Chatova osada Novy Svet Mystery Cache

Na uvedenych souradnicich kes nehledejte. Nachazi se zde jen misto, kde muzete zaparkovat vas geovuz.

Tato kes Vas provede chatovou osadou Novy Svet, ktera vznikla v 70. letech 20. stoleti. Prvni chatky vyrostly nejblize uvodnich souradnic. Vydate-li se dale po hlavni ceste napric osadou, muzete pozorovat, jak se postupne meni raz chat. To proto, jak se menila architektura vikendovych sidel v prubehu nekolika desetileti. A proc tu vubec chatova osada vznikla? To se prave nyni dozvime.

V dobach davno minulych, kdy lesy byly hlubsi, cesty spletitejsi a venec burtu byl venec burtu, tahla se paseracka stezka z Nemec do Cech. Jelikoz pohodlna trasa souteskou podel Labe byla plna financu a drabu, paseracka stezka vedla pres hluboke lesy kolem soucasnych Arnoltic. Na miste, kde nyni stoji chatova osada Novy Svet, rostl v onech dobach ovocny sad. Toto misto vyuzivali paseraci k odpocinku tel zemdlenych po dlouhe ceste. Byla to jejich oaza klidu, nikdo jiny se sem vstoupiti neodvazil. Vsichni trpeli bazni velikou a respektem pred jejich straslivymi zevnejsky. Zvlaste pak z jejich vudce - paseraka Rudolfa Hermanna. Prochazivse opakovane zdejsim sadem, oblibil si jej natolik, ze se jal jednoduchy srub zde postaviti (wp1). I ostatni vidivse ve srubu v prubehu dlouhe cesty vec vyhodnou, napodobili prikladu sveho vudce, a tak bylo vidno vyrustati dalsi sruby, jeden vedle druheho, jako houby po desti. Dnes je mozno na puvodnich zakladech Rudolfova srubu chatku c.ev. 6A1 spatriti.

V rokline pod chatami line se potok Sucha Kamenice, drive se na (wp2) rozlevav v maly rybnik. Tato sladkovodni perla byla paseraky s oblibou vyuzivana k osvezeni tela i ducha a vhodne tak doplnovala misto odpocinku ve zdejsi osade. Z vdecnosti ke zdejsimu mistu nechal Rudolf vybudovati dvoukaskadovy kamenny vstup do udoli, v poctu BC schodu.

Casem Rudolf timto ne zcela kalym zpusobem nabyl majetku vyznamneho, a tak jej pojala neduvera k lidu veskeremu, sve druhy nevyjimaje. A proto pred ostatnimi se vzdy na okamzik ztrativse, cast sveho vydelku z pase ukryl. Nikomu o sve tajne skrysi nerekl, ale toho se nenadal, jaky strasny konec mu osud prichysta.

Rudolf Hermann hnan svou neduverou k veskerenstvu, chca mit dokonalou jistotu o svem bezpeci, a to i na miste sveho oblibeného odpocinku, jal se rozhlednu zbudovati. K cemuz zdejsi dominanta – rozlozity a prevysoky buk (wp3) - mu poslouziti byla. Rozhlednu, kterou si zde vybudoval, jiz nyni pripomina jen samotny parez buku. Konstrukce posedu se opirala o D kmenu buku (nyni jiz posed spatriti vam dovoleno nebude, zato drivejsi vzrostle kmeny podle parezu lehce spocitavse, vysledek si dukladne poznacte).

Ovocny sad bylt pro paseraky mistem oblibenym, casto zde travili i vice dnu. Proto bylo treba si zver obstaravati a spizirnu (wp4) si vytvoriti. Aby do spizirny tolik slunko nepalilo, vysazel Rudolf Hermann se svymi kumpany E cernych borovic vukol, jejichz sazenice po Labi az z Nemec dovezeny byly. Nyni muzete najit v okoli cca 20m od spizirny posledni potomky onech cernych borovic. Kupodivu jich nyni roste stejny pocet, jako jich bylo Rudolfem Hermannem vysazeno.

Aby zver se pasla v blizkosti sadu, bylo treba taktez krmivo obstaravati. Na (wp5) naleznete soucasny krmelec, ktery stoji na miste, kde kola puvodniho Hermannova zebrinaku pod těžkou paší odpadla. V blizkosti onoho krmelce je parez na sul pro zver, o prumeru F0cm (meri se uzsi strana parezu).

Takto dny a tydny ubihaly a paserakum se krasne zilo. Rudolf Hermann zastavivse se jednoho krasneho cervnoveho dne opet na svem srubu, jal se opet cast sveho vydelku z pase ukryti. Znenadani se vsak zvedla vetrna boure takove sily, ze vetve ba i cele stromy a kusy strech povetrim letati bylo vidno. Hermann vsak odmitaje se sveho planu vzdati, pokracoval i pres rozbourene zivly. Nebylo mu vsak dano, naposled pred smrti svuj poklad spatriti. Az druheho dne rano byv objeven svymi spolubratry, jiz nejevil znamky zivota, nebot tezka vetev jej primo do spanku prastila byla. Jedine, co u nej bylo nalezeno, byl poskladany pergamen se zdanlive nesmyslnymi cisly.

A jelikoz jeho spolubratri rozumu toliko nepobrali, aby tuto sifru rozlustili, poklad se v nezmenene podobe dochoval do dnesnich dnu na souradnicich

N 50^o5(E+B-C),[(C-B)(E-A)E]´

E 014^o1C,[(F-2*D)(A+B)(B+F)]´

A na vas mili kaceri nyni lezi ukol nelehky, celym pribehem, chatovou osadou i zkouskou z logiky se probrati a snad i pokladu dociliti. K objasneni teto zahady je treba nejen z indicii spravne misto ukrytu stanoviti, nybrz take tajny kod 4ciselneho zamku vyresiti!

Toto jest pribeh smysleny a jakakoliv podobnost postav, udalosti ci mist je ciste nahodna!

Keska je zamerena na vydelek z paserakova lupu, proto je tematicky zamerena na mince a "drahe" kameny, pripadne geocacherske cennosti, jako jsou TB, GC, CWG. Ostatni nevhodne predmety budou odstranovany!

Pokud budete pri lusteni one lehke hadanky s ciselnou kombinaci zamku neuspesni a jiz bezradni natolik, ze o pouziti hrube sily budete uvazovat, radeji se mi ozvete a ja Vas v zajmu zachovani celistvosti kesky v lusteni spravnym smerem popostrcim...!