Slatiňanská stromová III.
Takže stromy ve Slatiňanech do třetice. Tentokrát už se to nebude týkat jenom parku, ale dostaneme se i do okolí.
1. stage N 49°55.128 E 015°48.757
Začínáme na nábřeží ve Slatiňanech, kde roste nádherná smuteční vrba.
Vrba bílá smuteční, Salix alba subsp. tristis L. má převislé větve a je poddruhem Vrby bílé a často se vysazuje zejména v parcích.
Vrba roste poblíž mostu, který má A mostních kamenných pilířů.
2. stage N 49°55.183 E 015°48.646
Ořešák černý americký, který roste v zahradě zámeckého zahradnictví. Ořešák černý pochází ze Severní Ameriky. Jako parková a okrasná dřevina se rozšířil do Evropy, střední Asie a Číny. Do Evropy se dostal v 17. století, k nám až v 19. století (např. Lednice 1803, Konopiště 1831). V České republice jej můžeme potkat převážně jen v parcích.
Popis: Až 30 m vysoký strom (ve svém původním areálu dorůstá až 50 m), s průběžným kmenem a široce rozložitou korunou. Borka je hnědošedá až černošedá, hluboce brázditá. Listy bývají lichozpeřené, 20–50 cm dlouhé a složené nejčastěji z 15–19 kopinatých až vejčitých lístků, s protaženou špičkou. Kvete v květnu a v červnu. Plod, který při dozrávání černá, je kulovitý a 3,5–5 cm veliký. Samotná skořápka je velmi tvrdá, ořech pak kulovitý a 3–4 cm velký.
Význam: Ořešák černý je často pěstován jako okrasná dřevina v parcích. Pevné a těžké dřevo s tmavohnědým až nafialovělým jádrem je hojně využívané v nábytkářství. Plody jsou nutričně hodnotné, údajně málo chutné. Využívají se ve farmacii a bižuterii.
Podél plotu, za kterým ořešák roste, nevede turistická značka = B
B1 = červená = 6
B2 = žlutá = 4
B3 = modrá = 8
3. stage N 49°55.136 E 015°48.668
Hloh pýřitolistý (Crataegus submollis)
Je velký keř nebo menší strom, který dorůstá až do výšky 10 metrů. Pochází ze Severní Ameriky. Jeho větve jsou trnité a trny ve srovnání s našimi hlohy velmi dlouhé – mohou dosáhnout i délky 8 cm. Listy jsou laločnaté, tvarem podobné našim hlohům, avšak podstatně větší. Na podzim se mohou velmi pěkně vybarvovat. Kvete v květnu až červnu a květy mají bílou barvu a jsou až 2,5 cm široké. Plody mají vejčitý tvar, jsou až 1,5 cm velké, v době zralosti oranžovočervené nebo červené, velmi nápadné. Hloh pýřitolistý patří k dendrologickým zajímavostem parku, protože s tímto druhem hlohu se příliš často nesetkáváme.
Poblíž hlohu vede z parku k budově zámku C kamenných schodů.
4. stage N 49°55.110 E 015°48.559
Zde byl poměrně nedávno vysazen Zmarličník japonský. Zmarličník (Cercidiphyllum) je jediný rod čeledi zmarličníkovité (Cercidiphyllaceae) z řádu lomikamenotvaré (Saxifragales) vyšších dvouděložných rostlin.
Je to dvoudomý opadavý strom s jednoduchými střídavými až vstřícnými srdčitými listy s opadavými palisty. Čepel s vroubkovaným až zubatým okrajem a s dlanitou žilnatinou.
Květy rozkvétají v krátkých hroznech před olistěním. Plodem je měchýřek.
Zmarličníky se používají zejména jako okrasné rostliny, kdy zejména na podzim mají působivé oranžové až červené zbarvení. Uvadající a tlející listí voní po sladkém pečivu.
V okruhu do 5 metrů od zmarličníku roste D.
D1 = bříza = 3
D2 = borovice = 6
D3 = modřín = 9
5. stage N 49°54.852 E 015°48.358
Branka nás vyvedla z parku na pastviny pro koně, kde roste několik krásných dubů.
Dub letní (Quercus robur), česky též křemelák, je mohutný listnatý strom z čeledi bukovitých.
Koruna je mohutná, nepravidelně a mohutně rozložitá, protáhlá směrem nahoru. Borka tmavošedá, hrubě rozpukaná. Listy obvejčité, nepravidelně peřenolaločnaté, na bázi srdčitě ouškaté.Kvete v dubnu až květnu. Plodem je žalud (jednosemenná nažka) sedící v číšce.
