Výchozí archeologická fakta z roku 1952 a jejich interpretace
Rondel (prehistorická, astronomicky orientovaná stavba s kruhovým nebo oválným pudorysem) v obci Bysen je typickým príkladem neolitické lunisolární observatore. Rondel v Bysni byl objeven pri první hluboké orbe za úcelem založení chmelnice v roce 1952. Na míste byla odkryta cást velké kruhové dávno zaniklé stavby s dvojitými príkopy o prumeru 160 m a také nekolik hrobu. Rondel byl místem nejenom pro uctívání Slunce, o cemž svedcí kruhový tvar príkopu, ale i místem kalendárního pozorování Slunce, o cemž svedcí jeho dumyslné umístení.
Oblouky rondelu Bysen byly odkryty pri orbe pole 300 m n. m. mezi úvozem cesty na Lotouš a vysokonapetovým elektrickým vedením.
Dvojité príkopy rondelu Bysen s císelným vyznacením odkrytých hrobu a zásobnicových jam, které byly pri archeologickém pruzkumu odhaleny. Pás široký 3 m, prekrývající oblouky, byl posetý knovízskými strepy. Archeologický pruzkum i nácrtek provedl známý archeolog A.Knor ze Stehelcevsi u Kladna.
Slunecní kalendár
V místech, kde byl rondel Bysen vybudován vycházelo Slunce o letním slunovratu za horou Ríp – úchvatnou a kultovní dominantou krajiny, a pri omezené dohlednosti za kopcem Rípec (podobného tvaru a vždy v dohledu). Pri daleké dohlednosti vycházelo Slunce mezi Rípem a Ještedem. V soucasné dobe vychází Slunce o letním slunovratu pri pohledu z místa zaniklého rondelu nad Ještedem, ale v dobe založení rondelu, pred víc jak šesti tisíci lety vycházelo Slunce práve za Rípem a to s úžasnou svatozárí nad jeho vrcholem.
Rípec a Ríp pri východu Slunce
Nejpozoruhodnejší je z kalendárního hlediska skutecnost, že daleký výhled je z rondelu také na Bezdez, v jehož sedle se objevil slunecní kotouc jeden lunární mesíc pred letním slunovratem a mesíc po nem, což umožnovalo presné nacasování kalendáre a predpoved letního slunovratu. Pri nacasování zacátku roku podle Slunce v sedle Bezdezu, nemusel být znám pocet dnu v roce, ani prestupné roky s 366 dny a kalendár byl a zustává takrka vecne presný. Pokud by jste odešli jen pár desítek kroku ze stredu rondelu zmizí Bezdez z dohledu, což je nezvratným dukazem zámerného kalendárního umístení, jedinecného a neobycejne dumyslného.
Východ slunecního kotouce v období letního slunovratu a lunární mesíc pred a po letním slunovratu. Vliv precesního pohybu zemské osy, zmenšení deklinace Slunce pri východu za obzorovým vizírem v prubehu 6 500 let. Foto Jaroslav Trnka.
Keška rondelu Bysen
Krabicku kešky jsme umístili dle výše uvedených nákresu do jihozápadní cásti prostoru bývalého rondelu. Z místa uvidíte Rípec a pokud si kousek poodejdete na sever, tak i také Ríp. S nalezením krabicky nebudete mít jiste žádný problém, jedná se témer o drive-in lov. Prejeme Vám hodne úspechu a radosti pri nálezu naší kešky.
Výsledky geofyzikálního průzkumu z let 2009 - 2010
Na základě upozornění nálezce kešky geokolegy Anas clypeata CZ o existenci výsledků nových geofyzikálních měření lokality provedených v letech 2009 - 2010 pomocí citlivých cesiových magnetometrů uvedených v článku "Příkopové ohrazení na k. ú. Byseň, okr. Kladno: mýtus a realita z výsledku geofyzikálního měření" od RNDr. Romana Křivánka, Ph.D., jsme aktualizovali listing této keše o aktuální výsledky průzkumu, které si můžete přečíst z odkazu v uvedené literatuře níže. Z poznatků nejnovějšího bádaní vyplývá, že prehistorická, astronomicky orientovaná stavba s kruhovým nebo oválným půdorysem nedaleko Bysně je spíše mýtusem, o čemž je v článku detailně pojednáváno. Článek je velice zajímavý, doporučujeme jeho přečtení a to nejen z důvodu přiblížení se historické pravdě, ale i ze skutečnosti, jak se může mýtus přijmout téměř za fakt. Co je pro nás zajímavé, že se do tohoto vědeckého článku dostala i informace o této kešce, zejména o obsahu listingu, který se o dříve publikovaná archeologická fakta opíral.
Literatura :
Zdenek Ministr, GÉNIÓVÉ DÁVNOVEKU 7000 LET ORIENTACE KE SLUNCI, Mladá Fronta / Edice Kolumbus 2007
Roman Křivánek, "Příkopové ohrazení na k. ú. Byseň, okr. Kladno: mýtus a realita z výsledku geofyzikálního měření"
