Cely text je k dispozici vcetne diakritiky.
Vrchol Tyrolka je blizkym sousedem vrcholu Haltravy a dohromady spolu vytvari priblizne 800 metru dlouhy zalesneny hrbet. Severovychodni svahy pomerne uzkeho hrbetu klesaji do vnitrozemi pozvolneji, jihozapadni jsou v porovnani s nimi strmejsi a vrcholi na Tyrolce pasem skal. Sedlo oddelujici 865 metru vysokou Tyrolku od Haltravy je velmi melke.
Cesta vedena po mirnejsim svahu pred ocima prochazejicich nenapadne skryva kolmou skalni stenu i pralesovity les v kamennem mori pod nim s mrtvymi velikany. Ale i v okoli cesty je videt nekolik torz buku v ruznem stadiu rozkladu. Odumrele stromy jsou dulezite pro zachovani prirodni rozmanitosti, nebot na rozkladajicim se dreve vyviji mnoho bezobratlych zivocichu a take hub. Stromy s prihodnymi dutinami vzniklymi napriklad po vypadnuti vetve ci dlabanim datlovitych ptaku se stavaji tzv. doupnymi stromy. Jejich dutiny totiz slouzi jako ukryt pro ptactvo, hlodavce i netopyry. Z ptaku dutiny osidluji holubi doupnaci, sykorky, lejskove, krutihlavi, brhlici, tez sovy od nejmensiho kuliska, pres syce a sycky az po pustiky. Z hlodavcu, kteri si dutiny oblibili, lze jmenovat veverku, plchy i plsiky.
Na Haltravskem hrebenu zije trojice vzacnych druhu ptaku z celedi datlovitych, kteri mohou za vsechny dutiny ve kmenech, ktere potkate.
Datlik triprsty
Nejmensim z nich je datlik triprsty (Picoides tridactylus), ktery se do Ceskeho lesa siri pravdepodobne ze Sumavy. Jeho vyskyt na ceskem uzemi a take v Alpach, Karpatech a na Balkanu je reliktni, obyva zde pralesovite jehlicnate a smisene lesy v horskem pasmu. Soucasny prirozeny areal datlika lezi mnohem severneji, nebot je obyvatelem tajgy v pasu od Skandinavie po Ural. Populace na uzemi Ceske republiky se odhaduje mezi 300 az 500 hnizdicimi pary.
Ve starych a suchych stromech vytesava svou hnizdni dutinu. Nepohrdne ani dutinou po jinych ptacich, kterou si upravi. Samicka snasi na jare 3-4 bila vejce, spolu se samcem na vejcich sedi 12 14 dni, aby po vylihnuti krmili mladata po dobu priblizne tri tydnu. Jeho potravou je drevokazny hmyz jako kurovci a tesarici, nepohrdne mravenci ci motyly, na podzim stravu doplnuji semena a lesni plody.
Velikost datlika se blizi velikosti spacka obecneho ci strakapouda velkeho, hmotnost se pohybuje mezi 60 az 80 gramy. Strakapoudovi velkemu je datlik velmi podobny, jen mu ve zbarveni zcela chybi cervena, pres tvare se tahnou siroke cerne pruhy. Samce lze od samice rozlisit barvou predni casti temene hlavy: samec ma citronove zlute, samice sede.
Zluna seda
Vetsi nez datlik je zluna seda (Picus canus). Jejim puvodnim prostredim jsou podhorske listnate lesy az po horni hranici lesa, ze kterych se rozsirila i do mestskych parku a zahrad. V 70. letech 20. stoleti vsak zacala z mestskeho prostredi vyrazne ustupovat, priciny ubytku nejsou dosud vysvetleny. Populace v Ceske republice je odhadovana v rozmezi 3 az 5 tisic paru.
