Cyklostezka Rokytka v Praze ve Vysočanech a Hloubětíně, označovaná též jako cyklostezka Freyova–Poděbradská–Hořejší rybník, o délce asi 3,2 km byla vybudována v letech 2008–2010 v trase zrušené železniční vlečky ČKD Lokomotivka, jejíž oblouk sledoval, převážně z vnitřního, levého břehu, zákrutu říčky Rokytky. Její části jsou součástmi páteřních pražských cyklotras A 26 a A 43. Jde o historicky první finančně a stavebně náročnější pražskou cyklostezku. Podle médií jde cenou za kilometr o nejdražší cyklostezku v Evropě.

Oblast Vysočan a přilehlých částí Libně a Hloubětína v údolí Rokytky byly tradiční průmyslovou zónou, zejména zdejší závody ČKD v 60. letech 20. století byly silně vytížené. Dosavadní železniční vlečka do ČKD lokomotivka, která úrovňově křižovala Českomoravskou ulici, už neúnosně zatěžovala městskou dopravu. Proto byla v roce 1965 jako její náhrada zřízena nová vlečka, která vedla z výtažné koleje v ranžíru libeňského horního nádraží a po přechodu Poděbradské ulice v Hloubětíně zaúsťovala do předávacího Východního nádraží (nádraží Praha-východ), do nějž byly zaústěny vlečky ČKD Kompresory a ČKD Lokomotivka, vysočanské spalovny, továrny Praga a několika dalších závodů ČKD z okolí Kolbenovy ulice.

Po roce 1990 se těžký průmysl dostal do útlumu a původní industriální zóna začala být postupně od západu přeměňována v obytnou, administrativní a komerčně-společenskou čtvrť. Časem zanikl i provoz na železniční vlečce.

20. října 2005 schválilo Zastupitelstvo hlavního města Prahy změnu územního plánu vlny 05 č. 740, kterou bylo pro dosavadní tzv. velké rozvojové území Vysočany, vymezené zhruba ulicemi ulicemi Freyova, Kolbenova, Kbelská, Průmyslová, Poděbradská a tokem Rokytky, stanoveno využití území. V rámci oživení území počítal plán i s cyklostezkou, která měla být financována městem za přispění evropských fondů a měla vzniknout i díky podpoře vlastníků pozemků, kteří převedou potřebný pás do vlastnictví města za symbolickou částku. Projekt cyklostezky byl připravován od roku 2006 a byl součástí širšího záměru vybudovat v prostoru kolem říčky Rokytky v úseku mezi Hořejším rybníkem a ulicí Freyovou pás ploch zeleně a rekreace. Podle jiného zdroje však cyklostezka v územním plánu obsažena nebyla, což ztížilo vyjednávací pozici města při získávání pozemků.

Kolem roku 2006 vznikala celoměstská koncepce sítě cyklistických tras. Pro vedení radiální páteřní trasy v oblastí Vysočan od Freyovy ulice na východ bylo zvažováno několik variant. Vedení biokoridorem Rokytky by příliš kolidovalo s ochranou přírody. Trasa po frekventované Poděbradské ulici by pro cyklisty nebyla bezpečná. Nakonec tak dostala přednost varianta, která se sice mírně odklání od vlastního toku Rokytky, ale překoná území efektivně po tělese bývalé železniční vlečky. Kolem roku 2006 začala příprava projektu přestavby bývalé vlečky na komunikaci pro bezmotorovou dopravu.

Cyklostezka Rokytka je v Praze prvním případem cyklostezky na zrušené železnici, dalším takovým projektem byla cyklostezka pod Vítkovem.

Popis trasy a stavby

Ve vysočanské ulici Na břehu u Rokytky navazuje nová cyklostezka na stávající cyklotrasu KO-FR (Kolčavka-Freyova) z oblasti Balabenky. Po nové lávce překonává Ocelářskou ulici. Za lávkou prochází po provizorní cestě na zrekonstruovaný bývalý železniční most přes Freyovu ulici. Za mostem pokračuje v přímém směru na východ prostorem bývalého předávacího nádraží Praha-východ, po novém mostě překračuje ulici U Elektry, překračuje hranici z Vysočan do Hloubětína a poté Rokytku a obloukem se stáčí na zrekonstruovaný bývalý železniční most přes Poděbradskou ulici v blízkosti tramvajové smyčky Starý Hloubětín, který leží v nejvýchodnějším bodě trasy. Za mostem se oblouk dále stáčí k západu a zatímco vlečka se napojovala do kolínského zhlaví stanice Praha-Libeň, cyklostezka u Hořejšího rybníka opouští těleso bývalé vlečky a viaduktem podchází Trať 011 a na rozcestí na hranici Hrdlořez a Hloubětína se napojuje na navazující cyklotrasy.

