Polom ze svahů Dřevěné hole
Polom (německy Fallbaum) patří mezi hory, které dávají Šumavě pověst pohoří oblých tvarů. Rozměrný masiv s drobnými tisícovkami na jeho svazích vyplňuje prostor mezi Železnou Rudou a bývalou Hůrkou. Hřebenová část vystupující nad 1200 metrů je dlouhá 3 kilometry a vystupují z ní dva hlavní vrcholy. Keška vás přivede na nižší vrchol.
Jihovýchodní vrchol Polomu vystupuje do nadmořské výšky 1291,4 metrů (waypoint R1). To je o pouhé čtyři a půl metru méně než severozápadní vrchol, který leží o 700 metrů dále na severozápad. Protože jsou oba vrcholy dostatečně vzdálené a též oddělené přibližně 20 metrů hlubokým sedlem, jsou oba považovány za hlavní vrcholy Polomu. Prakticky stejná výška, podobný tvar a nyní i shodně chybějící porost, dělá z obou vrcholů dvojčata. Nadmořská výška řadí jv. vrchol na 24. místo mezi nejvyššími tisícovkami na české Šumavě a na 65. místo mezi tisícovkami celého Česka.
Oholený vrcholový hřeben, jihovýchodní vrchol uprostřed
V dobách existence vojenského výcvikového prostoru Dobrá Voda, v němž se Polom nacházel, dorostl na hřebeni souvislý převážně smrkový les. Hřeben při pohledu od Železné Rudy či Pancíře vypadal jako vysoká a tmavá hradba. Smrkové porosty hřebenové části však kompletně vzaly za své 18. ledna 2007 při orkánu Kyrill. Hora stála v cestě silným větrům a dala plně poznat přiléhavost svého jména. Moře zlomených pahýlů a kořenové vějíře vývratů, ponechané na svém místě pro zachování živin další generaci lesa, vytváří neuvěřitelné kulisy podél celé hřebenové cesty.
Výhled na Křemelnou přes údolí Křemelné
Zbytky lesa a vyrůstající nový les mírně omezují téměř kruhový výhled, který orkán Kyrill připravil. Doporučujeme vylézt na pevný kmen některého z vyvrácených stromů či jejich křížení a pak pohlédnout na hřebeny Železnorudska jako Královský hvozd, Pancířský hřeben či hřeben s Velkým Javorem v Bavorsku. Na východní straně uvidíte na šumavské Pláně včetně hraničních velikánů či široké údolí řeky Křemelné.
Meteorologická stanice
Ač jsou oba vrcholy Polomu šumavskou divočinou, na jihovýchodní vrchol se moderní technika dostala. Necelý rok po orkánu Kyrill umístila Správa NP a CHKO Šumava na skalku blízko jihovýchodního vrcholu automatickou meteostanici (waypoint R3), druhá byla instalována na blízký hraniční vrchol Debrník. Umístění těchto stanic navazuje na probíhající sledování šumavských rašelinišť. Spolu s dalšími stanicemi na území národního parku slouží k monitorování množství srážek, teplot, rychlosti a směru větru. Data jednou umožní lépe pochopit vztahy mezi dopadajícími srážkami a odtékající vodou v oblasti, kde pramení významné české řeky.
Na informační tabulce (waypoint R2) věnované stanici se dozvíte, že stanice měří spolehlivě především od jara do podzimu, ale měření teploty a vlhkosti vzduchu je přesné i v zimě. Zaznamenávají se naměřené hodnoty teploty vzduchu ve výšce 30 cm a 2 metrů, ve stejných výškách i relativní vlhkosti, ve 2 metrech rychlost a směr větru, dále množství vodních srážek, teplota půdy na povrchu, v hloubce 15 cm a 30 cm. O obsluhu měřidel a sběr dat se stará řídící jednotka M4016 společnosti Fiedler-Mágr, která je nabíjená baterií dobíjenou solárním panelem. Naměřená data jsou přenášena prostřednictvím GSM sítě a dostupná na Internetu. V současnosti jsou data především sbírána, nejsou nijak průběžně vyhodnocována a proto nejsou zjištěny průměrné či extrémní hodnoty teplot vzduchu či srážek.
Meteostanice a Debrník v pozadí
Žádné části meteorologické stanice se nedotýkejte a nijak neovlivňujte její měření. Stanice je odlehlá a servis je o to komplikovanější, zároveň zjištěné hodnoty mohou posloužit ke zpřesnění povodňových modelů, což se týká i vás.
Kudy ke krabičce
Odkudkoliv je to na jihovýchodní vrchol Polomu pěkný kus cesty. Co se nabízí:
Od Nové Hůrky: Z parkoviště (waypoint P1, streetview) se po modré značce vydejte na bývalou Hůrku, odsud po silničce či žluté značce na rozcestí V Zátočině (waypoint T1). Pak pokračujte po červené značce až za odpočívadlo Pod Polomem (waypoint R4), kde u poslední tabule Tetřeví naučné stezky (waypoint T3) odbočíte na neznačenou cestu vedoucí na vrchol. Vzdálenost necelých 7 km, převýšení 400 metrů, cyklisté mohou dojet až k poslední tabuli naučné stezky na kole, dál jen pěšky.
Od Železné Rudy či Alžbětína: Od bývalého zámku Debrník (waypoint T2) stoupejte po červené značce až do sedla mezi Polomem a Debrníkem, kde u poslední tabule Tetřeví naučné stezky (waypoint T3) odbočíte na neznačenou cestu vedoucí na vrchol. Pokud připočtete cestu k zaniklému zámku, je délka trasy přibližně 8 km, převýšení činí 500 metrů, cyklisté mohou dojet až na kole na konec NS, dál je možné jít pouze pěšky.
Jihovýchodní vrchol a jeho vedlejší vrchol ze svahů Ždánidel
Od Gerlovy Huti: Na této cestě budete jistě potřebovat mapu, není nijak značená a v některých místech nemusí být ani znatelná. Od parkoviště u rozcestí Hůrecká silnice (waypoint P2, streetview) se vydejte na neznačenou silničkou směřující k jihovýchodu. Na druhém větším rozcestí odbočte na Gerlovu cestu, po které budete stoupat po východních svazích Sklářského vrchu až ke křížení s bývalou signálkou. Odbočíte vlevo, ale po několika metrech chůze po signálce odbočíte vpravo a začnete stoupat na Polom, jen po zhruba 750 metrech odbočíte na cestu vedoucí až na severozápadní vrchol Polomu. Odtud přes sedlo dojdete až na jihovýchodní vrchol. Vzdálenost necelých 5 km, převýšení okolo 380 metrů, cyklisté na tuto cestu nemohou. Waypointy trasy jsou uvedeny u keše Polom.
Národní park Šumava
Keš je umístěna na území Národního parku Šumava, v části volně přístupné veřejnosti. Při svém pobytu buďte k přírodě ohleduplní: chovejte se tiše, odnášejte si své odpadky, zapomeňte na rozdělávání ohně a v lesích vynechte i kouření. Květiny, stromy a veškeré živočichy nechte růst a žít, jsou tu doma a mnoho z nich patří mezi ohrožené. S kolem jezděte jen po silnicích a vyznačených cyklostezkách, kdekoliv jinde sesedněte. Pohybujete-li se mimo značené či zpevněné cesty, jděte tak, aby příroda po vaší návštěvě zůstala stejná i pro další návštěvníky. Respektujte I. zóny národního parku chránící nejcennější a nejstabilnější území s přirozenými ekosystémy a vstupujte do nich jen po vyznačených cestách. Děkujeme!
(kopie listingu)