Osobnosti HK (Velke namesti) Multi-cache
Osobnosti HK (Velke namesti)
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Kratka multicache venovana osobnostem spjatym s Hradcem Kralove, ktere jsou nám pripominany na pametnich deskach. Tato druha kes z tematicke serie vas provede po Velkem namesti.
N 50°12,582
E 15°50,107
Prochazku zacnete zhruba na hranici mezi Malym a Velkym namestim, nedaleko pametnich desek z minule kese Osobnosti HK (Male namesti).
Stojite u rodneho domu Josefa V. B. Pilnacka, hradeckeho podnikatele a dlouholeteho starosty mesta. Jak je situovan medailon na desce? Pilnacek se diva:
vlevo -> A=2
na vas -> A=4
vpravo -> A=5
N 50°12,581
E 15°50,101
Druha deska vam predstavi cloveka, ktery sice nebyl hradecakem, ale mesto si z jistych duvodu oblibil, Ludovita Stura. Kterym slovem ho oznacili tvurci desky?
vlastenec-> B=0
bojovnik-> B=8
zachrance-> B=2
N 50°12,515
E 15°49,882
Nyni se presunte na druhou stranu namesti ke katedrale Sv.Ducha. Naleznete desku venovanou Karlu Rokitanskemu, jednomu z nejvyznamnejsich lekarskych odborniku sve doby. Zjistete kde byla deska zhotovena (v pravem dolnim rohu) :
Viden -> C=9
Praha -> C=0
Chrudim -> C=5
N 50°12,506
E 15°49,826
Na dalsim miste najdete jednu z mnoha desek venovanych obetem 2. svetove valky, zde Janu Cernemu, probostu katedralni kapituly. Zajima vas, kde zemrel:
Wurzburg -> D=2
Osvetim -> D=3
Dachau -> D=4
N 50°12,570
E 15°49,852
V podloubi za Bilou vezi se nachazi pametni deska vyznamneho ceskeho matematika a buditele, Stanislava Vydry. Jak byl oznacovan:
myoxus bohemus-> E=3
cordatus bohemus-> E=9
garrulus bohemus-> E=6
N 50°12,607
E 15°49,865
Poslední zastávka vas privadi k domu, kde se narodil Josef Liboslav Ziegler. (Deska je trochu vyse) Jaka je barva domu, na kterem je deska:
zluta -> F=6
bila -> F=8
cervena -> F=4
Zjistene udaje vlozte do tohoto vzorce:
N 50°12,BFA
E 15°49,ECD
Nyni uz nezbyva nic, jen si dojit pro finalku, ktera je sice trochu dal, ale zavede vas na misto spjate s dalsi vyznamnou osobou mesta.
Zajemcum, kteri by chteli vedet o navstivenych osobnostech vice, poslouzi snad jejich nasledujici predstaveni.
Josef Vaclav Bohuslav Pilnacek (1877-1949)
Josef Vaclav Bohuslav Pilnacek se narodil 21. unora 1877 v Hradci Kralove v rodine majitelu tovarny "J. Pilnacek, prvni kralovehradecka tovarna na mydlo", ktera vyrabela uz pred prvni svetovou valkou svicky, mydla, vonavky i sodu. Sklady mela v Praze-Karline i ve Vidni a zamestnavala desitky lidi z Hradce Kralove. Josef Vaclav patril ke ctvrte generaci, ktera tuto podnikatelskou cinnost v Hradci Kralove rozvijela. Studoval na hradeckem gymnaziu a chrudimske obchodni akademii. Nasledoval studijni pobyt v nekolika evropskych prumyslovych podnicich. V roce 1904 dostal prokuru, to jest plnou moc k provozovani rodinneho podniku, pozdeji, ve svych 35 letech se stal spolecnikem a postupne se svym otcem vybudoval vyrobni areal na Pospisilove tride. V roce 1929 souhlasil s nabidkou, aby se po odchodu Frantiska Ulricha uchazel o misto starosty. Po urcite dobe rozvazovani sveril rizeni podniku svemu synovi a rozhodl se venovat praci pro rodne mesto. Pilnackovou zasluhou nebyla uzavrena koncepce budovani mesta. Naopak stavebni aktivita pokracovala ve smyslu urbanistickych zameru dle regulacniho planu z 80. let 19. stoleti. A tak Vaclav Rejchl vyprojektoval budovu Krajskeho soudu (postavena v letech 1933-34) a novou nadrazni budovu. V ni vyrostl Postovni a telegrafni urad architekta Frantiska Komarka. Liska realizoval stavbu mestskych lazni s prvnim umelym vlnobitim v republice. Gocaruv zak Jan Rejchl zase vyprojektoval budovy Sklarskeho ustavu, Prumyslove skoly stavebni a budovu Sboroveho velitelstvi Simkove ulici (dnes Lekarska fakulta). V roce 1933 realizaci Pospisilova pomniku splatilo mesto svuj dluh vuci tomuto muzi. O rok pozdeji bylo v Jiraskovych sadech odhaleno sousosi Soutok Labe a Orlice od hradeckeho sochare J. Skody. V Jiraskovych sadech instalovan starobyly pravoslavny kostelik. Mnoho planu nemohlo byt pro neprizen doby dokonceno. Dlouholety starosta, ktery se nevzdal zodpovednosti za vykon verejne funkce ani za slozitych pomeru okupace, se v zaveru sveho zivota dockal pouze nevdeku. V urade byl dlouhych 13 let - od roku 1929 do roku 1942. Zemrel za podivnych okolnosti 11. kvetna 1949, kdyz byl v Hradci Králove prepaden a utlucen k smrti. Vrazda, ktera mela podle historiku politicky podtext, nebyla nikdy objasnena.
