Tato multikeška je koncipována jako výlet po nejcennejších zajímavostech Národní prírodní rezervace Karlštejn, ležící v CHKO Ceský kras na levém brehu Berounky. Vede po dvou zdejších naucných stezkách (NS), a sice NS Karlštejn a NS Svatojánský okruh. Výhodou multikešky je, že behem sbírání indicií nepotrebujete mít zapnutou GPS, protože stále jdete po jedné ze znacených naucných stezek a indicie ctete výhradne z naucných tabulí. Zastávky mužete navštívit v libovolném poradí, mužete si i rozdelit výlet na dva kratší výlety v ruzných dnech. Pokud pujdete trasu podle listingu, zacínáte v Srbsku nebo v Karlštejne (kde má NS Karlštejn alternativní zacátek), s tím že první indicie se nachází až za spojením obou cest, abyste meli na výber. Jde se pres Bubovické vodopády, Solvayovy lomy, Svatý Jan a Hostím do Srbska, s tím že finálka je poblíž poslední uvedené cedule.
Mapka trasy s vyznacenými indiciemi multikešky. Zdroj mapy: Mapy.cz
Svižnejším tempem stihnete výlet v délce 16 km místy nárocnejším terénem za odpoledne, ale pokud se napríklad chcete zdržet ve skanzenu Solvayovy lomy, nebo jdete s menšími detmi (pro které muže být ctení indicií z tabulí zábava spojená s poznáváním), udelejte si celodenní výlet. Obedvat se dá ve Svatém Janu, Hostimi a Srbsku. Do Karlštejna a Srbska se pohodlne dostanete vlakem (zpravidla každých 30 minut), na opacné strane okruhu je spojení do Svatého Jana a Hostimi linkou 384 PID (prechází na MHD Beroun linku H), v nedaleké Vráži pak staví další autobusy a vlak. Príjezd autem do Srbska i Svatého Jana je možný, ale mužete mít problém s parkováním. Okruh nelze objet na kole (zákaz vjezdu cyklistu do nekterých míst). Nám trval tento okruh pomerne volným tempem s malým štenetem asi 6 hodin, do kterých se pocítá i obed ve Svatém Janu, zastávky u cedulí kvuli vymyšlení otázek a ukrytí finálky.
Kubrychtova bouda poblíž Srbska.
Pokud jdete z Karlštejna, u mostu pres Berounku natrefíte na první ceduli prípojné vetve NS Karlštejn (zastávky jsou znaceny a-e), která Vás dovede kolem hradu Karlštejn, dubu sedmi bratrí a Královy studne do údolí Bubovického potoka, celou dobu jdete také po cervené znacce. Ti, co vyrazili ze Srbska, prešli lávku a sledují vlastní NS Karlštejn a žlutou znacku smerem na Kubrychtovu boudu. Na ceduli A nic nezjištujte, první indicii najdete na ceduli B, nedaleko místa, kde jste se spojili s vetví od Karlštejna. Jedna z bylin, zmínených v textu, se jmenuje kycelnice, a císlo A je pocet listu, co má kycelnice ve svém druhovém jméne. Pokracujte po cervené kolem Kubrychtovy boudy a kousek pred Bubovickými vodopády narazíte na ceduli C. Na jednom z obrázku je rostlina, která má ve svém názvu zvíre. Císlo B je pocet písmen "m" v jejím celém jméne. Projdete kolem vodopádu (ne vždy pres ne tece voda) a postupne opustíte údolí potoka. Na naucné ceduli D se podívejte, kolik je na obrázku žlun zelených, což bude vaše císlo C. Ted jdete chvíli po rovince a cesta se pomalu približuje silnici do Bubovic, na konci u závory je cedule E, kterou máme na této NS nejradši, protože je na ní divoké prase a jezevec. Spocítejte, kolik má jezevec na tlape prstu (viz stopa), to je vaše císlo D. Ted vás ceká asi nejméne príjemná cást okruhu, což je prechod hluboké rokle, tedy prudké klesání a stoupání. Jakmile se profil opet trochu narovná, narazíte na ceduli F, venovanou z velké cásti klíštatum. Jako císlo E dosadte, kolikrát dokáže samice klíštete znásobit váhu svého tela.
Bubovické vodopády.
