Milí přátelé,
vítáme vás u keše věnované kostelíku sv. Filipa a Jakuba na zlíchovském ostrohu :-)
Nevysoký, ale strmý devonský vápencový vršek byl ve starých dobách nazýván Svatoštěpánský kopec. Váže se k němu pověst, že právě na něj doskočil Šemík s Horymírem při svém bájném skoku z Vyšehradu. Ještě v 19. století zde byly ve skále ukazovány stopy Šemíkových kopyt. Na tomto vršku stála románská kaple sv. Štěpána – odtud také zřejmě jeho název. První písemný záznam o této kapli je z 13.2.1257, kdy ji včetně přilehlých pozemků Přemysl Otakar II. připsal vyšehradskému kanovníku Bartolomějovi a jeho nástupcům. Svaté ostatky (pravděpodobně sv. Štěpána) byly poté přeneseny na Vyšehrad a kaple měla být zbořena. K tomu však nedošlo, bylo jen změněno její zasvěcení (pravděpodobně sv. Václavu) a byla spravována farářem z Malé Chuchle. Kolem roku 1319 byl kostelík veden jako farní a patřil k ořechovskému děkanství.
Koncem 70. let 14. století získali obec Zlíchov včetně kostela smíchovští kartuziáni a na přelomu 14. a 15. století ho goticky přestavěli. V srpnu 1418 je však přepadli husité a jejich smíchovský klášter zcela zničili. Jejich pozemky včetně zlíchovských připadly staroměstské obci. Fara zanikla a kostel spadal pod správu utrakvistů, a to až do roku 1624, kdy obec i s patronátním právem ke kostelu koupili jezuité z pražského Klementina. Zlíchov se pak nejen dostal pod jejich duchovní správu, ale stal se i východiskem jezuitské misijní činnosti, při níž účinně pomáhali členové Mariánské družiny, jejíž slavnosti si zlíchovské obyvatelstvo velmi oblíbilo.
Roku 1660 byl kostel ještě opravován, ale v letech 1713 - 1714 ho jezuité zbořili a na jeho základech postavili barokní kostel, dochovaný do dneška. Posvěcen ke cti svatých apoštolů Filipa a Jakuba byl 5. 5. 1714. Roku 1749 byl Zlíchov spolu s Hlubočepy přifařen ke Smíchovu. 18.1.1872 bylo povoleno zřídit na Zlíchově faru a 8. 1. 1873 byl na Zlíchov uveden nový farář. Dům pro účel farní budovy daroval tehdejší majitel zlíchovských vápenek a realit Max Herget. Roku 1885 byly provedeny opravy vnějšku kostela, roku 1901 byl kostel vymalován a omítnut a byly obnoveny oltáře.
V roce 1945 kostel sloužil jako místo pro uložení zastřelených vlastenců na konci II. světové války.
V letech 1948 - 1989 byl kostel zanedbáván a chátral. I v tomto obtížném období se v kostele konaly pravidelné bohoslužby. Generální oprava kostela se uskutečnila v letech 1991-1993. V současnosti spadá kostel do farnosti Praha - Hlubočepy II. pražského vikariátu, která zahrnuje lokality Zlíchov, Pod Dívčími hrady, Barrandov, Klukovice, Prokopské údolí, Holyně, Jinonice, Velká Chuchle a Malá Chuchle.
Na přilehlém hřbitově se od roku 1897 nepohřbívá. Pískovcový sloup se soškou Panny Marie Svatohorské pochází z 18. století a k cestě ke kostelu byl přenesen ze středu obce při rozšiřování komunikace. Před věží kostela stojí barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. století. Na podzim 2017 prošla důkladnou rekonstrukcí. Spolu s kostelem tvoří nezaměnitelnou dominantu, poutající pozornost všech, kdo projíždějí po březích Vltavy.
...
Kostel s hřbitůvkem je přístupný v době bohoslužeb, které probíhají v neděli dopoledne, ve středu v 18.00 hod. a v pátek v 18.00 hod. (v pátek otevřeno už od 15 hodin)
Více informací na stránkách farnosti
Fotografie použity s laskavým svolením pana Tomáše Vítka.
Archivované předchůdkyně naší keše:
Keše věnované dalším kostelům naší farnosti:
O keši:
- uložena je kousek stranou od hlavní vyhlídky, není třeba přibližovat se ke srázu
- tužku s sebou ;-)
- keška má drátěné očko pro snadné vytažení, je ovšem nutné vracet ji očkem ven, jinak to nefunguje! jako přídatné opatření je filmovka schválně bez víčka