Celková délka cyklostezky je podle některých zdrojů téměř 3,2 km, resp. přesně 3,15 kilometru. VIN Consult uváděl celkovou délku navrhované trasy 3424,5 m („téměř 3,425 km“), z čehož asfaltová cyklostezka měla činit 3149,5 m a stezka s mlatovým povrchem 275 m.

Cyklostezka má asfaltový povrch a návrhovou šířku 3,5 metrů. Asfaltový povrch ji umožní využívat i in-line bruslařům. Původně se počítalo s osvětlením po celé délce stezky.

Stezka využívá dvou rekonstruovaných železničních mostů a čtyř mostů zcela nových, celkem o délce jedná o 382 metrů mostních konstrukcí. Pražský deník dokonce v dubnu 2008 psal, že součástí stavby má být devět mostů a dvě lávky.

Prvním mostem, který je také nejdražší nákladovou položkou celé cyklostezky, je více než 200 metrů (212 metrů, nebo 150 metrů) dlouhá nová visutá lávka přes Ocelářskou ulici. Ochranná pásma inženýrských sítí prakticky znemožnila umístění pilířů mostu. Ocelová konstrukce zavěšena na středovém excentrickém pilíři má dvě pole o rozpětí 2x52,0 metrů, která plynulým půdorysným i výškovým obloukem propojují prostor u Rokytky s předpolím mostu Freyova. Po náspu a lávce je překonáno převýšení 7,60 metru. Podle názoru odborníků na cyklistickou dopravu by ale jiná řešení byla problémová z hlediska sklonových a směrových poměrů. Původní rozpočet na lávku byl uváděn ve výši 40 milionů

Mezi oběma mosty prochází stezka dvacetimetrový úsek po soukromém pozemku provizorně po šotolinové komunikaci a dočasnou směrovou šikanou. V těsné blízkosti křižovatky Freyovy a Ocelářské připravuje Moravská ocelářská a. s. výstavbu vícepodlažního komplexu Eliška. Požadavky investora, který vlastní pozemky na západním předpolí mostu Freyova, podmínily zásadním způsobem vedení cyklostezky v daném úseku a umístění jižní opěry mostu. Po dobu výstavby bude cyklotrasa na dva roky převedena na chodník Freyovy ulice, z něhož budou cyklisté na most přes Freyovu ulici vycházet po schodech, zatímco nová lávka přes Freyovu ulici má být po tuto dobu nevyužitelná. V definitivním uspořádání a konstrukce bude tento úsek stezky vybudován až v rámci výstavby nového objektu.

Stávající železniční most přes Freyovu ulici o délce 40 metrů byl zrekonstruován nabetonováním nové mostovky a úpravou mostního svršku.

Ulice U Elektry byla rozšířena kvůli plánované nové výstavbě, a proto byl dosavadní podjezd odstraněn a nahrazen novou lávkou, kterou tvoří ocelobetonová konstrukce o jednom poli rozpětí 21,0 m a délce 28 m, zavěšená na ocelovém oblouku.

Východně od ulice U Elektry byly vybudovány dva nové nadjezdy o délce po 23,5 metrech, které mají v budoucnu sloužit jako mimoúrovňové příjezdy do podzemních garáží nově připravovaných bytových domů „Rezidence nad Rokytkou“, resp. „Zahrady nad Rokytkou II.“. Tvoří je železobetonové rámové konstrukce. Podjezdy byly po vybudování provizorně zasypány.

Stávající železniční most přes Poděbradskou ulici o délce 117 metrů byl zrekonstruován nabetonováním nové mostovky, úpravou mostního svršku a dobudováním přístupových schodišť. K vybudování nájezdové rampy pro cyklisty nezískalo město potřebné pozemky.

Byly provedeny rovněž finančně náročné terénní úpravy a odvodnění náročné jižní sjezdové části stezky u Hořejšího rybníka,

Architektem stavby je Lukáš Velíšek.

Výstavba

V dubnu 2007 byl projekt cyklostezky již připraven, stavba měla být co nejdříve (v červnu) zahájena a s uvedením do provozu se počítalo na polovinu roku 2008. V dubnu 2008 se počítalo s dokončením v roce 2009.

Ve čtvrtek 16. října 2008 byla slavnostním položením základního kamene zahájena stavba, dokončení bylo plánováno na listopad 2009. Výstavba stezky proběhla v roce 2009 bez většího zájmu veřejnosti. Zkolaudována byla stavba na jaře 2010. V květnu 2010 byla stezka oficiálně otevřena.