Ahoj kačeři, vítejte na mé další keši! Ta je tentokrát věnovaná obci Vápno.
O Vápnu:
Obec Vápno se nachází v okrese Pardubice, kraj Pardubický, necelých 7 km severně od Přelouče a 8 km jihovýchodně od Chlumce nad Cidlinou. Leží na samé západní hranici pardubického okresu a spadá do Východolabské tabule. Zdejší obec bývala centrem kulturního života (vč. školství již od roku 1738) pro desítku okolních obcí. Dnes tu v 50 domech žije 127 obyvatel. Své služby nabízí pošta a základní škola.
První písemná zmínka je z roku 1337, ale podle různých nálezů a dalších souvislostí vzniklo mnohem dřív. Řada dokladů o osídlení tohoto území pochází i z doby laténské (4. – 1. století př. n. l.). Z této doby pocházejí i nálezy z bronzu v kombinaci se železem z okolí Chlumce nad Cidlinou, od něhož je obec vzdálena asi 10 km. Osídlení pokračovalo i dále v tzv. římské době (až do 4. století), kdy bylo keltské obyvatelstvo vystřídáno germánským.
Po přetržce ve vývoji osídlení v době tzv. stěhování národů začíná zhruba od 5. – 6. století nová vývojová etapa, spojená s usazováním slovanského obyvatelstva, která pak plynule navazuje na raně středověké období. Pocidliní se spolu s celými severovýchodními Čechami stalo doménou silného kmene Charvátů. Je obecně přijímáno, že toto území patří do nejstaršího sídelního území Čech.
Místní jméno Vápno vzniklo z podstatného jména vápno = vápenný kámen nebo vápenná zem i vápno pálené. Obec Vápno je poprvé připomínána v Reliquiae tabularum terrae, což jsou pozůstatky desk zemských: „1337 Vápna vsi...“, v dalších dokladech je uvedeno: „1369 Cymentum, wapno;... 1384–1399 Cementum alias wapno; 1379 villa Wapno“.
Více doložitelná historie vlastní obce ovšem sahá až do roku 1738. Stará farní pamětní kniha připomíná, že v tomto roce byla zbudována škola. Za 40 let byla postavena další z dříví farního lesa a až teprve v roce 1882 byla vysvěcena škola nová. Měla pět tříd a bylo do ní toho roku zapsáno 448 dětí. Začátkem 20. století už jsou třídy čtyři a dětí kolem 150. V současné době jsou ve škole dvě třídy (pět ročníků) a družinu, dojíždí se z deseti obcí 30 dětí. Na hřiště, z něhož je výhled na Strašovský rybník a při krásném počasí lze dohlédnout až na Železné hory, se návštěvník dostane lesní cestou, vedoucí okolo dětského hřiště.
Stálou dominantou i pro část okolí je kostel sv. Jiří, ležící na úbočí vyvýšeniny zvané Sušina, písemně doložený od roku 1366, a ojediněle otevřená dřevěná zvonice stojící ve stínu mohutné památné lípy. Dalším památným stromem je rozložitá hrušeň majestátně stojící v poli směrem k Malým Výklekům. Nachází se zde i socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1766.
O keši:
Stage 1: N50° 06.267 E15° 31.901 Památník obětem válek:
Stojíte před pámátníkem obětem válek. Je na něm datum ve tvaru 11.11.200A.
Stage 2: N50° 06.265 E15° 32.070 Škola:
V patře školy je čelem k silnici B oken.
Finálku najdte na N50° 06.(A-2)(B-A-1)(A-2) E15° 32.(B-A-A)(B-A-A-1)(B-A-A+1)
Click to verify coordinates
Informace o krabičce:
Místo: 1.
Logbook: 1.
Krabička: 1.
Počet zmizení: 0
Poslední kontrola: 20.4.2018
Ahoj kačeři, vítejte na mé další keši! Ta je tentokrát věnována stavební surovině - vápnu. Vápen je více druhů, my si představíme vápno pálené a vápno hašené.
