50 000 vcel s Tailory Mystery Cache

Po hledání sedmi ještěrek bychom tu měli další zvířátko, je jich teda o trochu více než sedm, ale nebojte se, hledat je s baterkou v ruce po lese nebudete. O včelách toho je napsáno mnoho a tak bych nerad z této mysterky dělal bezednou studnu informací. Přišlo mi ale fajn vybrat pár zajímavostí a pokusit se vtipnou formou udělat poučnou mysterku na toto téma. Listing obsahuje spoustu čísel, které se v různých zdrojích trošku liší, tudíž dané výpočty jsou tak trochu přes palec. Berme to tedy tak, že prostě není včela jako včela. Vás ale jistě už zajímá, jak se dostat k finálním souřadnicím.



Tak jdeme na to:
A) Včelí dělnice rozlišujeme na mladušky a létavky, nejmladší včely nazývané mladušky se zabývají čištěním buněk, ale už za 3 dny začínají ošetřovat plod a stávají se z nich kojičky, později krmičky, což je pak hlavní činnost v první polovině jejich života. Po funkci krmiček se stávají stavitelkami, následně potom strážkyněmi česna. V této době vstupují do druhé půlky jejich života a stávají se z nich létavky, prostě sbírají a nosí do úlu potravu (pyl, nektar, medovici a vodu). Včelstvo spotřebuje ročně průměrně 30 kg pylu asi 70 kg medu a 150 litrů vody. Sběratelka pylu v době snůšky vyletí pro pyl až 6 krát za den a nasbírá pár rousek, což jsou dva košíčky na holeni zadních noh za 20 - 80 minut. Obě rousky váží kolem 20 mg a obsahují zhruba 4 miliony pylových zrn. Otázka zní, kolik dní by musela jedna včela létat pro roční množství pylu, potřebného k uživení celé včelí rodinky? To je naše A. Tak nevím kolikrát chodíte do práce za rok vy, abyste nakrmili svoji rodinku, já jsem po zjištění indicie A byl rád za to, že to je jenom zhruba 227x.

B) Matka je včelí samička, která má jako jediná z celého včelstva vyvinuté pohlavní orgány. Délka života normální včely je v létě během snůšky jen asi šest týdnů. Matkou se stane včela, která je krmena mateří kasičkou bohatou na živiny. Včelaři matku mění po 2-3 letech, tato včelí královna se ale může dožít až 5 roků. Ať se nám to lépe počítá, zhruba tedy 258 týdnů. No a jdeme srovnat s člověkem. ;-) Průměrný věk české ženy je 80let a otázka zní: Kolika let by se dožila, kdyby z ní byla taková ženská „královna“? Výsledné celé číslo bude vaše indicie B. Ano je to docela zajímavé číslo, takže jestli jste ještě nezačali jíst ke snídani mateří kašičku a chcete se dožít vysokého věku, je na čase. ;-)

C) Včelí královna v době jarního rozvoje naklade okolo 2500 vajíček denně, čímž ze sebe vydá víc, než činí její hmotnost. Vajíčka samozřejmě neklade celou dobu, ale za rok to je potom v průměru zhruba 200 000 vajíček. Pro náš výpočet budeme uvažovat přesně s 186 880 vajíčky za rok. Máme tu opět prototyp ideální pěti leté včelí matky a opět srovnáme s naší zasloužilou ženskou matkou, která se dožije 80 let. Do těchto úctyhodných let stále rodí děti a rodí je dejme tomu od 16 let. Kolik dětí tato matka musí porodit každý den, aby se se její výkon rovnal včelí královně? To je vaše indicie C. Po kouknutí se na indicii C bych možná u žen doporučil přeci jenom mateří kašičku k snídani nejíst. ;-)

D) Protože včely nevlastní žádné „nákupní tašky“ vyvinula se u nich speciální nádržka k transportu – medný váček. Jeho pomocí přináší včela do úlu nektar, medovici a vodu. Jedna včela váží asi 120 mg a unese až 50 mg nektaru nebo medovice. Nektar je sladká tekutina obsahující 50% vody, kterou vylučují květy. Medovice což je sekret mšic, mer a červců slouží jako základ medu, který obsahuje 18% vody. To znamená, že z jednoho výletu včela donese surovinu pro asi 50 mg medu. Za den včela vyletí až 6 krát a takových dní v jejím životě je dejme tomu 10. Kolik včel za svůj život naplní jednu lžičku medu, pokud víme, že jedna lžička medu váží 9 gramu? To je samozřejmě vaše indicie D. Taky až si budete sladit čaj, zavzpomínáte na životní dílo jedné včely?

E) K tomu aby nasbíralo přibližně 1000 včel 1 kg medu musí potom nalétat zhruba 280 000 km, to je zhruba 7x kolem rovníku. Při tom navštíví asi 7000 000 květů. Zajímá vás kolik km ujde člověk na tento pracně nasbíraný 1 kg medu, pokud víme, že ze 100 g medu získáme energetickou hodnotu 320 kcal? Běžnou chůzí 5 km/h potom za jednu hodinu spálíme energii cca 200 kcal. Indicie E tedy bude počet kilometrů ujitých člověkem na energetickou hodnotu 1 kg medu. Tuto vzdálenost přepočítávat na počty přechodů kolem rovníku je asi zbytečné. ;-)

F) O tom, že včela je velice užitečná pro člověka je asi psát zbytečné, obecně ale platí, že její užitek opylením má zhruba 10x větší hodnotu než produkty, které včelstvům člověk odebírá. V posledních desetiletích tu máme ale docela závažný problém. Celkový počet včelařů v ČR se každým rokem snižuje, úbytek včelařů souvisí s vyšším věkovým průměrem chovatelů včel, s růstem nákladů na včelaření včetně ceny cukru a s celkovou ekonomickou situací ve světě. Nemalý vliv mají i nemoci včel. V roce 1993 byl počet včelařů v ČR 73 400, v roce 2003 počet včelařů klesl na 50 910 včelařů, což je výrazný úbytek. V kterém roce včelaři teoreticky vymřou, pokud by tato sestupná tendence pokračovala? To je vaše indicie F. Trošku děsivý letopočet, tak budeme doufat, že to tak nebude. ;-) I když třeba informace že průměrný věk českého včelaře je 58 let je už sama o sobě alarmující.

G) Včela létá rychlostí 8 m za sekundu, to je asi 29 km za hodinu, při tom mává křídly rychlostí zhruba 240 mávnutí za vteřinu, což vydává tón o frekvenci 240 Hz. Podrážděná včela při bodnutí bzučí ještě více, zhruba frekvencí 289 Hz, nespářená matka potom 256 Hz a oplozená matka 222 Hz. Trubci vydávají tón nejhlubší a jeho frekvence bude naše indicie G. Dostaneme se k ní trošku složitěji, musíte sečíst rozdíly mezi následujícími frekvencemi: nespářená matka a včela, podrážděná včela a včela, včela a oplozená matka, podrážděná včela a nespářená matka, nespářená matka a oplozená matka, podrážděná včela a oplozená matka. Tak je to trochu na palici, snad se v tom neztratíte jako já teď. ;-)

Pro první tři čeká v kešce sladká odměna. ;-)