První zmínka o kostelu sv. Jakuba Vetsího je v darovací smlouve mezi Witlou ze Stancowitz a probostem chotesovského klástera z roku 1271 ze které vyplývá, ze Stankov byl „trhovou vsí s farním kostelem sv. Jakuba Vetsího“. Puvodne gotický kostel prosel za dlouhou dobu své existence cetnými stavebními úpravami.
Z gotické stavby se uchovalo presbyterium a celá loď, která byla v prubehu barokní prestavby v roce 1738 prodlouzena západním smerem. Presbyterium je zastropené obdélným polem krízové klenby a paprscite v záveru se zbarokizovanými zebry. Stredovekého puvodu je i vez priléhající k presbyteriu od severu. Gotickou fázi veze, která byla dodatecne navysována v 17. a 18. století (pridáno zvonové a pozdeji hodinové patro) a následne byla vez zastresena cibulovitou bání, pripomíná kamenné ostení sdruzených hrotitých oken, dnes zakrytých omítkou, osvetlující v minulosti puvodní zvonové patro.
Barokizace stavby, která probíhala nejméne ve dvou fázích, objektu prinesla nove resené západní prucelí s nikami pro sochy a sirokými pilastry clenícími fasádu. Tuto výraznou úpravu pripomíná letopocet 1738 na portálu. Do roku 1784 byl kolem kostela hrbitov. Po narízení Josefa II. o odstranení hrbitovu ze stredu obcí a jejich premístení na jejich okraj, byl hrbitov zrusen a nove zrízen na farním poli smerem na Horní Kamenici.Kostel byl puvodne obehnán zdí, která byla v roce 1833 zborena. Na prelomu 80. a 90. let 20. století získal objekt soucasnou podobu, která cástecne setrela památkove cennou barokní úpravu.
Pro válečné účely byly v roce 1916 zrekvírovány dva vezní zvony, nejvetsí o váze 263 kg a zvon zvaný starec o váze 64,5 kg. Na vezi zustal jen „poledník“ a „umírácek“. V poválecné dobe byly zrekvírované zvony nahrazeny novými.
(Údaje jsou z knihy STANKOV 775 let, vydané v roce 2008.)
!!! Nezapomente si poznamenat bonusové císlo B!!!
Bonus: