POKLAD MLYNARE ENTERICHA Mystery Cache

This cache has been archived.

chris444: Keška po pěti letech dosloužila, posílám ji do archivu...

More
Hidden : 4/1/2017
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size: large (large)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works
Looking for a different adventure?

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Krátká procházka na historicky významné místo, které výrazně ovlivnilo život mnoha lidí. Byla zde totiž pravděpodobně ukryta první neoficiální keška…

V dubnu roku 2000 se v Lázních Kundraticích léčil americký turista pan Dave Ulmer. Po bahenních koupelích se rád procházel v okolí a při jedné vycházce narazil na zajímavou trojici statných smrků. Čirou náhodou poblíž nich objevil ukrytou schránku se zápisníčkem, zprávou o pokladu se spoustou podpisů a také s několika předměty – byl tam kalamář, pytlík mouky, past na myši, sokolská čapka, doutník a pár dalších věcí. Dave se do notýsku také podepsal a vše nechal na místě…


Nález této skrýše inspiroval Dave Ulmera k tomu, že se rozhodl založit něco podobného v Americe. Po návratu za oceán zakopal dne 3. května 2000 ve státě Oregon poblíž Portlandu do země černý plastový barel a do něj vložil pár předmětů na výměnu. Na internetu v diskusní skupině „USENET sci.geo.satellite – navigation“ uveřejnil jeho souřadnice a vyzval ostatní, aby se ho pokusili nalézt. Zmínil se i o tom, že ho na tento nápad přivedl nález Enterichova pokladu při návštěvě Čech. A tak vznikla první oficiální keška a zároveň byl položen základ celosvětové hry Geocaching…

Málokdo dnes ví, že na vzniku Geocachingu se tedy malou měrou podílel i osečenský mlynář Donald Enterich. Důkazem toho je i to, že si hledači pokladů v Čechách říkají „kačeři“ – kdo umí německy, tomu není potřeba vysvětlovat, na čí památku toto pojmenování vzniklo…

A jak to bylo s tím Enterichovým pokladem se můžeme dočíst ve staré osečenské kronice „Geschichte der Stadt Oschitz“…


Koncem dubna roku 1930 pořádal Okrašlovací spolek v Osečné v rámci rozvoje spolkové činnosti přednášku známého cestovatele Buffala na téma „Hry afrických dětí“. Buffalo se totiž právě vrátil z Afriky a léčil si bolavé klouby v Lázních Kundraticích. Pozvánku na přednášku obdržela řada spřátelených spolků: např. Pohřební spolek URNA z Jičína, Recitační a pěvecký spolek MODRÉ SOVY z Turnova, Sokolská župa Rovenská, Hádankářský spolek SIMULACRA z Roklice, Liberečtí rytíři a další spolky i jednotlivci…


Přednáška se konala v Bergrestaurantu Schillerhöhe a účast byla hojná. Cestovatel Buffalo prožil v Africe několik let a poutavým způsobem vyprávěl o životě afrických dětí a hlavně o jejich hrách, které s nimi ve volném čase hrával. Své příhody doplnil i několika unikátními snímky a na závěr sklidil bouřlivý potlesk…


Po zdařilé přednášce se ještě v šenku besedovalo o příštích spolkových akcích a předsedkyně Okrašlovacího spolku Hurvína Kokrčíková přišla s nápadem, že by se příště mohly při akcích hrát také nějaké hry. Obchodník Jarnow hned iniciativně navrhoval svou oblíbenou hru „Cukr, káva, limonáda, čaj, rum, bum“ – s tou nesouhlasil zapřisáhlý abstinent Malej Stoun. Chalupník Bär navrhl hru „Mlsná kozo, pojď na zelí“ - k té měla pro změnu výhrady Myžu z Rytířů. Bär to ještě zkusil se hrou „Na slepou bábu“ – to zase rozhořčeně odmítla pomocná učitelka Rauberová, která se nedávno stala babičkou roztomilého vnoučka a navíc ztratila v nějakých mokřadech brýle. Padaly pak ještě další návrhy a nakonec se všem nejvíce zalíbil nápad mlynáře Donalda Entericha uspořádat hledání pokladu.


