Skip to content

nadrazi Chotebor Multi-cache

This cache has been locked, but it is available for viewing.
Hidden : 7/8/2010
Difficulty:
3 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size:   regular (regular)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Celá délka procházky nemá víc jak 1 km. Dá se zvládnou za 30 minut. Maximální cas by mel být 1:30 i s hledáním finále.

Keš je zařazena do projektu


Tato Multi keš Vás zavede na nádraží Chotebor 549 m. n m., které se nachází na trati císlo 238 z Havlíckova Brodu 422 m. n .m . do Pardubic-Rosice n . Labem. Na trati je prekonáno celkem slušné prevýšení 120 m.
Nenajdete zde nic zvláštního co by na jiném nádraží nebylo, je myšlená pro zkrácení casu pri cekání na vlak, prípadne pro pobavení a jako další odlovený bod :)

Na úvodních souradnicích je možné nechat svoje geovozidlo.

V roce 2011 zde probehla výstavba autobusového terminálu a rekonstrukce železnicní budovy s kolejištem.

Z historie železnicní trate Pardubice - Rosice n.Labem - Havlíckuv Brod
 

Nádraží v Chotebori minulost..

V roce 2006 oslaví námi popisovaná trat již 135 let svého trvání. Proto si pripomenme neco málo z její historie.
Mesta jižne od Pardubic se dožadovala železnicního spojení již v šedesátých letech devatenáctého století. Byla to zejména Chrudim, Hlinsko a Chotebor. Puvodní plány byly na trat spojující Pardubice s Jihlavou. Další projekt sledoval propojení Znojma s Pardubicemi. Nakonec byla vydána koncese na trat v dnešní trase do Nemeckého Brodu.
První výkop zacal stavbu dráhy u Hlinska 15.8.1868. Na Chrudimsku byla stavba slavnostne zahájena 16. listopadu téhož roku. Mechanizace na stavbe nebyla skoro žádná, jen krumpáce, lopaty, drevená kolecka a konské povozy. Celá stavba, krome nekolika mostu a zárezu, nevyžadovala žádných velkých zemních staveb. Dráha nevycházela prímo z Pardubic, ale z nedalekých Rosic. Zde proto vznikla nove situovaná stanice a puvodní Pardubicko-Liberecká dráha byla preložena o nekolik stovek metru severneji. Patnáct let starý drevený most pres Labe nahradila železná príhradová konstrukce, která sloužila svému úcelu více než 90 let. Most nesl dve koleje. Spolecnost Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB), které dráha patrila, postupovala pri výstavbe velmi rychle.
V kvetnu 1871 byla vetšina staveb na trati hotova a dne 1. cervna 1871 došlo k zahájení verejné dopravy na celé trati. Pro Chrudim nastal slavnostní den už 29.4.1871, kdy dojel z Rosic n.L. první vlak tažený parní lokomotivou. První vlak z Chrudimi do Brodu pak vyjel až 16.5.1871. Na celé trati se nacházely jen tyto stanice : Nemecký Brod, Rozsochatec, Chotebor, Ždírec-Krucemburk, Hlinsko, Skutec, Chrast, Slatinany, Chrudim a Rosice.
Pocet vlaku, které byly smíšené (tj. osobní + nákladní dohromady) byl na pocátku provozu velmi nízký. Celkem dva páry vlaku denne. Už v roce 1873 si lidé stežují, že spoje v Pardubicích nenavazují. Roku 1883 je otevrena zastávka Medlešice a v roce 1888 Jesencany. V roce 1892 doprava posílila na celkem 5 páru vlaku, z toho dva osobní, dva nákladní a jeden smíšený. O dva roky pozdeji (1894) byla z Nemeckého Brodu otevrena trat do Humpolce, která se stala soucástí spolecnosti ÖNWB. Následovalo pripojení Policky (1897). A po dvou letech se pripojily chrudimské místní dráhy v Chrasti a spojovací kolejí v Chrudimi. V roce 1890 mela trat k dispozici 17 lokomotiv. Od 1.1.1908 došlo výnosem rakouského státu k zestátnení trate. Otevrena byla zastávka v Zajecicích (1909). Nové zastávky Brevnice a Vrbatuv Kostelec se obe obce dockaly roku 1911. Rok 1917 prinesl rozšírení kolejište v Chotebori. V dubnu 1919 vznikla zastávka ve Stružinci.
Od nového jízdního rádu 1921 CSD zavedly prímý rychlík spojující Liberec s Nemeckým Brodem. Pocínaje rokem 1928 byly zavedeny prímé rychlé motorové vlaky Pardubice - Chrudim. Koncem 30. let v souvislosti s expanzí fašismu v Nemecku a možného ohrožení CSR se prikrocilo k modernizaci trate. Bylo prodlouženo kolejište v Chrasti. Totéž následovalo v Rosicích, které od roku 1924 nesou název Rosice nad Labem. V srpnu 1936 zacaly stavební práce na zdvojkolejnování úseku z Nemeckého Brodu do Golcova Jeníkova. V následujícím roce pak zacala výstavba seradovacího nádraží Nemecký Brod. Ve Skutci (dnes Ždárec u Sk.) byl, díky prodloužení stanice, prestaven úsek místní dráhy do Policky cítající výstavbu kamenného viaduktu. Vznikaly i nové výhybny: Raná, Mezihorí a Stružinec. Nejlépe se dráha osvedcila v dobe mobilizace roku 1938, kdy zvládla i maximální vojenský jízdní rád.
V dobe druhé republiky a potom za Protektorátu se trat stala duležitou i pro nemeckou správu. V letech 1941 - 1942 byla provedena stavba vlecky do municního skladu v Bílku. Rovnež v tomto období vznikla zastávka Bílek. Pro nedostatek kolejiva v roce 1943 rozhodly nemecké úrady o demontáži druhé koleje na výhybne Mezihorí a manipulacní kolej ve Vrbatove Kostelci. V léte 1944 byla dokoncena vlecka kamenolomu na zastávce v Prosetíne. Nakládalo se tu dvakrát denne. S blížící se frontou koncem roku 1944 a z jara 1945 sílily i partyzánské akce. Napr. byl vyhozen do vzduchu vojenský transport na nádraží v Chotebori.
Po osvobození Nemecký Brod zmenil svuj název na Havlíckuv Brod. Opravována byla poškozená trat a budovy. Obnovené motorové vlaky mezi Hradcem Králové a Havlíckovým Brodem vyjely už 5.5.1947. Nejprve byly vedeny radou M 273.0, pozdeji i M 131.1 a M 262.0. V roce 1949 bylo v Chrasti aktivováno zcela nové reléové zabezpecovací zarízení od firmy Erixon a CKD. Toto zarízení v puvodní takrka nezmenené podobe dosloužilo na podzim 2005. (V Museu Rosice n.L. mužete uvidet pár jeho soucástí.) V roce 1953 byla uvedena do provozu kolej umožnující nové zaústení trate do stanice v Havlíckove Brode vedoucí skrz tunel nové dráhy do Brna. Roku 1961 byl dokoncen silnicní nadjezd pres nádraží u Parama v Pardubicích a o rok pozdeji rekonstruován a vymenen most pres Labe v Rosicích. V 80. letech dráhy zrušily výhybnu Stružinec, která zustala nadále jen jako zastávka. A v roce 1996 byla zrušena výhybna Raná, která slouží pouze jako hláska. Do dnešních dnu byly modernizovány stanice Pardubice-Rosice nad Labem a Chrudim.
Zástupce lokomotivního parku tvorily ponejvíce stroje pozdejších rad CSD : 264.1, 354.1, 354.6, 354.7, 411.0, 414.0 , 434.2, 475.1, 534.0. Z motorových vozu prísluší jmenovat alespon M130.1, M 273.0, M 242.0, M 131.1, M 262.0, M 152.0 a M 296.1,2. Z motorových lokomotiv musíme jmenovat rady T 444.0, T 435.0, T 478.3 a v poslední rade T 478.1. Dnes je trat ovládána motorovými vozy rad 810, 842 a 854. Z motorových lokomotiv je to rada 742, která postupem vytesnila rozmanitý park jiných vozidel. Dnešní osobní vozy jsou nejcasteji typu Regio nova což je predelaná rada 810 a 010. Prameny : publikace trat Rosice n.L. - H. Brod (2001)

