Tyrsuv dum (050) Mystery Cache

Areál Tyršova domu se nachází v Praze na Újezdě mezi ulicemi Všehrdova, Újezd, Hellichova a na východě jej uzavírá náhon vedený z Vltavy jménem Čertovka. Je to komplex několika budov, které se kupovaly postupně, následně rekonstruovaly a přistavovaly se nové, zatímco ty ne památkově chráněné a pro sokolskou činnost nevyhovující se bouraly. V následujících řádcích chronologicky připomeneme dějiny místa, na kterém se Tyršův dům nachází, jeho historii a stavební vývoj. Dnešní areál se skládá z několika objektů, které ne vždy vytvářely ucelený komplex. Zaměříme se proto na ty nejvýraznější, na Michnův palác a v roce 1925 přistavěnou tělocvičnu.

Nejstarší zmínka lokality Tyršova domu je z roku 1293. Tehdy Jan, probošt vyšehradský, dostal darem od jeptišek chotěšovských „dvorec na Újezdě pod horou Petřínem“ a odkoupil mlýn přináležející témuž dvorci. O rok později probošt zemřel a chotěšovské jeptišky vystřídaly jeptišky dominikánského řádu, které si zde zřídily klášter u sv. Anny. Zprávu o tomto klášteře máme z roku 1313, kdy mu král Jan Lucemburský potvrzuje koupi dvora na protějším břehu u kostela sv. Vavřince, kam se i dominikánky přestěhovaly. Na uprázdněné místo povolala v roce 1330 královna Eliška, která zde podle kronik vlastnila velký a pěkný dům, šest olomouckých dominikánek. Ještě téhož roku si to ale rozmyslela, neboť podle jejích slov tak učinila na naléhání některých významných dominikánů, a 11. září 1330 na Vyšehradě vydala listinu, v níž svůj dům s pozemkem daruje zbraslavskému cisterciáckému klášteru, aby zde zřídil klášter cisterciaček. Ještě téhož měsíce Eliška zemřela a její přání nebylo vyslyšeno. V dubnu roku 1335 budoucí král Karel IV. schvaluje ostrovskému klášteru koupi „dvora Lubně ve vesnici u jeptišek a kláštera sv. Jana a svaté Anny na Újezdě v Praze“. I tento dvůr Lubeň mohl také stávat v prostorách dnešního Tyršova domu.

V letech 1616–18 získává celý areál Jindřich Matyáš Thurn. Po bitvě na Bílé hoře byl však veškerý Thurnův majetek konfiskován. Jeho manželka Zuzana, rozená z Tiefenbachu, na základě žádosti, aby jí bylo vráceno alespoň její věno, získává újezdský dům zpět a prodává jej za 10 000 kop grošů míšenských Pavlu Michnovi z Vacínova. Pavel Michna z Vacínova získává další majetky v okolí dvorce. Tato snaha vypovídá o jeho velkorysých plánech na změnu dvora v palác se zahradami. Plány se však podaří zrealizovat jen zčásti. Palác zůstává majetkem rodu jen necelých padesát let. Palác, jehož historie nás zajímá, zůstává v držení rodu do roku 1673, pak je prodán. Z rodu Michnů ve vztahu k paláci jsou zajímaví jen dva muži. Pavel a Václav, otec a syn. Závratná kariéra Pavlova je jen dočasná. Strmý pád Václavův je trvalý.

V roce 1767 se majitelem výstavního paláce stal c. k. rakouský erár a za dva roky na místě původních zahrad před palácem vystavěl čtyřstrannou nízkou budovu nové zbrojnice. Palác sloužil jako sklad a výrobna střelných zbraní. Během tohoto období bylo do stavby budovy necitelně zasahováno. V roce 1914 byla zbrojnice předána městu Praze, ale příslušníci armády ji definitivně opustili až v roce 1921. Palác koupila v zdevastovaném stavu v roce 1921 Československá obec sokolská. Proběhlo zaměření koupených budov a vypsala se soutěž na projekt Tyršova domu. Z 23 návrhů první cenu získal architekt František Krásný. Stavba, v které se počítalo i se zimním bazénem, mohla začít. Úplně nově se postavila budova tělocvičny, do které byly v roce 1923 vloženy pamětní kameny. Severní a východní křídlo se protáhlo, čímž došlo k uzavření severního nádvoří ze všech stran a tělocvična se propojila s Michnovým palácem. Místo nové zbrojnice vzniklo letní cvičiště. Slavnostní otevření Tyršova domu proběhlo ve dnech 23. a 24. května 1925. Na oslavách byl přítomen i prezident Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk.

V nařízení z 12. dubna 1941 byla K. H. Frankem zastavena sokolská činnost od centrály až po jednoty. Sokoloven a cvičišť sokolové nesměli využívat. Správy se ujali pověření úředníci, kteří obnovili chod Tyršova domu a proplácení mezd zaměstnancům. Podle smlouvy si některé místnosti pronajmul Zemský úřad, tělocvičnu, cvičiště a další zázemní místnosti ministerstvo soc. věcí a zdravotní správy; plovárnu si najala organizace Hitlerjugend. 8. října roku 1941 byla na základě výnosu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha veškerá sokolská činnost zakázána, Česká obec sokolská rozpuštěna a její majetek zabaven. Areál Tyršova domu přešel pod říšskou správu. Veškerá sokolská výzdoba byla sundána a do budov bývalého areálu Tyršova domu se nastěhovalo několik nájemníků. Od roku 1942 se ve sklepních prostorách budovaly kryty, jeden byl i v plovárně. Od roku 1943 sloužily některé místnosti jako vojenský lazaret, převážně pro prominentní zraněné.

Hned po válce v roce 1945 Československá obec sokolská převzala nazpět svůj majetek a likvidovala v něm napáchané škody. Odstraňovaly se pozůstatky lazaretu, místnosti se dezinfikovaly a uváděly do původního stavu. Po únoru 1948 Tyršův dům řídil Státní úřad pro tělesnou výchovu a sport. Ten rozhodl, že se do prostor Tyršova domu nastěhuje nově vzniklá vysoká škola – Institut tělesné výchovy a sportu. Československá (nyní Česká) obec sokolská byla obnovena v roce 1990 a sídlí v Tyršově domě dodnes.

Jak ke kešce?

Krabička se nachází u vrátných na vrátnici č. 2. Přijít k ní můžete přes velké slavnostní nádvoří, které se momentálně rekonstruuje, takže cesta je možná jen směrem od parkoviště. Vstup je na těchto souřadnicích: N 50°05.016', E 14°24.330'. K vrátnici se dá i dojít přes vrátnici č. 1 z ulice Újezd a projít suterénem Tyršova domu. Vrátnice č. 2 je otevřena neustále, vstup z vrátnice č. 1 je jen do 20.00. Vrátní vám ale krabičku nevydají jen tak, je potřeba jim říct čtyřmístné číselné heslo. To zjistíte při pohledu na zeď velké tělocvičny. Čísla, která zjišťujete, jsou označena písmenky A, B, C, D. Máte-li se zjištěním hesla problémy, vrátní vám nepomohou! Kontaktujte ownera.