Všichni byli Enterichovým nápadem nadšeni a hned se rozproudila debata, jak by měly takové poklady vypadat. Členky Okrašlovacího spolku navrhovaly, že by měly být poklady ukryté na nějakých krásných místech v přírodě. Náčelník Sokola Wolfík soudil, že nejlépe by to mohlo být někde na skalách, kde hnízdí ptáci. Modré Sovy požadovaly, aby byly ale poklady dostupné i pro starší dámy a předseda spolku SIMULACRA Valda se domníval, že by informace o pokladech měly být důkladně zašifrovány, aby je pokud možno nikdo nenašel. Čerstvý padesátník Biber spolu s Loudilem, Vreckem a Šindelem z Rytířů zase žádali zvláštní ocenění pro ty, kteří budou u pokladů první a Kverulant z Pohřebního spolku URNA přispěl tím, že by poklady mohly být uschovány ve speciálních vodotěsných krabičkách – v takových malých urničkách…


Pomocná učitelka Rauberová všechny návrhy pečlivě zapsala a po krátké poradě Okrašlovacího spolku pak jeho předsedkyně nadlesní Kokrčíková oznámila, že už příští týden, v neděli 4. května 1930, uspořádá Okrašlovací spolek první historické hledání pokladu pro všechny zájemce - spolky i jednotlivce.


Organizací celé akce byl pověřen mlynář Enterich. Ten všechno důkladně promyslel a připravil a dne 3. května 1930 uschoval na tajném místě v Lázních Kundraticích starou pixlu od kakaa, do které dal notýsek, tužku a všelijaké drobné předměty, které našel na půdě.


Ráno dne 4. května se v Bergrestaurantu Schillerhöhe sešlo velké množství zájemců o hledání pokladu z blízkého i vzdálenějšího okolí. Akci zahájila nadlesní Kokrčíková krátkým projevem, Modré sovy zapěly oblíbenou častušku „Váňo, Váňo, Ivane“, bratr Wagi předvedl nový sokolský posilovací stroj a chalupnice Bärová zarecitovala značně dlouhou báseň „Poklad“ od K. J. Erbena.


Během přednesu básně stihl Kverulant z URNY uspořádat malou prodejní akci a za přemrštěnou cenu prodat řadě zájemců (hlavně z řad seniorů) údajně vynikající pomůcku – brýle na vyhledávání nebožtíků. Ty měly zaručit jisté a snadné nalezení pokladu – ve skutečnosti zapříčinily řadu úrazů, způsobených hlavně nárazy hledačů hlavou do stromů...


Po skončení oficiální části rozdal Enterich všem obálky se zašifrovanou zprávou o umístění ukrytého pokladu a na jeho povel pak vyrazili všichni do terénu…

Hledání dovedně ukryté skrýše bylo náročné, ale úspěšné. Po nějaké době se účastníci hry sešli u Enterichova pokladu, pochválili jeho pěkné provedení, rozdělali oheň a opekli si buřty. Ještě asi tři hodiny si vyprávěli o zážitcích při hledání pokladu a počkali, až dorazí i poslední (značně vyčerpaní) hledači – Biber s Loudilem. Tito dva nešťastníci si na mapě spletli světové strany, zamířili nejprve na Čertovu zeď, pak na Ralsko a z něj potom už přímým směrem dorazili do Lázní Kundratic…


Po uhašení ohně se všichni společně vydali do Bergestaurantu Schillerhöhe, kde potom dlouho do noci slavili tuto úspěšnou spolkovou akci…


A ta Enterichova pixla od kakaa tam možná v Lázních Kundraticích leží dodnes. Můžete se ji také pokusit najít – je na těchto souřadnicích :

50.41. (L) (P) (H-1)


014.54. (S) (O-4) (R+2)


Zaparkovat můžete pohodlně a zdarma na velkém parkovišti v lázních. A když už jste tady, můžete si prohlédnout lázně, projít se Mannovým lesem, nakrmit nutrie u lázeňského rybníka a sami se občerstvit v lázeňské restauraci nebo v kiosku. A z Kamberku je krásný výhled na Osečnou a Ještěd…

Additional Hints (Decrypt)

cbq fzepxrz

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)


Advertising with Us

Inventory

There are no Trackables in this cache.

View past Trackables

What are Trackable Items?

Bookmark Lists

View all bookmark lists...