Je známou skutečností, že hory Krušné oplývají všemožnými zákoutími, tajemstvím obestřenými. A k oněm místům a událostem se povětšinou různé zkazky váží. Někdy jsou méně, někdy více pravděpodobné, ale na tom asi úplně nezáleží. Žijeme v tajemných, čarovně krásných horách, tak proč by se věci nemohly udát zrovna tak či onak. Koneckonců jen na nás je, čemu věříme. A jak to tedy bylo, a co se konkrétně událo zrovna na našem místě?
Na hoře Jelení žil, překvapivě, jelen. Odtud vedly jeho cesty za pastvou i za krásnými laněmi, a sem se zase rád vracel. Není a nebylo se mu co divit, krásně tu bývalo. Jediné, co mu semtam ztrpčovalo život v tomto krásném kraji, byl jeho soused. Komár. Pil mu krev vždy, když se jelen vydal na tu stranu, kde jeho soused žil, ale protože jelen byl tvor velký a silný, nesnažil se jeho blízkosti vyhýbat...
To vše se stalo před mnoha a mnoha lety. Ale do dnes, do dob současných, nám přeci jen něco málo zbylo. Pečlivým zkoumáním map jsme zjistili, kde žil jelen, i kde přebýval jeho soused komár. Jejich jména se promítla do map a dala připomenout dávný příběh. Ale jak si ověřit, zda je zkazka pravdivá? Jak zjistit, že pro jelena při cestách z jeho hory nebylo hranic? A tak jsme chodili sem a tam, až jsme našli, co jsme hledali. Důkaz, že i sem jelen chodíval. Jelení bobek...
Není třeba se bát. Staletími se v kámen proměnil, a tak už dnes není tím, čím býval. Dnes je místem, kde se dá jen tak sedět, a do dáli hledět. Slovy klasika. Snít. Nechat se odnést. Prostě cokoli. A je-li člověk trpělivý, tichý a opatrný, může i zažít setkání. S jeleny i s komáry. A nejen s nimi...
A nakonec tedy to hlavní. Zjistili jsme, kde přebýval jelen, i kde měl své pískloviště komár. Pak už bobek najít bude snadné. Je přesně 152.1094 stupňů a 219.7822 stupňů, jen už teď přesně nevím které odkud. Ale s tím už si jistě poradíte...
Hezký lov