JAN ZEMEK
Jan Zemek se narodil 3. května 1915 ve Vlčnově č. p. 202. Otec Jan byl kovář, matka Františka, rozená Mikulcová byla v domácnosti (zemřela v roce 1916, otec se v roce 1922 znovu oženil). Z obou manželství měl Zemek dva bratry a sestru Ve Vlčnově vychodil obecnou školu a dvě třídy školy měšťanské.
V roce 1928 se rodina přestěhovala do Brna. Zde dokončil měšťanskou školu a nastoupil jako praktikant u zasilatelské firmy Gärstmann a Lindner.
Vojenskou prezenční službu nastoupil 3. října 1935 v Opavě. Zde absolvoval poddůstojnickou školu a v roce 1936 byl povýšen na svobodníka. Ten samý rok podepsal závazek jako délesloužící poddůstojník. Byl převelen do Brna, kde sloužil až do března 1939. Po okupaci Československa nacistickým Německem a vzniku Protektorátu Čechy a Morava vstoupil na vlastní žádost do vládního vojska a byl převelen do Rychnova nad Kněžnou.
V prosinci 1939 se rozhodl opustit protektorát takzvanou Balkánskou cestou vedoucí nejprve přes Slovensko, byl ale zadržen v Maďarsku a v Budapešti strávil několik měsíců ve vězení. Při deportaci zpět na Slovensko se mu podařilo uprchnout. Poté se přes Jugoslávii, Turecko, Řecko a Sýrii dostal do Francie, kde byl v Agde prezentován do československé zahraniční armády. Byl prezentován u 2. roty 2. praporu pěšího pluku jako telefonista-spojař. Po porážce Francie nestihl lodní transporty čs. vojáků do Velké Británie a musel odjet do Afriky - nejdříve do alžírského Oranu, v srpnu 1940 do marocké Casablanky. Jeho další pouť vedla na ostrov Martinique v Antilách a ostrov Dominica. Odtud, se začátkem března 1941 konečně dostal do Anglie, kde se připojil k čs. jednotce. V hodnosti rotného sloužil u 2. pěšího praporu.
V létě 1941 byl vybrán do programu přípravy na nasazení v Protektorátu Čechy a Morava. V rámci této přípravy prodělal od 15. srpna do 7. listopadu 1941 sabotážní kurzy a parašutistický kurz. Byl zařazen spolu s četařem Vladimírem Škachou do paraskupiny SILVER B. Jejich úkolem bylo předat radiostanici s krycím názvem Božena určenou pro odbojovou skupinu ÚVOD.
,,...Potom přišla noc z 28. na 29. prosinec 1941, datum vysazení. Před odletem nás všech sedm ze skupiny Silver A, Silver B a Anthropoid odvezli do Londýna. Bylo nám řečeno, že se s námi přijde rozloučit pan prezident Beneš. Ale ten se tehdy nechal omluvit a místo něho přišel tehdejší ministr národní obrany Sergej Ingr. Před námi se prý už o přelet několikrát pokoušeli, ale vždycky se museli vrátit. Taková operace se mohla provést jedině za dlouhé zimní noci, aby se pilot, který letěl v závěsu za bombardovacím svazem, stačil ještě za šera vrátit nad britské území. Čekaly nás různé úkoly. Skupina Silver B měla za úkol navázat kontakt a připojit se k nějaké ilegální organizaci, podřídit se jí a předat vysílačku. Tak zněl rozkaz. Já byl velitelem, já si ho musel pamatovat. Jenomže žádná organizace neexistovala. Přišli jsme na jednu z adres a dotyčný měl právě zabíjačku. Kategoricky nás odmítl. Druhý se zase odstěhoval někam do Prahy. Měli jsme od poslance Laušmana asi pět adres, ale nikde jsme nepochodili. Ani jsem se těm lidem nedivil, že se tak báli, protože ono se bylo čeho bát. Přicházeli jsme v době, kdy byli Němci na vrcholu svých vítězství. Byli na vrcholu slávy a přesvědčení, že ovládnou celý svět. A my jsme sem v té době přicházeli, abychom tuhle jejich pýchu pomáhali lámat..."
