Vítejte u řeky Ostravice, kde vás čeká pohodová earthkeška. Uvidíte krásné peřeje, které jsou jednoduše dostupné z turistické trasy a z cyklostezky.
Skalní výchozy, které vytvářejí peřeje, jsou významnou geologickou lokalitou. Je zde odkryta oblast kontaktu dvou příkrovových jednotek karpatského flyše.
Předmětem ochrany území jsou vrstvy různých tvrdých lavic pískovců a slepenců, které vytvořily překážky na řece Ostravici a zapříčinily vznik soustavy peřejí a kaskád. Poslední stupeň z této soustavy v pravé části koryta má charakter vodopádu, jehož výška dosahuje dvou metrů. Přes tento vodopád však neteče všechna voda v Ostravici, část vody protéká levým ramenem. Proto je velmi sporné, zda je vodopád Ostravice nejvodnatějším vodopádem u nás, nebo jestli je to vodopád Jizery, kterému vodu ubírá sousední elektrárna.
V nesouvislých skalních výchozech v korytě řeky je možno sledovat v délce několika kilometrů charakter příkrovové stavby karpatského flyše. Chráněné území je vymezeno v okolí násunové plochy slezské příkrovové jednotky na podslezskou, která vystupuje v tzv. frýdlantském tektonickém okně. Podslezská jednotka je zastupována frýdeckým souvrstvím prachovitých vápnitých jílovců, které jsou hnědavě šedé, světle slídnaté. Hornina je intenzivně provrásněna. Slezská příkrovová jednotka je zastoupena výrazně flyšovým těšínsko-hradišťským souvrstvím stáří spodní křídy. Flyšové sekvence mocností jsou složeny z modrošedých jemně až středně zrnitých vápnitých drobových pískovců a tmavě šedých vápnitých jílovců. Ve vápnitých jílovcích byly nalezeny mikrofosilie.
Tok lemuje lesní porost s převládajícím javorem klenem (Acer pseudoplatanus), olší lepkavou (Alnus glutinosa) a jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior). Nevítaným druhem je nepůvodní křídlatka japonská (Reynoutria japonica), která se rychlostí invaze šíří podél toku.
Ostravici trvale obývá vranka pruhoploutvá (Cottus poecillopus). Na březích můžeme zahlédnout užovku obojkovou (Natrix natrix). V dutinách strmých břehů hnízdí skorec vodní (Cinclus cinclus). Své pobytové značky tu pravidelně zanechává vydra říční (Lutra lutra).
Lokalita je názorná a ojedinělá jak rozsahem tak snadnou dostupností, je vhodná pro exkurzní účely a rovněž pro další studium. Po povodních v roce 1997 je koryto řeky mimořádně obnažené po odplavení usazenin.
Úkoly
Na souřadnicích kešky vás bude čekat několik úkolů.
- Odhadněte šířku řeky v místě, kde je šířka největší (pod vodopádem, viz foto).
- Z blízké cedule zjistěte, v jakém roce bylo místo vyhlášeno jako přírodní památka.
- Co je to flyš?
- Proč se peřeje vytvořily právě zde? Někdy odpovídáte, že je to těmi skalními výstupy. To je sice pravda, ale to vidí každý. Otázka je myšlena, proč jsou zde ty skalní výstupy?
- Prohlédněte si i krásně vystupující vrstvy na druhém břehu (pravý břeh). Jaký sklon mají tyto vrstvy?
Info
- Uděláte nám radost, když připojíte fotku peřejí. Bude zajímavé porovnávat fotky při různých stavech vody nebo v různých ročních obdobích.
- Napřed pošlete odpovědi, potom teprve logujte.