O páleném vápnu:
Pálené vápno (oxid vápenatý) je obvykle vyráběno tepelným rozkladem hornin jako je vápenec, který obsahuje uhličitan vápenatý (CaCO3 ve formě minerálů kalcitu a aragonitu). Rozklad je prováděn zahříváním jemně mleté horniny na teplotu přesahující A25 °C. Tento proces je nazýván kalcinace nebo též pálení vápna. Uvolňuje se při něm oxid uhličitý (CO2) a uhličitan se přeměňuje na oxid vápenatý (CaO). Jako palivo se používá nejčastěji hnědé uhlí, koks, černé uhlí (respektive antracit) nebo zemní plyn. Dříve se jako palivo používalo též dřevo.
Je využíváno jako součást malty a sádry ke zvýšení tvrdosti materiálu. Historicky nejstarší využití vápna bylo ve stavebnictví – v omítkách je používali již starověcí Římané. Při nedostatku vápence kvůli tomu dokonce někdy byly rozbíjeny mramorové sochy. Oxid vápenatý je též používán při výrobě skla a díky své schopnosti reagovat s křemičitany je používán v moderních postupech výroby ocelí a hořčíkových, hliníkových a jiných neželezných kovů. Napomáhá vyplavování nečistot do strusky. Bývá také používán jako přísada pro úpravu vody. Snižuje její kyselost, změkčuje ji, funguje jako flokulant (sbaluje koloidní nečistoty) a napomáhá odstraňování fosfátů a jiných nečistot. V papírnictví pomáhá rozpouštět lignin, působí jako koagulant a bělidlo. V zemědělství a lesnictví snižuje kyselost půdy. Bývá též používán jako účinná složka při čistění a odsiřování plynných zplodin. Tradičně bývá používán při pohřbívání mrtvých těl do otevřených hrobů zvláště v období epidemií například moru za účelem dezinfekce a zamezení zápachu rozkladu. Ve forenzních vědách je používán k detekci otisků prstů. Jako dehydratační činidlo se používá k čištění kyseliny citronové, glukosy, barviv a jako pohlcovač CO2. Často bývá používán v hrnčířství, malířství a potravinářství. Energie uvolněná reakcí oxidu vápenatého s vodou bývá používaná jako zdroj tepla k ohřevu speciálních samoohřevných konzerv jídla. Roční světová produkce oxidu vápenatého je asi 130 milionů tun. Největší producenti, USA a Čína, vyprodukují každý přibližně 20 milionů tun. 
O hašeném vápnu:
Při hašení vápna se uvolňuje velké množství tepla, proto vždy sypeme vápno do vody. Lze ho připravit také srážením při směšování vodného roztoku chloridu vápenatého s vodným roztokem hydroxidu sodného. Vzniká též při reakci karbidu vápenatého (CaC2) s vodou za vzniku hořlavého ethynu čili acetylénu (C2H2). V přírodě se vyskytuje jako nerost portlandit, který je ale poměrně vzácný, vyskytuje se ve vulkanických, plutonických a metamorfních horninách. Objevoval se též v hořících uhelných slojích.Je to jedna z mála pevných látek, jejíž rozpustnost ve vodě s rostoucí teplotou klesá. Zahřeje-li se hydroxid vápenatý na B12 °C, parciální tlak vody v rovnováze s hydroxidem vápenatým dosáhne 101 kPa a dochází k rozkladu na oxid vápenatý a vodu. Suspenze jemných částic hydroxidu vápenatého se nazývá vápenné mléko (při menším obsahu vody vápenná kaše). Vodný roztok se označuje jako vápenná voda. Hydroxid vápenatý je středně silná zásada, bouřlivě reaguje s kyselinami a v přítomnosti vody poškozuje mnoho kovů.
Hašené vápno má velice pestrý kolorit využití. Používá se mj. jako součást malty a omítek, pro separaci cukru z cukrové třtiny, v kožedělném průmyslu k neutralizaci kyseliny, činění koží a flokulaci odpadních vod, v akváriích pro přidávání biologicky dostupného vápníku pro organismy jako jsou řasy, plži nebo koráli, též pro zvýšení pH vody, jako plnivo v petrochemickém průmyslu při výrobě tuhých olejů nebo při výrobě brzdových destiček atd. atd. atd.
O keši:
Finálku najdete na N50° 06.(A-B-1)(B)(A-B-1) E15° 32.(A-B-1)(A-B-2)(A-B). Šťastný lov!
Click to verify coordinates
Informace o krabičce:
Místo: 1.
Logbook: 1.
Krabička: 1.
Počet zmizení: 0
Poslední kontrola: 20.4.2018