O KEŠI
Keš je velikosti NANO, je magnetická a je ukryta mimo areál kostela. Jak přesně vypadá se můžete podívat do fotohintu (časem se pravděpodobně odře a bude mít zlatou barvu). Samotný areál by ale měl být volně přístupný celý den i noc. Dejte prosím velký pozor pri odlovu keše. Jde o velmi frekventované místo. Na záver bych chtel podekovat jarceM, která založila původní keš.
Pokud dochází místo v logbooku (zbývá místo pro přibližně 2 - 4 zápisy), NAPIŠTE to prosím ve svém logu (FOUND IT / nalezeno)! Pokud na "již brzy plný" logbook upozorňujete jako první, nepoužívejte prosím log typu NEEDS MAINTENANCE (potřebuje údržbu). Výměna logbooku je standardní věc a já všechny logy čtu. Ušetříte mi tak otravnou práci s odstaňováním atributu NEEDS MAINTENANCE (potřebuje údržbu), který by byl keši přiřazen. Děkuji.
- Československý kostel - Chrám Mistra Jana Husa -
- Kostel sv. Jana Křtitele -
Původní stavba kostela sv. Jana Křtitele je jednou z nejstarších památek Uherského Brodu. První zmínky o kostele pocházejí ze 13. století. Chrám byl často také nazýván kostelem „Dolním“ na rozdíl od „Horního“ při dominikánském klášteře.
Počáteční kusé zprávy o kostele ze století 13. – 15. začínají nabývat na četnosti až po husitských válkách, kdy přechází do rukou utrakvistů, kteří při něm provozovali školu. To byl však kostel již po své první gotické přestavbě, která byla dokončena v roce 1494 kamenickým mistrem Pavlem Sekaným. Stavba tak rozšířená o pozdně gotický presbytář se sakristií byla později doplněna stavbou věže, kterou v roce 1589 provedl zdejší stavitel Mikuláš Lorek. V období pobělohorském pak přechází kostel do rukou katolické církve a jsou na něm prováděny další stavební úpravy. Jde především o jeho barokní přestavbu z let 1666 – 1667, kdy kostel získává dnešní trojlodní podobu zásluhou faráře Jana Václava Polontia. Přičiněním děkana Václava Halámka získává ještě v roce 1682 věž kostela novou střešní krytinu, která však byla i se střechou kostela poničena již následujícího roku požárem za vpádu vojsk uherského magnáta Imricha Tökölyho. I přes značné poničení kostela jeho další větší rekonstrukce připadla až na léta 1715 – 1717.
V souvislosti s vybudováním nového farního chrámu Neposkvrněného početí Panny Marie na Dolním rynku (dnes Masarykovo náměstí) pozbývá kostel na svém významu a od roku 1733 je užíván již jen jako kostel filiální. Doba josefínských reforem přináší pak v roce 1784 nařízení o jeho odsvěcení a kostel je využíván několik desítek let jen jako sklad munice, později obilí nebo jako hasičská zbrojnice. V roce 1898 je v jedné z jeho bočních lodí umístěno městské muzeum, v němž jsou až do roku 1920 vystavovány exponáty z oblasti regionální historie. Od roku 1920 je kostel v užívání Československé církve, která jej, jako chrám Mistra Jana Husa, spravuje do dnešních dnů.
Zdroj: mjakub.cz, listing puvodní keše GC1EGHY
Listing v2.0 by vitvalecka [2017-08-16]