Dedicna stola Stare Sedlo EarthCache

Tato ertka vas zavede ke dvema zajimavostem v okoli Stareho Sedla.
Prvni z nich je byvaly mineralni zavod Svate Trojice. Druhou zajimavosti je dedicna stola Jana Krtitele.

Speciální vybavení:
Pokud chcete ochutnat vodu, vezmete si sklenicku a mozna i ...

Upresnující atributy:

     Kdy presne obec Stare Sedlo vznikla neni znamo. Prvni dochovana zminka o ni vsak pochazi jiz z roku 1249. Tehdy byla oznacovana jako "Sedlo". Stare Sedlo bylo v teto dobe jako tvrz predsunutym opevnenim loketskeho hradu. Zdejsi tvrz stavala na ostrohu praveho brehu reky Ohre, kde k rece priteka maly potucek. Roku 1397 postoupil kral Vaclav IV. tuto tvrz jako soucast sokolovskeho panstvi mestu Lokti, ktere ji pak uz drzelo natrvalo.

     K roku 1414 tehdy jiz farni ves nalezela hradu Hartenberg, pozdeji patrila k Falknovu. Od roku 1454 se pro ves zacal pouzivat nazev Stare Sedlo. Roku 1573 se objevuje prvni zminka o mineralnim zavodu ve Starem Sedle. Zdejsi mineralni zavod Svate Trojice tak byl nejstarsim zavodem na vyrobu kamence a zelene skalice na Sokolovsku.

     V letech 1707-1711 v obci probehla vystavba kostela Nejsvetejsi Trojice. Roku 1788 pak pri nem byla zrizena lokalie (mensi fara). V polovine 18. stoleti melo Stare Sedlo priblizne 53 domu. Dne 25. 8. 1760 bylo Karlu Josefu Klugemu, spravci mineralnich zavodu ve Starem Sedle, povoleno dolovani uhli a mineralu. Pred rokem 1816, kdy byl spravcem mineralniho zavodu podnikavy loketsky prumyslnik Frantisek Miessl, byl na miste stareho kverkovskeho domu postaven pozdne barokni zamek. Roku 1826 byl zdejsi zavod rozsiren o novou kamencovou a skalicovou varnu postavenou pri rece Ohri, odkud byla po case premistena. O tri roky pozdeji zde J. D. Starck zavedl take vyrobu modre skalice. V roce 1830 byla zahajena vystavba nove silnice z Karlovych Varu, Lokte pres Stare Sedlo do Sokolova, Kynsperku a Chebu jako nahrada za starou postovni silnici spojujici Erfurt s Prahou. V prvni polovine 19. stoleti v dusledku zakladani uhelnych dolu zanikl loketsky mestsky dvur, dnes tu po nem ani po tvrzi nejsou jiz zadne stopy.

     Na konci 19. stoleti je Stare Sedlo v Ottove naucnem slovniku uvadeno jako farni ves se 186 domy a 1 574 obyvateli, v obci je uvaden kostel Nejsvetejsi Trojice, trojtridni skola, sklarna, doly na kamenecnou bridlici a hnede uhli a mlyn. Hejtmanstvim a postou obec patrila pod Falknov. V teto dobe ve starosedelskem mineralnim zavode zacalo postupne omezovani a nasledne i ukoncovani vyroby siry, kamence a zelene skalice.

     Uzemi obce se nachazi v Sokolovske panvi, svym jiznim okrajem zasahuje do Slavkovskeho lesa. Horninove podlozi tvori zuly karlovarskeho plutonu, na ktere nasedaji tretihorni sedimenty starosedelskeho souvrstvi. Az 42 metru mocne souvrstvi obsahuje nejstarsi tercierni sedimenty na uzemi sokolovske panve. Typickymi horninami jsou zde kremence, piskovce a slepence, ktere obsahuji zkameneliny vymrelych teplomilnych drevin pribuznych ambronim, stalezelenym vavrinum a skoricovnikum, ktere potvrzuji eocenni stari sedimentu. Celkove je flora svedectvim dubo-vavrinovych lesu subtropickeho pasma s malymi rocnimi vykyvy teplot v dobe pred zhruba 35 miliony let. Tyto jeskyne a skalni previsy slouzily jako prechodna sidla uz v nejstarsich dobach. Pobyt cloveka na Sokolovsku jiz v obdobi stredniho paleolitu dokladaji nalezy z techto jeskyni.