Ludovit Stur (1815-1856)
Stur se narodil v obci Uhrovec nedaleko Trencina. Spolu s Miloslavem Hodzou a Jozefem Hurbanem byl hlavnim iniciatorem jazykove odluky. Byl pronasledovan madarskou vladou pro panslavisticke smysleni. Ve svem spise z roku 1846, který nazval "Narecja slovenskuo alebo potreba pisanka v tomto nareci", vylozil duvody, ktere ho vedly k vytvoreni spisovne slovenstiny. "Povinnosti kazdeho slovanského naroda je aby si vytvoril vlastni osobitou kulturu, ktera se nejdokonaleji projevuje v jazyce" to bylo jeho motto, a tim se ridil. Co spojovalo Stura s Hradcem? Da se rici, ze Sturuv pobyt zde byl osudovy. V roce 1840 se tu poprve zastavil behem zpatecni cesty domu na Slovensko z dvouleteho studijniho pobytu v Halle. V Hradci Kralove byl hostem Jana Hostivita Pospisila, a zde se zamiloval do Pospisilovy dcery Marie. Sve city k Marii vyjadril Stur i ve svých versich, elegickych basnich "Vzplanuti. Tuzba. Rozzehnani." Tato laska ho inspirovala v jeho tvorbe po cely zivot.
Karel Rokitansky (1804-1878)
Narodil se v Hradci, jeho zivot vsak probihal za hranicemi ceskych zemi. V roce 1844 se ve Vidni stal profesorem patologicke anatomie. Od roku 1869 zde az do konce sveho zivota pusobil jako prezident Akademie ved. V letech 1852-1853 byl jako prvni lekar zvolen rektorem Videnske univerzity, byl zde tez i prvnim dekanem-lekarem (tuto funkci zastaval celkem ctyrikrat). Od roku 1850 byl tez dozivotnim prezidentem Vídenske lekarske spolecnosti. Zavedl uzivani titulu MUDr. Je povazovan za nejvetsiho makroskopickeho patologa-diagnostika v historii. Za svuj zivot ucinil radu objevu chorob a vrozenych anomalii. Sve zkusenosti shrnul do trídilne ucebnice patologicke anatomie. Synove Karel (1839-1898) a Prokop (1842-1928) byli tez lekari. Karel Rokitansky pusobil od roku 1895 jako radny profesor na klinice porodnictvi ve Styrskem Hradci, Prokop Rokitansky vedl od roku 1877 jako radny profesor kliniku interniho lekarstvi v Innsbrucku. Jeho pravnuk Ottokar byl profesorem chirurgie a jeho syn Alexander prednostou kliniky detske chirurgie v Donauspital ve Vidni. Jeho pametni deska byla odhalena v roce 1879 a jejim autorem nebyl nikdo mensi nez Josef Vaclav Myslbek.
Jan Cerny (1871-1944)
Kněžské svěcení přijal 23. 7. 1894 v Hradci Králové, kde studoval v bohosloveckém učilišti. Stal se spirituálem kněžského semináře a docentem katechetiky a pedagogiky. Obětavě pracoval v hnutí katolické mládeže a byl jmenován papežským prelátem a děkanem katedrální kapituly v Hradci Králové. Za okupace spolupracoval s odbojovou skupinou Čin vedenou komunisty. Poprvé zatčen 30. 5. 1941 a obviněn z velezrady. 30. 9. 1941 zatčen znovu, odvezen do Mauthausenu a odsouzen k 2 na půl roku žaláře za "přípravu velezrady".
