Sněhurka a sedm trpaslíků
!! denní i noční keš !!
Na výchozích souřadnicích cache nehledejte, tení tam.
Žila jednou jedna krásná dívka jménem Sněhurka. Bohužel jí umřela maminka ještě když byla malá, ale tatínek neotálel a zanedlouho se znovu oženil. Sněhurčina nová macecha byla sice krásná, ale zlá. Neustále se jen strojila, fintila, líčila a dívala se do svého podivného zrcadla, které mluvilo. Pokaždé když se v něm prohlížela, pyšně se ho zeptala: „Pověz mi zrcadlo, kdo je v celém království nejkrásnější?“ A zrcadlo vždy odpovědělo: „Vy paní má, vy jste ze všech nejkrásnější.“ A královna byla spokojená.
Jenže Sněhurka rostla a den ode dne byla krásnější. Až jednou, když se opět ptala královna zrcadla, odpovědělo, že nejkrásnější na světě je Sněhurka. To královnu tuze rozzlobilo a nechala si zavolat myslivce, kterému poručila: „Odvedeš Sněhurku do lesa, tam ji zabiješ a na důkaz, že si tak provedl, mi v téhle truhle přineseš její srdce“. Myslivec učinil, jak mu královna rozkázala a Sněhurku odvedl do lesa, avšak ji zabít nedokázal. Dívku nechal v lese a místo ní donesl královně srdce mladé srnky. Královna nepoznala rozdíl a byla spokojená.
Sněhurka bloudila tmavým lesem až najednou narazila na malou chaloupku. Zaťukala, ale nikdo neotevíral, tak se odvážila vstoupit dovnitř. Okénkem dopadalo světlo na dlouhý stůl, na němž bylo prostřeno sedm mističek, sedm lžiček a k němu bylo přisunutých sedm židliček. Sněhurka byla natolik vyčerpaná a hladová, že se nejdříve trochu najedla. Poté se natáhla přes všech sedm postýlek a usnula. Hodiny utíkaly, když tu se trpaslíci vrátili domů z práce. Do světničky postupně vcházeli: Prófa, Štístko, Kejchal, Stydlín, Dřímal, Rejpal a Šmudla. Zjistili, že jim někdo spí v postýlce. V úžasu se skláněli nad spící dívkou. Ten nejmladší a nejmenší zvaný Šmudla vzdychnul: „Božínku, ta je krásná“. Ráno převyprávěla Sněhurka trpaslíkům svůj příběh. Nejedna slzička se zatřpytila v trpasličím oku. Šmudla popotahoval. Nejmoudřejší trpaslík jménem Prófa promluvil i za ostatní a Sněhurce nabídl úkryt před zlou královnou. Sněhurce se v chaloupce žilo hezky. Trpaslíci si Sněhurku velmi oblíbili. Vařila jim, uklízela a vždy pro ně měla přívětivé slovo.
Ke keši samotné:
Všichni známe pokračování o začarovaném jablku, ale my s pohádkou v této části skončíme. Sněhurka se sedmi trpaslíky totiž stále žije v lese v malé chaloupce.
Trpaslící chodí den co den pracovat, tedy přesněji poslední dobou na dřevo. Jelikož ale celé stromy nepokácí, lezou po stromech výše na slabší větvě. Tam je určitě zahlédnete.
Trpaslící dokonce pod velkými balvany nalezly poklad a ten společnými silamy odnesly do své chaloupky a pověřili Sněhurku aby ho nespouštěla z oči.
Trpaslíci jsou dokonce tak pracovití, že ve svém bezpečnostním oblečení pracují i v noci. Pokud tedy půjdete lesem s nějakou svítilnou (nejlépe čelovkou), velice dobře se Vám ukáží.