Členové výsadku byli společně s příslušníky výsadků Anthropoid a Silver A vysazeni v noci z 28.na 29. prosinec 1941 z bombardéru Handley Page Halifax Mk.II NF-V (ser. L9613) 138. výsadkové peruti RAF. Chybou navigátora všechny tři výsadky seskočily několik desítek kilometrů od původní oblasti. Silver B byl místo u Ždírce nad Doubravou vysazen u 50 km vzdálených Kasaliček u Přelouče. Zemek dopadá na kraj lesa. Jeho kolega s vysílačkou se zachytí na stromě. Škacha se sice dostane na zem, ale padák zůstane ve větvích. Pomoc najdou u sedláka Chvojky. S jeho pomocí dostanou padák na zem. Vysílačka skupiny Silver B se při dopadu poškodila, Zemek a Škacha pokračovali na kontaktní adresy. Bohužel ani zde se jim nedařilo. Proto se ukryli u Zemkových příbuzných (Zemkovy sestry Růženy a jejího manžela Václava Kozáka) v Brně-Řečkovicích a neúspěšně se pokoušeli navázat spojení s odbojem. Následně vystřídali různé úkryty – především u hostinského Jindřicha Recha, u rodiny Antonína Bohatce (Bohatcovi se stali jedněmi z nejobětavějších spolupracovníků), u zedníka Antonína Cupáka a u Františky Dvorské (sestry paní Bohatcové). Okruh jejich pomocníků nakonec čítal desítky osob.
Poté, co se jim v roce 1942 dostalo gestapo na stopu (první obětí se stal zatčený A. Bohatec), začali opět utíkat. Na různých místech v brněnských částech Řečkovice a Židenice přežívali až do prosince 1944, kdy byl prozrazen úkryt V. Škachy, který pak byl 3. 1. 1945 dopaden gestapem v Ostravě. Jan Zemek zatčení unikl. Ukrýval v Osvětimanech u Kyjova. V březnu 1945 se přidal k partyzánům a účastnil se několika protiněmeckých akcí.
Od prosince 1941 do začátku května 1945 prožil ABCD dnů v ilegalitě a spolu s Otmarem Riedlem příslušníkem výsadku Benjamin se stal jediným parašutistou tzv. první operační vlny z let 1941–1942, jenž vydržel na svobodě.
Po osvobození se prezentoval na MNO. Zůstal nadále v činné službě a byl přidělen k 28. pěšímu pluku a následně k 63. instruktážnímu praporu. Od července 1945 do ledna 1946 byl postupně povyšován až do hodnosti nadporučíka, ale po únoru 1948 se mu jako příslušníkovi západního odboje nevyhnula komunistická perzekuce. Byl zatčen a 24. května 1950 odsouzen na 24 měsíců do tábora nucených prací za údajné ohrožení lidově demokratického státu a budovatelského úsilí. Následujících 14 měsíců strávil ve věznici na Mírově. Po propuštění pracoval v Brně jako strojní zámečník v První brněnské strojírně.
V roce 1990 byl rehabilitován a povýšen do hodnosti podplukovníka. Zemřel 6. července 1994 v Brně.
Vyznamenání:
1944 – Pamětní medaile československé armády se štítky Francie a Velká Británie
1944 – Československý válečný kříž 1939
1944 – Československá medaile za zásluhy I. stupně
1944 – Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
Zdroj: Wiki, Kmenový list, vlastní bádaní autora projektu Geo Výzva didius.falco
KE KEŠI:
ABCD – Wiki ví, E – najdi ve Vlčnově parcelu,kde stál rodný dům pana podplukovníka. Před ní je rozvaděč. Velké černé číslo v levém horním rohu je E. Pokud v průběhu stavby nebude náhodou rozvaděč vidět, číslo lze odvodit od sousedního rozvaděče.
N48°59.(A)(E+A+C)(D+E) E017°35.(D+E+B)(A+C)(A+D)
Keš lze odlovit skoro drive-in, milovníky procházek čekají od místa E ke keši cca 4 kilometry, odměnou budou pěkné výhledy.
CWG: první nálezce čeká mimo nehynoucí slávy i FTF sada. V krabce jsou naše CWG určené na výměnu a CWG Jan Zemek, které si úspěšní lovci můžou vzít bez nutnosti výměny a stejně tak i CWG keše Josef Bublík GC938D3 pro ty, kteří již tuto keš odlovili, případně se na její odlov chystají v nejbližší době!