Zluna seda je o neco mensi nez kavka a take mensi nez pribuzna zluna zelena. Delka dospeleho ptaka se pohybuje v rozmezi 27 az 30 centimetru, hmotnost mezi 110–150 gramy. Zbarvena je zelenosede, na hlave a krku seda prevlada. Na tvarich ptaka je tzv. vous, tmava protazena skvrna vedouci od zobaku pod oko. Pred okem samotnym je dalsi cerna skvrna. Samec ma na rozdil od samice cervenou predni cast temene hlavy a celo.
Zajimave jsou prizpusobeni zluny jejimu zivotnimu stylu. Ostry zobak je nezbytnosti, noha s 2 pary prstu orientovanych dopredu i dozadu je vhodna pro splhani, kdy pouziva tuha ocasni pera jako operku. Aby zluny snadno nasly larvy pod kurou a uvnitr dreva, maji skvely sluch. Kdybyste zahledli zlunu pri shaneni potravy, jiste si vsimnete hlavy natocene ke kmeni. To zluna posloucha a hleda misto, kde larva pozira drevo. Ostrym zobakem pak sekne nekolikrat do dreva a s pomoci dlouheho, lepiveho jazyka vytahne svou korist. Vrcholem prizpusobeni maleho ptaka je mozek, ktery plave v kapaline a tak zustava v klidu pri velkych narazech zobaku pri tesani.
Zluna hnizdi v dutinach kmenu stromu, sama si je vytesava a snad proto pouziva dutinu opakovane po nekolik let. Hnizdeni probiha jedenkrat za rok, kdy dubnova az kvetnova snuska obsahuje obvykle 6–7 vajec. Vejce zahrivaji stridave samec i samice po dobu dva a pul tydne, spolecne take pecuji o mladata. Po trech tydnech od vylihnuti jsou mladata schopna letu, s dospelymi zustavaji po dalsich 10 dnu a pak se rozleti do okoli.
Jeji potravou jsou predevsim mravenci, ktere na rozdil od zluny zelene sbira v okoli mravenist. Pri jejich hledani nekdy vyklovava uzke diry do zeme. V mensi mire se zivi ostatnim hmyzem a jeho larvami, pres leto si jidelnicek vylepsuje bobulemi a ovocem, v zime nepohrdne lojem a semeny z krmitka.
Datel cerny
Nejvetsi z datlovitych ptaku zijicich na Haltravskem hrebeni i v Evrope je velmi znamy datel cerny (Dryocopus martius). Jeho prirozenym prostredim jsou rozsahlejsi souvisle lesy od nizin az do hor. Preferuje listnate lesy s velkymi rozestupy mezi stromy, ale lze jej spatrit i ve smisenych ci jehlicnatych lesich. Areal jeho rozsireni odpovida severni casti Evropy a Asie.
Velikost datla je podobna vrane, jeho delka dosahuje pul metru, hmotnost se pohybuje mezi 250 az 350 gramy, rozpeti kridel okolo 68 cm. Jeho poznavacim znakem je stihle cerne telo s cervenou skvrnou na hlave. Ta take slouzi k rozliseni pohlavi, nebot samci maji cervene cele temeno hlavy, samice pouze tyl. Na rozdil od ostatnich datlovitych leta datel cerny primo, a nikoli ve vlnovkach.
Potravou datla je drevokazny hmyz a to ve forme larev, kukel i dospelych brouku, mravenci, nekdy hmyz vyhledava na zemi nebo padlych odumrelych stromech. Zajimavosti je i vylepsovani jidelnicku drevokaznymi houbami. Pres zimu prezivaji datlove na mravencich a vcelach, ktere hleda v jejich ukrytech.