Stanislav Vydra (1741-1804)
Stanislav Vydra prisel v osmi letech na jezuitske gymnazium v Hradci Kralove. V roce 1757 vstoupil do jezuitskeho radu a byl poslan na dvourocni noviciat do Brna. V letech 1762-64 studoval v Praze na univerzite filozofii a matematiku, kdyz jeho uciteli byli J. Stepling a J. Tesanek. V roce 1765 uz ucil Vydra v Jicine, ale rok na to se stava Steplingovym adjunktem. V roce 1770 ucil opet v Jicine a v letech 1771-72 pusobil jako farar ve Vilimove. V roce 1772 byl jmenovan profesorem matematiky na prazske univerzite a na tomto miste pusobil i po zruseni jezuitskeho radu v roce 1773. V letech 1789 a 1799 byl zvolen dekanem filozoficke fakulty a v roce 1800 rektorem univerzity. V roce 1803 oslepl a kratce na to v roce 1804 umira. Stanislav Vydra prednasel na filozoficke fakulte elementarni matematiku, ktera byla od roku 1752 povinna pro studenty prvniho rocniku filozoficke fakulty a aplikovanou matematiku, ktera byla v roce 1775 zavedena pro studenty druheho rocniku. Vydra byl predevsim pedagog, nikoliv originalni vedec. Po Vydrove smrti vysly zasluhou jeho zaka a nastupce J. Jandery v roce 1806 "Pocatkowe Arytmetyky", ktere mely byt prvnim dilem cesky psane ucebnice elementarni matematiky. Z hlediska historie matematiky je vyznamna prace "Historia Matheseos in Bohemia et Moravia cultae" ktera vysla v roce 1778. Tento spis obsahuje zivotopisy 98 matematiku, fyziku a astronomu v ceskych zemich narozenych a nebo v ceskych zemich pusobicich. Vydru si vybral Alois Jirasek jako jednu z postav dila "F.L.Vek".
Josef Liboslav Ziegler (1782-1846)
Narodil se v Hradci Kralove. Otec mu zemrel brzy a matka se znovu provdala do Chrudimi, proto se tam take stehoval poprve i maly Josef. V Hradci Kralove diky primluve a financni pomoci prefekta vystudoval gymnazium a uz zde byl znamy svym velikym zajmem o historii a literaturu. Pote zacal se studiem filozofie a pak teologie na univerzite v Praze. Soubezne navstevoval prednasky ceske reci a literatury a sam studoval slovanske jazyky. Studium zakoncil 30. srpna 1806 vysvecenim na kneze. Knezske pusobeni zacal jako kaplan v Dobrusce, kde se spratelil s F. V. Hekem, pote byl katolickym knezem v Ceskem Mezirici a v Dobranech. I pozdeji pokracoval ve studiich, a kdyz slozil úspesne zkousky, ziskal uvolnene misto profesora bohoslovectvi na seminari v Hradci Kralove. Seznamil se s radou narodnich buditelu, pujcoval knizky, srovnaval texty svatych pisem vc. hebrejstiny, pustil se do antickych prekladu. Zavadel zpev ceskych pisni na bohosluzbach. Sve pratele presvedcil, aby si pridavali ke svemu jmenu druhe, ceske (vlastenecke). Od roku 1817 zahajil prednasky z jazyka ceskeho a literatury na bohosloveckem seminari v Hradci Kralove. Zacal s publikovanim gramatickych prirucek, rozvijel osvetovou cinnost, prosazoval vydavani i klasiky. V roce 1818 byl mezi zakladajicimi cleny Ceskeho muzea a tehoz roku ziskal doktorat z bohoslovi. V letech 1820-1822 vydal v prazske arcibiskupske tiskarne nekolik cisel sborniku "Dobroslav, aneb rozlicne spisy poucneho i obveselujiciho obsahu v reci nevazane". V oblasti pedagogiky prispel rizenim casopisu "Pritel mladeze" a v seminari zridil pro studenty ceskou knihovnu. Prispival i do jinych tehdejsich casopisu, almanachu "Milozor" a "Milin". ThDr. Josef Liboslav Ziegler byl roku 1826, tedy ve svych 44 letech jmenovan dekanem v Chrudimi misto zesnuleho F. Urbana, proto z Hradce Kralove odesel. V Chrudimi setrval az do sve smrti. V roce 1832 mu byl sveren urad vikare a vrchniho skolniho dozorce na Chrudimsku. Sverene pedagogy vzdelaval nejen v pedagogice, ale take v jazyce ceskem a historii ceskeho naroda. Prekladal z latiny, psal historicke clanky, venoval se zemepisu, filozofii, geologii a vydaval ruzne nabozenske spisy. Ale s magistratem v Chrudimi nebyl zadobre, dokonce byl v tvrdem dlouholetem sporu o nadacni jmeni tzv. Talacovskeho dvora ve meste. Spor vyhral. Presto v novem pusobisti je znam jako zachrance Cereghettiho kroniky. Svou knihovnu ve sve zaveti Chrudimi odkazal, dnes je v Okresnim muzeu. Na pruceli hrbitovniho kostela sv. Michala je pametni deska u Zieglerova hrobu.
Additional Hints
(Decrypt)
iynfrp an qehurz mryrarz