Pozor! Keška je přístupná jen v uvedenou dobu!
Pondělí 8:00 - 18:00
Úterý 8:00 - 15:30
Středa 8:00 - 18:00
Čtvrtek 8:00 - 15:30
Pátek 8:00 - 13:00
Úřad městské části Praha 12
Od června 1989 slouží úřadu budova v Pískové ulici 830/25. Protože kapacitně nestačí, jsou některé odbory umístěny na detašovaných pracovištích.
Na svém 138. jednání schválila Rada městské části Praha 12 uzavření smlouvy mezi Prahou 12 a vybraným zhotovitelem veřejné zakázky „NOVÁ RADNICE“. K vlastnímu podpisu smlouvy došlo v pátek 15. září 2017 v kanceláři tehdejšího starosty Prahy 12 Milana Maruštíka.
Spolu s Milanem Maruštíkem smlouvu podepsali zástupci Společnosti radnice Praha 12 - Ing. Vlastimil Kaňkovský, generální ředitel akciové společnosti KLEMENT a za akciovou společnost GEOSAN GROUP výkonný ředitel Ing. Ivan Havel a výrobní ředitel Ing. Kamil Vykydal.
Nový objekt nahradí současných sedm dislokovaných pracovišť, které jsou v havarijním technickém stavu a nabídne vyšší komfort a pohodlí nejen zaměstnancům, ale především návštěvníkům úřadu. Pro plánovanou výstavbu byly vyčleněny pozemky z majetku hlavního města Prahy, situované mezi ulicemi Generála Šišky a Písková, spravované MČ Praha 12 a dobře dostupné pro pěší i hromadnou a automobilovou dopravu.
K sestěhování úřadu ze sedmi, od sebe vzdálených a nevyhovujících pracovišť pod „jednu střechu“ - mezi ulice Generála Šišky a Písková by podle harmonogramu mělo dojít v roce 2020.
Na přípravě a stavbě nové radnice Prahy 12, kam se sestěhuje sedm dosavadních pracovišť, se pracuje metodou Design & Build. Tuto metodu používá Praha 12 jako jeden z prvních orgánů veřejné správy. Založena je stručně řečeno na vysoké rychlosti při zahájení zadávacího řízení, výběru zhotovitele, projekčních pracích i samotné realizaci stavby.
Historický exkurz
První budova modřanského obecního úřadu byla postavena v letech 1893 až 1894 ve středu obce a stála 10 428 zlatých včetně pozemku. V objektu byly též byt pro četníka a strážníka, obecní šatlava a kůlna na hasičské náčiní. Kvůli nedostatku kapacit byla část vyčleněna pro školu. Právě proto se jí říkalo radniční škola. Tuto budovu bychom dnes marně hledali. Všechny domy od rohu dnešní Komořanské a Generála Šišky až po Husovu knihovnu totiž ustoupily výstavbě tramvajového nadjezdu v roce 1989.
Pomlčková válka
Po sametové revoluci v listopadu 1989 nastaly v Československu změny. Jednou z velkých změn bylo zrušení vedoucí úlohy KSČ, ale bylo potřeba v nich ještě pokračovat. Další ze změn, které měly proběhnout, mělo být přejmenování republiky. Dosavadní název (Československá socialistická republika) nebyl považován za vhodný pro nový stát, který se rozhodl opustit budovatelskou éru minulého režimu. S návrhem na změnu, která měla být realizována pouhým vypuštěním slova „socialistická“, přišel čerstvý prezident Václav Havel. Když v lednu 1990 promlouval k Federálnímu shromáždění, ani netušil, kolik vyvstane problémů. Rozpoutala se plamenná debata o vztazích mezi Čechy a Slováky v republice. Slováci chtěli prostřednictvím názvu více zdůraznit svoji samostatnost a dávali to najevo hlasitě, mimo jiné i demonstracemi. Po nekončících diskusích vykrystalizovaly dva názvy, jeden pro Česko (Československá federativní republika) a jeden pro Slovensko (Česko-slovenská federatívna republika). Toto dvojaké řešení však nebylo stále uspokojivé, a tak přibližně o měsíc později, 20. dubna 1990, byl název změněn znovu. Oficiální název, Česká a Slovenská federativní republika, platil až do rozdělení států v roce 1993. Zajímavostí celého sporu je, že název „pomlčková” je z jazykového hlediska nepřesný. Předmětem diskusí totiž z hlediska jazykovědců nebyla pomlčka, nýbrž spojovník. V dobové satiře se také někdy hovořilo o „rozdělovníku”. Tento spor otevřel ve státě Pandořinu skříňku, a už v roce 1991 se hovořilo o tom, zda federace má ještě vůbec smysl. Dnes můžeme všechny tyto události chápat jako počátek konce společného státu Čechů a Slováků (1. ledna 1993).
O kešce
Jedná se o poslední z 12 tematických schránek. Stačí vstoupit dovnitř a mile poprosit o kešku ;-)
