Původní název obou řek vzhledem k německému osídlení byl odlišný: Schwarza a Zwitta. Původní názvy se odvozují již z kelštiny - Svratka: "su-rat" v překladu "řeka dobrých brodů". Svitava: "swydd-ava" v překladu "hraniční řeka" (od nepaměti tvořila hranici mezi panstvími). Brňákům jsou známy i názvy Smradka a Sviňava, ale to je již snad za námi.
Svratka a Svitava jsou největší vodní toky, které protékají Brnem. Z obou stran do nich ústí větší množství menších toků. Některá města si toků váží a mají úpravná nábřeží. V Brně je to ale místy jinak. Občas řeky protékají mezi továrnami nebo zarůstají divokou vegetací, která se snaží ukousnout alespoň kousek města a vrátit jej do lůna přírody. Válí se u nich odpadky… Ale jsou u nich i hezká místa pro relaxaci a oddych nebo místa s nedotčenou přírodou. Většina toků těchto řek však vede v Brně rovně jako podle pravítka v mohutných valech nebo kamenných korytech.
Nebylo tomu tak vždy. Síť vodních toků na území dnešního Brna měla v minulosti podobu podstatně odlišnou od té, kterou můžeme vidět dnes. Byla především podstatně hustší a členitější. Některé toky po zatrubnění zmizely nejen z povrchu města, ale i z paměti lidí. K hustotě sítě vodních toků přispívaly kromě přirozených vodotečí také četné mlýnské náhony, až na některé výjimky (např. tzv. Svitavskou strouhu) zaniklé v průběhu 20.století. Výrazné technické regulace přirozených vodotečí začaly však již v době kolem poloviny devatenáctého století. V letech 1847 až 1851 došlo k napřímení Svitavy pod radlaským jezemc(dodnes existuje ulice Radlas) a tak se její původní tok v Komárově stal de facto korytem původní říčky Ponávky, která severně od Komárova přijímala svratecký i svitavský náhon.
Svitava původně v Komárově vytvořila dvě ramena ¬ severní (dodnes v upravené podobě zachované mezi ulicemi Komárovské nábřeží, Konopná a Jeneweinova) a rameno jižní, které meandrovitě pokračovalo podél dnešní Hněvkovského ulice k mlýnu zvanému Královka, kde se rozdělilo na dvě větve (západní byla patrně vybudována uměle), které ze západní i východní strany mlýn obtékaly. Po několika stech metrech se opět spojily do jednoho toku, který v jihozápadním směru ústil do Svratky.
Ještě před polovinou 19. století (roku 1848) se začalo i s regulací řeky Svratky, a to od mostu břeclavské trati na jih, kde byl výrazně meandrující tok lineárně napřímen k a to až nynějšímu soutoku se Svitavou a obdobně byl upraven i dále až do Modřic. Práce byly hotovy roku 1860.
A teď ke keši:
Tvým úkolem je přebrat fotografie v následujícím
odkazu.
Určit, které se vztahují ke Svratce a Svitavě na území města Brna. Vyloučit ty matoucí, například z Nilu. A poté stanovit jejich pořadí po toku. Trochu by Vám mělo pomoci následující schémátko. Velké oranžové číslo na fotce pak dosadíš do následujícího vzorečku:
Svratka N 49° AB.CDE
Svitava E016° 3F.GHI
Tyto souřadnice Tě dovedou přibližně na místo bývalého soutoku Svratky a Svitavy. Pokud se projdeš po okolí, tvar plotů napovídá, průběh jednoho meandru řeky Svratky. V okraji cesty tekla přibližně řeka Svitava. Budeš-li zvědavý, a půjdeš po cestě dál od Svratky, pak pod stromy po několika stovkách metrů najdeš místy i prohlubeň bývalého koryta.
Ale zpátky ke keši. Ta je ukryta v azimutu
xxx
a ve vzdálenosti
yyy
metrů od tohoto místa.
xxx=BE
yyy = (F-C)(D-I)H
(Závorky se nenásobí.) No a to je vše. Máš-li to, můžeš vyrazit. Pěkný lov.
Vlastně ještě jedna věc, nejen pro příznivce BF lovu mám ještě jednu nápovědu. Na následujícím obrázku je vidět, že i po 150 letech od regulace se tvar toků zafixoval v dnešní katastrální mapě. Zkrátka ty toky a meandry tam místy jsou vidět, i když v terénu již neexistují. Trochu jsem mapku upravil, některé detaily promazal a hlavně smazal parcelní čísla. Ale i tak ji můžeš použít při hledání, anebo místo ověřovala. Větší oblast jsem do obrázku nedal, protože už by to bylo příliš snadné, ale doporučuji si po odlovu najít mapu na serveru: http://www.cuzk.cz/ v příslušném katastru. Když si zapneš mapu na leteckém snímku, tak se tam část bývalého koryta dá tušit.
