|
Ceský hydrometeorologický ústav (CHMÚ) oslavil v
roce 2004 padesáté jubileum sloucení hydrologie a meteorologie do
spolecné služby v nove zrízeném Ceském hydrometeorologickém
ústavu. Až do roku 1954 se oba obory vyvíjely samostatne v
rozdílných institucích, podobne jako je tomu dosud ve
vetšine clenských zemí EU. Vytvorení hydrometeorologické
služby zvýšilo zejména kvalitu a efektivitu cinností
vyžadujících úzkou soucinnost meteorologu a hydrologu. V roce
1967 byla cinnost ústavu rozšírena o problematiku ochrany
cistoty ovzduší. Všechny tri oborové úseky se v
prubehu let kontinuálne rozvíjely a rozširovala se jejich
odborná nápln i úroven. Soucasnou nápln a rozsah cinností vymezuje
Ministerstvo životního prostredí ve zrizovací listine, vcetne
aktuálních dodatku.
Obdobným zpusobem v šedesátých letech minulého století
vzniklo samostatné pracovište hydrometeorologického ústavu v
Plzni. Nejprve, jako pracovište s jednoúcelovým zamerením na
hydrologické predpovedi, cítající dva pracovníky, jehož sídlo
bylo v historických prostorách Vodárny v Plzni na Homolce. Vzniku
tohoto pracovište predcházelo rozhodnutí ze dne 1.2. 1962,
kdy se stal Ing. Vlasák prvním pracovníkem CHMÚ s úkolem vytvorit
regionální pracovište. Vznik tohoto pracovište, s
oficiálním názvem Hydrologické prognózní stredisko, je pak datován
k 1.5. 1962. ješte v léte téhož roku bylo stredisko
posíleno o dalšího pracovníka.
V záveru 60. let se tato hydrologická skupina presídlila do budovy
cistírny odpadních vod v Plzni na Jatecní ulici, avšak
již pod názvem Krajské predpovední a vodohospodárské
informacní stredisko. Stále se jednalo o malou skupinu zamerenou
pouze na oblast hydrologie. Již v této dobe pod vedením Ing.
Zdenka Bartáka, s nímž je úzce spjata celá historie plzenské
pobocky.
Puvodní tríclenná skupina se v 70. letech rozšírila o 4
pracovníky, kterí sídlili v pronajatých prostorách v Radcické
ulici. Od té doby mela pobocka dve odloucená
pracovište.
V roce 1980 rozhodlo vedení CHMÚ o zrízení samostatné pobocky v
Plzni s cílem lokalizovat obe organizace do stejného místa.
Požadavek na vetší prostory byl realizován jen cástecne
a na Denisovo nábreží se v polovine roku 1984 stehovala jen
skupina pracovníku z Jatecní ulice. Osazenstvo z Radcické ulice a
nove vznikající oddelení stanicní síte se pak stehovalo do
Malostranské ulice. V roce 1986 mela pobocka již 18
pracovníku.
Cinnost pobocky se postupne rozšírila a do její péce
prešly v roce 1987 i profesionální meteorologické stanice v
Západoceském kraji (stanice Karlovy Vary, Mariánské Lázne, Cheb a
Primda). Díky tomu v roce 1989 narostl pocet pracovníku na
46.
V roce 2002 však pracovište v Malostranské ulici
zasáhla povoden a znicila celé prízemí. V této dobe se však
již intenzivne pripravovala výstavba nové profesionální
meteorologické stanice, která by svými údaji vyplnila "bílé místo"
na mape mezi Karlovými Vary, Chebem, Primdou, Kocelovicemi a
Churánovem. Bylo nalezeno 9 lokalit v okrajových cástí Plzne.
Následovala celá rada jednání, která výber postupne zužovala.
Až dne 3.3.1998 padla volba na lokalitu Mikulka. Samozrejme,
že vše nabylo tak jednoduché, dukazem je skutecnost,
že celá príprava až do zahájení stavby trvala více
než 5 let.
Stavba byla zahájena 10.12. 2002. Avšak ani samotná její
realizace nebyla jednoduchá. Nejprve musely být preloženy
kabely Telecomu. Problémy pokracovaly pri zakládání stavby, kdy v
prípravné etape provedený geologický výzkum odhalil v cásti pozemku
nevhodné podloží a muselo dojít ke zmene projektu.
Když už stavba vystupovala ze zeme, bylo dne 22.5. 2003
provedeno trochu opoždené položení základního
kamene.
V samém záveru výstavby zkomplikovala predávání stavby ješte
bourka s prutrží mracen. Po odstranení následku malé prírodní
katastrofy, dokoncení interiéru a sadových úprav kolem budovy
následovala príprava celého objektu k slavnostnímu otevrení, které
probehlo dne 1.7. 2004. V týž den zacala pravidelná merení na
profesionální meteorologické stanici. Dne 27.7 2004 byla z nového
pracovište vydána první predpoved pocasí a v prubehu srpna
se rozbehl provoz pobocky naplno.
Dne 17.3. 2005 byla budova provozní pobocky CHMÚ nominována do
souteže Stavba roku Plzenského kraje, titul však
nezískala.
|
|
 |