Na rozcestí Propadlé vody na cas opustíte NS Karlštejn a odbocíte doprava po NS Svatojánský okruh, s tím že její cedule budete potkávat od císla 9 sestupne k císlu 1. Cedule 9 stojí prímo na rozcestí, na obrázku je jeden savec. Císlo F je pocet písmen "b" v jeho celém latinském jméne. Sledujte naucnou stezku a zanedlouho dojdete k jeskyni Arnika, kde najdete altánek a také naucnou ceduli 8. Text se zminuje o rodu ptáku jménem budnícci, jako císlo G uvedte pocet druhu, které tu žijí. Nyní se NS odpojí od zelené turistické znacky a vyjdete na prostranství skanzenu Solvayovy lomy. Pokud se chcete zúcastnit prohlídky a svézt se dulním vláckem, odbocte rozsedlinou podél kolejí, kudy dojdete k hlavní budove. Jinak vaše trasa ale vede podél kolejí doleva, tj. po pravé strane budete mít skalní stenu a po levé uvidíte hluboko pod sebou etáže bývalého lomu. Cedule 7 behem naší návštevy nebyla na svém míste, proto je vaší príští zastávkou cedule 6 na konci areálu lomu. Tam se doctete, pred kolika milióny let tady došlo k morské záplave - to je císlo H.
Ted pujdete lesem po skalnatém hrebeni a na rozcestí zanedlouho narazíte na ceduli císlo 3. Nemejte strach že jste dve cedule prešli, nacházejí se na slepé odbocce na skálu nad Svatým Janem, po které ted pujdete. Na ceduli císlo 3 je obrázek cásti rostliny jménem drín - jako císlo I si zapište, kolik je na obrázku jeho plodu. Pokracujte rovne po pešine a brzy potkáte ceduli císlo 4, kterou máme na této NS nejradši, kvuli pavoukovi jménem stepník rudý. Spocítejte, kolik má stepník cerných tecek na zadecku, to je vaše císlo J. Odtud už to není daleko na konec hrebene, kde se ocitnete na skále s krásným výhledem na okolní oblast Ceského krasu. Nezapomente se zastavit také u zdejší cedule císlo 5, kde spocítejte pocet vyobrazených rostlin, abyste získali císlo K. Ted vás ceká návrat k ceduli 3 a klesání po schodech, potom pokracuje širší cesta lesem, kde narazíte na ceduli císlo 2. Na obrázku je tesarík - spocítejte kolik písmen má jeho druhové jméno, to je indicie L.
Vyhlídka od skály na Svatý Jan.
Dole u silnice narazíte na úvodní tabuli NS Svatojánský okruh, na ní nic nehledejte, ale je treba ješte najít tabuli císlo 1, která se ukrývá kousek stranou, vlevo naproti vchodu do jeskyne s vyverajícím pramenem. Císlo M je teplota vody v kostele (napište to presne jak je uvedeno, nezaokrouhlujte). A ješte zjistete císlo N, a sice kolik je na vrcholové ceduli této NS na obrázku hadu. Nevidíte žádného? Musí tam být. Aha, tahle otázka se totiž váže k ceduli císlo 5, to bylo nahore na té skále u kríže. Tak tam ješte zaskocte, at vám indicie do multikešky nechybí. Nechce se vám tam nahoru? Vždyt je to kousek, na dohled. Ale dobre, máme pro vás záchranu - císlo N zjistíte také na autobusové zastávce linky 384, kolem které ted pujdete - v jakém tarifním pásmu PID leží zastávka této linky, co má v názvu jméno ceského spisovatele? Odted budete až do cíle sledovat opet NS Karlštejn a také žlutou znacku. Do Hostimi se jde po silnicce (pozor na auta), po ceste narazíte na tabule G a H, venované predevším geologii. Na první zjistete císlo P (písmenko O jsme zámerne vynechali pro podobnost s nulou, aby to pri výpoctu finálky nemátlo), a sice pocet písmen "g" ve jméne ramenonožce na levém obrázku. Na druhé ceduli vyctete císlo Q - zacátkem kterého století tu byly zalesneny svahy?
Pohled na Hostím.
Projdete obcí Hostím a zanedlouho už opustíte silnici. Na naucné tabuli I uvidíte na obrázku straku, spocítejte písmena v jejím (celém) latinském jméne, to je vaše císlo R. V zalesneném údolí Kacáku casem potkáte také ceduli J, kde spocítáte ptáky na obrázku a získáte císlo S. Na konci údolí projdete chatovou oblastí a vyjdete u Berounky, v tomto míste stojí také cedule K, kde spocítáte pro zmenu všechny plazy na obrázku - císlo T. Poslední partií trasy je chuze pod skalami na brehu Berounky, kde zjistíte poslední indicii na tabuli L. Vaše císlo U je nadmorská výška dna Barrandovy jeskyne, kterou vyctete z obrázku. Tady si sednete u vody a spocítejte souradnice finálky, protože je uložena nedaleko od vás, a kdybyste šli ted do Srbska, budete se vracet.
Souradnice finálky:
N 49°[H-(C*I*R+J+S)].[E+P*U+G+T-39]
E 14°[(A+D-F-S)*N].[J*M*Q-(B+K)*C*L+33]