Urcite jste se jiz fyzicky vycerpali a nyni musite jeste zapnout mozkove zavity pro zodpovezeni par otazek, a to:
U = kolik dni ma prestupny rok
V = kolik tydnu ma rok (sude cislo)
W = soucet cisel zimnich mesicu (prosinec 12, leden 1, unor 2)
X = soucet cisel jarnich mesicu (brezen 3, duben 4, kveten 5)
Y = soucet cisel letnich mesicu (cerven 6, cervenec 7, srpen 8)
Z = soucet cisel podzimnich mesicu (zari 9, rijen 10, listopad 11)
(Pokud si nejste jisti odpověďmi, je možné je nalézt v mystery keších (tyden, jaro, leto, podzim, zima).
A konecne, krabicku hledejte na:
N 49° 40.( U + X + Z + D )
E 015° 02.{ B - V - ( Y - W)}
Rok
Rok je doba odvozena od obehu Zeme kolem Slunce trvajiciho priblizne 365 a ctvrt dne. Pro potreby kalendare je rok zaokrouhlen na cele dny a nesoulad s presnou dobou obehu kolem Slunce je zpravidla resen nestejnou delkou roku. V Ceske republice pouzivany solarni gregoriansky kalendar ma bezne 365 dni a rozdil dorovnava pravidelne vkladanym prestupnym rokem o jeden den delsim. Lunisolarni kalendar navic rok odvozuje od dvanacti kalendarnich mesicu danych obehem Mesice kolem Zeme, ktere trvaji priblizne 354 dni. Prestupny rok pak ma 13 mesicu a delka lunisolarniho roku proto vyrazneji kolisa. Lunarni kalendare uzivaji pevnou delku roku danou dvanacti obehy Mesice, je proto o vic jak 11 dni kratsi nez obeh Zeme kolem Slunce a jeho pocatek se vuci nemu (rocnim obdobi) cyklicky posouva.