, chromování apod. Tyto všechny úpravy nejsou standardně na nástrojích prováděné.
Jak na keš?
Kotoučová pila je také velmi vhodná na výrobu některých hudebních nástrojů. Ideálně se hodí zejména pro výrobu:
a) Houslí Stradivari (nejlépe v kombinaci s kladivem) - N 45° 08.136 E 010° 01.460
b) Drnkacích nástrojů jako je třeba kytara nebo banjo - N 48° 51.500 E 002° 17.671
c) Dvou polen, kterými se dá lahodně mlátit o sebe – N 50° 07.212 E 014° 37.950
Je však třeba mít kvalitní vybavení, tupý kotouč je na nic a Stradivarky Vám nevyrobí.
Upozornění: Keš je nachází vysoko na stromě a k jejímu odlovu je zapotřebí speciální stromolezecké vybavení. Odlov je na vlastní nebezpečí.
http://www.horolezeckametodika.cz/
Zdroj informaci a mozna jeste neco navic:
http://drevene-materialy.fld.czu.cz/uvod