Dub letní dorůstá výšky až 45 metrů. Roste v téměř jakémkoli typu půdy včetně písčité, daří se mu i na vlhkých hlinitých půdách. Má hluboké kořeny, které mohou tvořit spojení se spodní vodou, proto bývá častěji zasažen bleskem než jiné stromy. Je mimořádně odolný proti větru.Dub letní roste velmi pomalu, zralého věku dosahuje až ve 100 letech, zato je ale dlouhověký, může se dožít i 2000 let. Za nejstarší žijící dub České republiky je považovaný Žižkův dub v Náměšti, jehož věk dendrochronologická metoda určila na více než 1000 let. S obvodem kmene 1010 cm je zároveň i našim nejmohutnějším žijícím dubem letním. Z odumřelých stromů ho o 30 cm překonává Goethův dub, který stojí v Krásném Dvoře. Maximální zaznamenané výšky v Čechách - 57 metrů - dosáhl dub u Mostu poražený roku 1905. Tato výška je ale značně netypická, obvyklé je rozpětí 30-35 metrů. Čerstvá kůra mladých stromů se využívá k léčení různých kožních onemocnění a vyrážek.
Dub byl odjakživa symbolem síly, dlouhověkosti a odolnosti, a proto získal výsadní postavení zejména v germánské mytologii, kde byl zasvěcen bohu blesku, Thórovi. Je považován za německý národní strom a symbol německého národa. Vyšší třídy některých německých vyznamenání se od svých nižších variant odlišují přidáním dubových ratolestí. Dubové listy jsou také mnohde znakem lesníků.
Dřevo je tvrdé, pevné, těžké a vysoce trvanlivé. Snáší změny vlhkosti a vlivy počasí, při dlouhodobém ponoření pod vodou zkamení, je odolné vůči škůdcům. Používá se k výrobě konstrukcí, obkladů, parket, panelů, sudů (především na víno a pivo), pražců, v námořním průmyslu a v dřívějších dobách i k výrobě hamrů, mlýnských kol, pilotů a trvanlivého nábytku. Ze sloupnuté kůry se získávalo tříslo pro koželužství.
Okolo louky je ohrada = E
E1 = železná = 4
E2 = dřevěná = 8
E3 = z umělé hmoty = 2
6. stage N 49°54.876 E 015°48.338
Zde stojíte mezi krásnými mohutnými akáty.
Trnovník akát (Robinia pseudoacacia, syn. Robinia acacia), je rychle rostoucí opadavý listnatý strom nebo keř z čeledi bobovitých. Pochází z Mexika a ze Severní Ameriky z lesů Apalačských hor, kde tvořil asi 4 % lesního společenství. Je rozšířen v teplých částech Evropy a Asie. V některých zemích (včetně ČR) je akát nebezpečnou invazivní dřevinou. Trnovník akát patří mezi relativně krátkověké stromy, dožívá se jen zřídkakdy přes 200 let.
Koruny akátů v dospělosti mají nepravidelnou rozložitou širokou korunu. Stromovité druhy dorůstají až 20 m a jejich koruna může být až 15 m široká. Otrněné větve akátů poskytují úkryt pro hnízdění a staré akáty s rozložitými korunami jsou shromaždištěm hejn drobných ptáků. Květy bývají cca 1–2 cm velké, uspořádané v hroznech, pro vysoký obsah glukózy mají výrazně sladkou chuť. Plodem jsou ploché hnědé lusky s tmavě hnědými, hnědooranžovými semeny. Kořeny má dlouhé, tenké, bohatě větvené a spletité. Často vyrůstají těsně pod povrchem a tvoří mnoho výmladků, jimiž se rozšiřuje do okolí. Na kořenech jsou stejně jako u všech bobovitých nádorky s nitrogenními bakteriemi. Dřevo akátu je žlutohnědé, těžké, tvrdé, pevné, velmi odolné ve styku s půdou. Flavonoidy jsou schopny chránit akátové dřevo pod zemí proti hnilobě více než 100 let.
Trnovník akát byl dovezen jako medonosný strom. Akátový med má velmi světlou barvu a je jeden z nejlepších (ne-li vůbec nejlepší) a nejléčivějších medů. Čerstvá kůra i větévky jsou léčivé (žaludeční překyselení, neuralgie líce). Květ je jako droga sbírán pro farmaceutické zpracování. Dřevo se používá v nábytkářství, na stavbu plotů nebo malých člunů, ve stavebnictví i jako ceněné topivo.
Protože strom roste ve výběhu pro koně je chráněn proti okusu = F
F1 = dřevěnou ohrádkou = 1
F2 = umělohmotným plůtkem = 2
F3 = pletivem = 3
7. stage N 49°54.898 E 015°48.133
Poslední zastávka u krásného platanu. Platan (Platanus) je jediný rod čeledi platanovité (Platanaceae) vyšších dvouděložných rostlin. 
Tento strom je nádherným okrasným stromem, který je nápadný svou borkou odlupující se ve velkých plátech. Po jejich odloupnutí na kmeni zůstávají světlá místa a celý povrch kmene a větví je tak nápadně „maskáčově“ flekatý.
Strom je ceněn i pro svou schopnost prospívat ve znečistěném městském prostředí. Má také velmi krásné dřevo, které se používá nejen v nábytkářství, ale také pro výzdobu luxusních interiérů či pro výrobu dřevěných dekorací.
U cesty je lavička = G
G1 = dřevěná = 4
G2 = kamenná = 6
G3 = žádná = 8
Nyní už stačí jen dosadit do vzorce a vyrazit pro finálku.
N 49°54.2*A(B)(C+D)
E 015°47.EFG