     Prvni zpravy o vyskytu uhli ve Starem Sedle jsou z roku 1545 a pochazi od Agricoly. V okoli Stareho Sedla se dolovalo uhli již od 16. stoleti. O teto nejstarsi hornicke cinnosti se nedochovaly blizsi zpravy ani mapove podklady. Da se pouze predpokladat, ze byly tezeny prevazne vychozi partie uhelne sloje Josef, ktere navic obsahovaly i pyrit. Vyznamnym hlubinnym uhelnym dolem byl dul Michal, ktery byl odvodnovan dedicnou stolou Jana Krtitele, jez byla vybudovana v letech 1815 až 1816. Jeji portal a operna zed jsou kulturni pamatkou. Po vyuhleni byl dul Michal uzavren dne 31.12.1958.

     Situace galerie v roce 1872                         Vyluhovani kamenne bridlice

     S hornictvim je uzce spojeno i prumyslove vyuziti hnedouhelnych sloji. Mnohem drive nez se zacalo pouzivat uhli jako topivo, byly vyuzivany kyzove lupky s pyritem a markazitem. Staly se surovinou, ktera byla zpracovavana v chemickych provozech, mineralnich zavodech. Cca v roce 1550 se zde zacalo s tezbou kyzovych lupku. V teto dobe byl zalozen tezari mineralni zavod Svate Trojice. Vyrabel se tu kamenec, pozdeji zelena a modra skalice a nakonec v sedmdesatych letech osmnacteho stoleti vitriolovy kamen. Z nej se pote vyrabela kyselina sirova. Jako vedlejsi produkt z vypalku kyzu pri vyrove kyseliny sirové se vyrabel hnedocervený lestící prostredek pouzivaný při lestení zrcadel s názvem potte, nebo tez nekdy caput morteum. Mineralni zavod je vlastne predchudce dnesnich chemickych zavodu. Stejne jak ony mel velkou spotrebu energie. Spotrebovalo se mnoho dreva. Proto byla snaha o jeho nahrazeni uhlim. K prvnim pokusum doslo v roce 1710. K jeho uplnemu nahrazeni doslo az po devadesati letech. Uhli se zpocatku dovazelo z okolnich dolu. Pozdeji se dovazely suroviny stolou Jana Krtitele.

Mineralni zavod Svate Trojice historie

Mineralni zavod Svate Trojice dnes

     Historie teto stoly souvisi s nekdejsim chemickym prumyslem a hornictvim ve zdejsim kraji. Jejich minulost saha az do sestnacteho stoleti. Tehdy se na uzemi Stareho Sedla zacaly vyuzivat nerostne suroviny. Cca v roce 1550 se zacalo s tezbou kyzovych lupku. V teto dobe byl zalozen tezari mineralni zavod Svate Trojice. Novy majitel J. D. Starck nechal v letech 1815 az 1816 vyrazit stolu Jana Krtitele. Kyzove uhli s pyritem se potom voziky navazelo primo do zavodu. V druhe polovine 19. stoleti ztracel zavod Svate Trojice postupne na vyznamu. V roce 1879 byl zalozen dul Michal s tezni jamou vyhloubenou primo v obci, pobliz Hruskovskeho potoka. V pocatcích se jednalo o male dulni dilo s nepatrnou rocni tezbou. Prelom nastal v roce 1918, kdy dul zakoupila spolecnost z Olovi a vybudovala z nej moderni dul. Dulni vody odvadela po celou dobu tezby dedicna stola Jana Krtitele.

     Celkova delka byla razena z vetsi casti ve skale, vetsinou rucne pomoci mlatku a zelizek nebo za pomoci cerneho strelneho prachu s rucne zakladanymi vyvrty. Prvnich 520 m od usti bylo razeno ve skalnim podlozi. Zbytek je vyzdeny anebo vystrojen drevenou vyztuzi. Spad stoly cini pouze 2-3 ‰ (20 az 30 cm na 100 m delky). Jeji usti lezi v nadmorske vysce 398,16 m. Profil stoly razeny ve skale je ovalny s rozmery priblizne 2 x 1 m, u zdene casti stoly je podkovovity s rozmery 1,5 x 1 m. Stola je porad funkcni a do Hruskovskeho potoka z ni vyteka rezave zabarvena voda. Toto vyrazne zbarveni je zretelne az k nedalekemu soutoku potoka s Ohri.

     Dedicna stola Jana Krtitele, cast uhelneho hlubinneho dolu Michal, konkretne usti s opernou zdi a odvodnovaci stola, byla prohlasena kulturni pamatkou Ministerstvem kultury 8. 12. 2000 pod cislem 50715/4-5221. Melo by se jednat o nejstarsi dochovane hornicke dilo v sokolovskem uhelnem reviru.

Dedicna stola Jana Krtitele

Zbarvena voda Hruskovskeho potoka

Zdroje:

Teta Wiki.
Strejda Google.
Vetsina informaci je uvedena v nekolika zdrojich.

Spachal
CtrC-CtrlV a neco sveho:
RendyStod