Potrave je prizpusobena velka cast datlova tela. Drevokazny hmyz vytesava ze dreva pomoci silneho dlatoveho zobaku. Opatreni denni davky stravy muze znamenat i 12 tisic prudkych uderu do dreva. Takove mnozstvi uderu by zcela urcite ohrozovalo funkce mozku, jenze u datlu se v lebce vyvinula houbovita tkan, ktera mozek obaluje a udery tlumi. Datlove navic pred narazem tlaci ocima na mozek tak, aby zustal na svem miste. Pri tesani pouziva datel pro prichyceni silne drapy a ocasni pera pro oporu. Kdyz se dostane ke koristi, je potreba ji dostat do zobaku. Korist nema boj o svuj zivot vubec snadny: datel ma dlouhy lepkavy jazyk se 4 nebo 5 hacky, ktere se vytvorily z chutovych bradevek. Aby se hmyz nemohl datlove utoku snadno branit napriklad mravenci kousnutim, ma datel oproti jinym ptakum vyrazne silnejsi kuzi.
Rozmnozovani je datel schopny jiz dalsi sezonu po svem narozeni. Namluvy zacinaji jeste v zime, kdy se samec od unora snazi hlasitym volanim prilakat partnerku. Brzky zacatek namluv je nezbytny, nebot na datly ceka velky ukol: pokud nemaji lonskou dutinu, kterou by jen vycistili, musi si vytesat novou. Nejde o zadnou malickost, hranata dutina by mela mit sirku 22 cm a hloubku okolo 40 cm a jeji vytesani je praci pro oba stridajici se ptaky na mesic. Datlove jiste netrpi zavrati, nebot dutiny umistuji do vysky od 7 do 15 metru nad zemi. Nejoblibenejsim hnizdnim stromem je buk, nepohrdnou topolem ci jehlicnanem.
 |
 |
Do hotove dutiny klade samicka v obdobi od brezna do cervna obvykle 4–5 bilych vajec. Snuska je zahrivana hned od pocatku, na vejcich sedi stridave oba partneri a to priblizne po dvou hodinach. Odpocivajici ptak travi noc v jine dutine v nekterem blizkem strome. Inkubace je velmi rychla, po 12–14 dnech se lihnou devitigramova bezmocna a hola mladata. Prvnich 10 dni musi rodice potravu do ptacat dostat sami, pozdeji se uz ptacata o potravu hlasi. Zajimavosti je, ze behem hnizdeni travi oba rodice noci v jinych, blizkych dutinach. Po priblizne 4 tydnech od vylihnuti opousteji mali datlici hnizdo, ale rodice je jeste nejaky cas prikrmuji.
Datel je na uzemi Ceske republiky pomerne hohny, odhaduje se 4–8 tisic paru. Protoze se vsak jedna o velmi placheho ptaka, zahlednout jej v lese je velkou vzacnosti. Treba budete mit na Haltravskem hrebenu stesti.
Hreben Haltravy a Bucina
Prijedte se podivat na krasne horske buciny Ceskeho lesa i rozeklane dlouhe skaly. Projdete se lesem po hrebenove Baarove ceste a mimo cesty na Bucine, nadechnete se vlhkeho vzduchu a poslechnete si sumeni korun stromu.
Haltravsky hreben tahnouci se mezi Caparticemi a Pivoni vytvari jihozapadni hradbu Chodska a ze svych severovychodnich uboci nabizi krasne vyhledy do vnitrozemi. Souvisle pasmo vrcholu je oddelene jen melkymi sedly a neklesa pod nadmorskou vysku 800 metru, obdobne vysoka je i blizka Bucina. Doby ledove ve starsich ctvrtohorach ozdobily zdejsi vrcholy skalami a mrazovymi sruby, svahy jsou pak posypany kamennymi mori a sutovymi proudy.
Rozsahly lesni komplex patri mezi ty nejcennejsi lesy v Plzenskem kraji a to predevsim pro zachovale, geneticky cenne listnate porosty misty temer pralesoviteho charakteru. Pro svuj vyznam byl hreben Haltravy spolu s Bucinou a Starym Herstejnem vyhlasen v roce 2009 evropsky vyznamnou lokalitou. Pri sve navsteve tedy nezapomente, ze jste na velmi cennem uzemi Chranene krajinne oblasti Cesky les.