 

 

 

Regionovy budova
Regionovy Soucasnost

 

 

A nyní se dostáváme k informacím, které vás spolehlive dovedou do finále.

  1. Na úvodních souradnicích se rozhlédnete a meli by jste videt klasický továrenský komín(y), v soucasné dobe ovešený telekomunikacní technikou. Je potreba zjist kolik jich je = A, kolik je na nich bílích pruhu dohromady = B a kolik je na nich žlutých pruhu = C
  2. Další zastávka je na N 49° 42.7BB, E 15° 4C.947 kde zjistete pocet všech rádku na cerné tabulce. D
  3. Na další zastávce N 49° 42.(D+A)37, E 15° 40.(D+B)28 zjistete jméno investora autobusového terminálu a spocítejte pocet písmenek v druhém slove. E
  4. Kolik výstražných svetel X/2=F najdete na v okolí techto souradnicích N 49° 42.(E-A)25, E 15° 40.(E-A)42?
  5. Pokud jste si cestou nevšimli v jaké ulici se nádraží nachází, budete se muset vrátit napr. až na souradnice N 49° 42.798, E 15° 40.763 kde se dozvíte císlo.G
  6. Víte jak se jmenuje kámen na techto souradnicích v kolejišti? N 49° 42.713, E 15° 40.(G+F)16 a) námezník=9, b) nájezdník= 10, c) nárazník=11.odpoved = H
  7. Další zastávka je pred hlavní budovu N 49° 42.711, E 15° 40.951, kde uvidíte tabulku s nadmorskou výškou a také se zde dozvíte kolik zde padlo železnicních zamestnancu za osvobození vlasti I.
  8. Přímo před nádražní budovou je výhybka, na ní je číslo, odečtěte od čísla 4 a dostanete potřebné číslo J
  9. Poslední zastávka pred finálem je na N 49° 42.DH(G+B), E 15° 41.B(J+J)(F+F) a zde spocítejte pocet závor= K

Jako jelikož pracujeme v terénu urcite si budete chtít overit správnost souradnic. Provedte ciferný soucet a výsledek je 44.

Zbývá tedy dosadit do vzorce a vyrazit smerem na finálové souradnice, které se nachází na N49° FB.(E*D+H*I)(F+G) E15° FA.((J+K)*B+AC)(F-I).

Prosím všechny nálezce, vzhledem k charakterisce uložení, prosím o opetovné dobré zamaskování, máte na to klid. Nekažte tu radost ostatním at si najdou sami.


Pozor !!! neprocházejte se po kolejích a ani pres ne nelezte !!! Provoz je zde sice malý, ale i presto zde projede nejaký ten vlak.

Ve vlastním zájmu dbejte o vaši bezpecnost a vracejte se, kudy jste prišli.

Na samotném míste uložení finálky nebezpecí nehrozí.

 

Pro ty, co zkusili odlov v terénu a neuspeli i pro lovce kterí loví indicie z tepla domova je tu kontrola souradnic.

 

Additional Hints (Decrypt)

xrfeif

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)